Úvod
Řada studií ukazuje, že výzkumní pracovníci, poskytovatelé finančních prostředků na výzkum, regulační orgány, sponzoři a vydavatelé výzkumu při přípravě na zahájení, financování, regulaci, sponzorování nebo publikování výsledků nových studií nevyužívají starší výzkum. Zahájení výzkumu bez systematického přezkoumání důkazů o tom, co je již známo, zejména pokud se výzkum týká lidí nebo zvířat, je neetické, nevědecké a nehospodárné.
Proto jsme se rozhodli zaměřit koncept EBR na zajištění hodnotného výzkumu.
Naše odpovědi na mnohé výzvy:
- Využívat vědecké metody k hodnocení výkonnosti výzkumu
- Využívat vědecké metody ke zlepšení způsobu provádění výzkumu
- Využívat vědecké metody ke sledování výzkumné praxe v čase
Pro dosažení těchto cílů prosazujeme následující:
- … používání systematického a transparentního přístupu při zdůvodňování a navrhování nové studie
- … používání systematického a transparentního přístupu při zařazování nových výsledků do kontextu stávajících důkazů
- … účinnější tvorbu, aktualizaci a šíření systematických přehledů
THUS:
Tradičně při formulaci nové výzkumné otázky výzkumní pracovníci využívají své vědecké prostředí a kontext, osobní zájmy a ambice a znalostní základnu (základ epidemiologického a základního vědeckého výzkumu). Přístup EBR naznačuje, že by se navíc mělo postupovat systematicky a transparentně, aby se explicitně využily všechny dřívější studie a aby se zvážila perspektiva konečného uživatele
OTÁZKA 1: Jak často autoři vědeckých prací odkazují na souhrn dřívějších výzkumů?
Studie analyzující, jak často autoři vědeckých prací odkazují na souhrn dřívějších výzkumů, zjistily obecný nedostatek systematického přístupu. Hlavním závěrem je, jak uvedl jeden z autorů studie:
„Bez ohledu na to, kolik randomizovaných klinických studií bylo na určité téma provedeno, přibližně polovina klinických studií necituje žádnou nebo pouze jednu z nich. Jakkoli jsem v těchto věcech cynický, neuvědomoval jsem si, že situace je tak špatná.“
Dr. Steve Goodman, New York Times, 17. ledna 2011
Goodman měl na mysli studii, jejímž byl spoluautorem s Karen Robinsonovou a která byla publikována v roce 2011 . Zkoumali všechny systematické přehledy (SR) otázek zdravotní péče, publikované v roce 2004, které zahrnovaly metaanalýzu kombinující 4 nebo více randomizovaných kontrolovaných studií (RCT), takže identifikovali studie, které se potenciálně mohly týkat 3 nebo více studií ve stejné oblasti. Přestože velký počet zahrnutých studií mohl odkazovat na 10 nebo více předchozích výzkumů, medián počtu odkazů u těchto studií byl trvale 2!!!
ANSWER 1: Systematický a transparentní přístup se při citování dřívějších podobných studií používá jen zřídka.
OTÁZKA 2: Používají se systematické přehledy pro zdůvodnění nové studie?
V popisné průřezové analýze 622 RCT publikovaných v letech 2014-2016 pouze 20 % explicitně uvedlo SR jako zdůvodnění nové studie. Ve 44 % nebyl uveden ani jeden SR!
ODPOVĚĎ 2: Systematický a transparentní přístup se ke zdůvodnění nových studií používá zřídka.
OTÁZKA 3: Používají se systematické přehledy k informování o návrhu nové studie?
V retrospektivní studii byly použity žádosti o financování, aby se zjistilo, zda se SR používá při plánování a návrhu nových RCT. V první kohortě (2006-2008) se 42 ze 46 (89 %) odvolávalo na SR; ve druhé kohortě (2013) se 34 ze 34 (100 %) odvolávalo na SR. Jen velmi málo studií však využilo SR k informování o návrhu své nové studie nad rámec zdůvodnění srovnání léčby (>90 % v obou kohortách).
