Pohled na heroin v Baltimoru ve filmu ‚Drugs, Inc.‘ nahrazuje reality show dokumentárním filmem

author
8 minutes, 17 seconds Read

Minulý týden jsem se ponořil do drogové scény v Baltimoru. A když jsem konečně vylezl na vzduch, měl jsem nově jasno o problematickém televizním obrazu města a o hranici mezi zodpovědnou dokumentární tvorbou a vykořisťovatelskou televizní reality show.
V pondělí jsem si na internetu prohlédl pořad National Geographic Channel, který Baltimore zobrazoval jako drogovou pustinu plnou prázdných řadových domů a ztracených životů. Jmenuje se „Drogy, a. s.“ (Drugs, Inc.): Pokud jste ho minulý týden nestihli, můžete ho vidět znovu tento týden ve středu ve 20:00. Ve světě repríz kabelových televizí se v nejbližší době neztratí.
Jedná se o prodej drog za bílého dne na Lexington Market. Ukazuje narkomanku, která vaří a střílí heroin ve svém zaparkovaném autě na ulici, která vypadá jako ulice v Hampdenu.
Hodinu vyplňují nejmenovaní muži v maskách, kteří sedí za pytli s drogami a stoly plnými zbraní, prášků a peněz a říkají věci jako: „Život v Baltimoru je rozhodně levný … někdo vás zabije zadarmo.“
Senzační tón je nastolen hned na začátku dílu, kdy drogový dealer namíří na kameru zbraň a řekne: „Přichází k vám přímý přenos z Baltimoru“. Rychlé a volné zacházení s fakty naznačuje o chvíli později titulek na obrazovce, který říká: „S odhadovaným počtem 60 000 drogově závislých je Baltimore hlavním městem heroinu v Americe.“
V první řadě z toho nevyplývá, že s odhadovaným počtem 60 000 drogově závislých je Baltimore hlavním městem heroinu v Americe. Možná je 59 000 z nich závislých na kokainu nebo lécích proti bolesti na předpis. V takovémto propojení obou výroků je jistá šikovnost, ne-li přímo dvojsmyslnost.
Druhé, číslo 60 000 se nikdy ani zdaleka nepotvrdilo. Deník The Sun se o to pokusil dvakrát – v roce 2005 a znovu v červenci – a dospěl k závěru, že „pravděpodobně vzniklo směsicí nejlepších odhadů a nedorozumění“, které se datují přinejmenším do roku 1986.
Nic z toho nebránilo producentům, aby tento údaj kategoricky uvedli a označili město za „heroinové hlavní město Ameriky“, jako by předkládali zjištěná fakta.
Problémy s „The High Wire“ jsou však mnohem hlubší než toto číslo. A nakonec poukazují na to, jak velká část televizního průmyslu v posledním desetiletí upadla a jak se lidé a místa, o nichž pojednává, často stávají obětí jeho snížených standardů.
Značka National Geographic je značkou, která byla do značné míry definována učeností, okázalou produkcí a smyslem pro objevování ve svém časopise.
V představách mnoha diváků by televize s názvem National Geographic Channel automaticky vnesla něco z této důvěryhodnosti do všeho, co vysílá.
Mnozí diváci však nevědí, že většinovým vlastníkem (67 %) této televize je společnost Fox. Ano, ta společnost Fox, kterou ovládá Rupert Murdoch.
Baltimorský filmař Richard Chisolm seznámil diváky po celém světě s některými lidmi a místy Baltimoru prostřednictvím svých fotografií v pořadech, jako je „Hopkins 24/7“ televize ABC, což je pohled do zákulisí slavné lékařské instituce ve městě. Absolvent Marylandské univerzity v Baltimore County získal v roce 1998 národní cenu Emmy za kameru ke speciálu National Geographic o ohrožených druzích „Neříkejte sbohem“.
Ale to bylo pro starý National Geographic, který se specializoval na tvorbu nejkvalitnějších dokumentů, filmů, které byly důstojným doplňkem jeho časopisu.
„Od té doby, co Fox koupil většinu National Geographic TV, udělali obrovský propad, co se týče faktů a integrity. Nyní jsou neohroženě senzacechtiví a komerční, protože plně přijímají televizní styl ‚reality‘ a pop-vědecký brak,“ řekl Chisolm.
