nevinen

nevinen, obhajoba. Obecná otázka v několika druzích žalob. Jedná se o obecnou otázku.
2. U deliktů je její podoba následující: „A řečený C D, prostřednictvím E F, svého advokáta, přichází a brání se, násilím a škodou, když, &c., a říká, že není vinen z výše uvedených deliktů, které jsou mu kladeny za vinu, ani z žádné jejich části, způsobem a formou, jak řečený A B výše žaloval. A z toho se řečený C D staví na zem.“
3. V rámci této otázky může žalovaný uvést jako důkaz jakoukoli skutečnost, která přímo vyvrací pravdivost jakéhokoli tvrzení, které bude žalobce v rámci této obecné otázky povinen prokázat; 1 B. & P. 213; a nikdo není povinen ospravedlnit, kdo není prima facie narušitelem. 2 B. & P. 359: 2 Saund. 284, d. Například námitka neviny je na místě v případě vniknutí do osob, pokud se žalovaný nedopustil žádného napadení, ublížení na zdraví nebo uvěznění, &c.; a v případě vniknutí do osobního majetku, pokud žalobce neměl žádný majetek na zboží nebo pokud žalovaný nebyl vinen tím, že je vzal, &c.; a při vloupání do nemovitého majetku tento žalobní důvod zpochybňuje nejen skutečnost vloupání, &c, ale také vlastnické právo, které, ať už je vlastnické nebo držitelské v žalovaném nebo v osobě, za kterou se vydává, může být na jeho základě předloženo jako důkaz, což jsou záležitosti, které prima facie prokazují, že právo držby, které je nezbytné při vloupání, není v žalobci, ale v žalovaném nebo v osobě, za kterou se vydává. 8 T. R. 403; 7 T. R. 354; Willes, 222; Steph. PI. 178; 1 Chit. PI. 491, 492.
4. Při vloupání do věci obecně platí následující vzorec: „A řečený C D prostřednictvím E F, svého advokáta, přichází a brání se křivdě a újmě, když, &c., a říká, že není vinen z výše uvedených předpokladů, které jsou mu kladeny za vinu, způsobem a formou, jak si řečený A B výše stěžoval. A z toho se řečený C D staví na stranu.“
5. Je třeba poznamenat, že se jedná o pouhou traverzi nebo popření skutečností uvedených v prohlášení, a proto by se zásadně měla použít pouze v případech, kdy obhajoba spočívá na takovém popření. V tomto případě však došlo ke zmírnění, neboť na základě tohoto žalobního důvodu může žalovaný nejen zpochybnit pravdivost prohlášení, ale až na některé výjimky prokázat jakoukoli obranu, která směřuje k prokázání toho, že žalobce nemá žádný důvod k žalobě, i když se jedná o přiznání a vyhnutí se prohlášení; jako je například propuštění nebo uspokojení. Steph. Pl. 182-3; 1 Chit. Pi. 486.
6. In trover. V této žalobě není obvyklé uplatňovat jiné námitky než námitku promlčení; v rámci obecné otázky lze provést důkaz zproštěním a úpadkem žalobce. 7 T. R. 391
7. V dluhu na základě rozsudku navrhujícího devastavit se může exekutor dovolávat neviny. 1 T. R. 462.
8. V trestních věcech, chce-li se obžalovaný postavit před soud, prohlásí se za nevinného