VÝSLEDEK 3: Systematický a transparentní přístup se při plánování nových studií používá jen zřídka.
VÝSLEDEK 4: Systematický a transparentní přístup se při plánování nových studií používá jen zřídka: Dávají autoři své výsledky do souvislosti s dřívějšími podobnými výzkumy?
Clarke a Chalmers v sérii studií opakovaně prokázali, že RCT publikované v měsíci květnu v pěti nejlépe hodnocených lékařských časopisech (JAMA; BMJ; NEJM; Lancet a Annals of Internal Medicine) téměř nikdy nepoužily SR.
V roce 2013 Clarke a Hopewell tuto sérii aktualizovali a zjistili, že v průběhu času stále nedošlo ke zlepšení – pouze 3 % RCT obsahovala aktualizovaný systematický přehled integrující jejich výsledky a pouze 37 % se systematicky pokoušelo zasadit nové výsledky do kontextu.
DŮSLEDEK 4: Systematický a transparentní přístup se při uvádění nových výsledků do kontextu stávajících výsledků používá jen zřídka.
Takže zatímco mnoho lidí předpokládá, že veškerý výzkum je založen na důkazech, důkazy jasně ukazují, že tomu tak není!“
PŘEDPOKLÁDÁME:
- Podporujeme výzkumné pracovníky, aby na sebe kladli větší nároky a dosahovali tak věrohodnějších a hodnotnějších výsledků.
- Souhlasíme s tím, že výzkum musí být svobodný, ale ne za cenu zvýšeného plýtvání!
- Prohlašujeme, že všechny fáze výzkumu musí být systematické a transparentní, včetně plánování nového výzkumu a interpretace nových výsledků
Síť pro výzkum založený na důkazech
Pro řešení výše uvedeného problému iniciovala skupina norských a dánských výzkumníků mezinárodní síť „Evidence-Based Research Network“. Síť EBRNetwork byla založena v norském Bergenu v prosinci 2014 s prvními partnery z Austrálie, Kanady, Dánska, Nizozemska, Norska, Spojeného království a USA.
Cílem sítě EBRNetwork je snížit plýtvání ve výzkumu podporou:
- Žádné nové studie bez předchozího systematického přezkoumání existujících důkazů
- Efektivní tvorba, aktualizace a šíření systematických přehledů
Síť EBRNetwork navrhla novou pracovní definici systematického přehledu:
„systematický přehled je strukturovaná a předem naplánovaná syntéza původních studií, která se skládá z předem definovaných výzkumných otázek, kritérií pro zařazení, metod vyhledávání, postupů výběru, hodnocení kvality, extrakce dat a analýzy dat. Žádná původní výzkumná studie by neměla být záměrně vyloučena bez vysvětlení a výsledky každé studie by měly odůvodnit závěr.“
V roce 2016 zveřejnili členové sítě EBRNetwork v časopise BMJ analytický článek „Towards evidence-based research“, který pojednává o EBR a jeho roli při prevenci plýtvání ve výzkumu. Článek obsahoval prohlášení EBR, v němž byly podrobně popsány povinnosti různých zúčastněných stran při plnění cílů EBR, a vývojový diagram EBR.
Využití vědeckých metod k hodnocení výkonnosti výzkumu
V rámci Scoping Review (připravovaného EBRNetwork) bylo identifikováno 83 meta-výzkumných studií zabývajících se různými aspekty konceptu EBR.
V říjnu 2020 byla v časopise Journal of Clinical Epidemiology publikována série tří článků dále rozvíjejících koncept EBR a jeho využití při zdůvodňování nových studií a zasazení výsledků do kontextu:
#1-Co je výzkum založený na důkazech a proč je důležitý?
#2-Použití přístupu Evidence-Based Research před provedením nové studie k zajištění její hodnoty
#3-Použití přístupu Evidence-Based Research k zasazení výsledků do kontextu po provedení studie k zajištění užitečnosti závěrů
EBR Mulitmedia Resources
.