„Po třech desetiletích spolupráce mě mrzí, že vidím naprostý zánik toho, co bylo kdysi vrcholem kulturního obohacení, vědecké žurnalistiky a fotografické dokonalosti. A jako občana Baltimoru mě bolí, když vidím, jak zobrazují a využívají známý problém města s drogami. …“
Když Chisolm odsoudil používání těchto prostředků jako „maskovaných anonymů, u kterých si nemůžeme ověřit fakta“, řekl: „V podstatě tito lidé z reality show nechtějí dělat skutečné dokumenty. Skutečné dokumenty jsou neefektivní, nákladné a mozkově náročné.“
Jak to vidí on, „tito lidé chtějí dělat pulpovou televizi. Chtějí prodávat produkt a tím produktem je … emocionální vzrušení. Vzorec zní: ‚Natočíme levné video o těchto lidech a uděláme z nich karikatury čehokoli, co z nich chceme mít.“
Chisolm zdůraznil, že není proti tomu, aby se plně prozkoumala obrovská drogová problematika Baltimoru – pokud se to dělá zodpovědně a zahrnuje to informace o „léčbě, zotavení, lepší politice“ a možných řešeních.
„Ale je to organizace, která má pověst organizace, která zneužívá tyto lidské emoce a dělá z věcí senzaci,“ řekl.“
Wall to Wall je britská produkční společnost, která pro National Geographic vytváří seriál „Drugs, Inc.“. Dalšími reality seriály této společnosti jsou „Secrets from the Asylum“ a „Secrets from the Clink“, v nichž se celebrity vracejí zpět a sledují zkušenosti svých rodin v psychiatrických léčebnách a věznicích.
„National Geographic Channel pevně stojí za naším seriálem Drugs, Inc. a za tím, že stále upozorňuje na epidemii drog v této zemi,“ napsal v e-mailové odpovědi na otázky deníku The Sun Chris Albert, senior viceprezident kanálu. „Myslíme si, že 360stupňový pohled, který seriál představuje (dealeři, závislí, orgány činné v trestním řízení), poskytuje bezprecedentní pohled na ničivou daň, kterou si drogy vybírají v komunitách, včetně Baltimoru.“
Albert obhajoval použití statistiky 60 000 osob a označení Baltimoru jako „heroinového hlavního města Ameriky“ tím, že se jedná o hojně citovanou statistiku a označení, které se objevilo v několika baltimorských médiích.
Albert uvedl, že National Geographic v tomto druhu „dokumentu“ nikdy neuvádí zdroje takových statistik na obrazovce a že „je dlouhodobou novinářskou praxí a praxí National Geographic, že v podobných prezentacích chrání identitu osob.“
Nakonec je důležité poznamenat, že máme velmi přísný interní proces S&P – nebereme naše produkční společnosti jen za slovo – spolupracujeme s nimi, abychom se ujistili, že jejich reportáže splňují naše standardy, jako tomu bylo v případě této epizody,“ napsal.“
Cítím, že filmaři nyní přicházejí do Baltimoru hledat silné obrazy a přesvědčivé postavy, které viděli v seriálu „The Wire“ od HBO. Chtějí je reprodukovat prostřednictvím vlastních fotografií a reportáží.
Ale „The Wire“ je umělecké dílo, fikce, kterou rozněcuje oko antropologa a bystré sociální cítění tvůrce Davida Simona. Nenese žádnou odpovědnost za vykořisťovatelské pokusy o napodobeniny reality show, jako je „The High Wire“.
Chisolm to vyjádřil takto: „
Od minulého pondělí se mi ozvali policisté, drogoví dealeři, drogově závislí, drogoví poradci, odborníci na duševní zdraví, jeden muž, který řekl, že se podílel na výrobě filmu The High Wire, a spousta čtenářů. Jediné, na čem se téměř všechny tyto různorodé hlasy shodly, je, že Baltimore má skutečně hluboce zakořeněný problém s drogami a že spousta obyvatel oblasti, kteří drogy v žádném případě nekupují ani neberou, přesto končí jako oběti těch, kteří jsou ve hře.
Nic nového.
Překvapilo mě však, jak silné a ostře rozdělené jsou názory na to, zda by se tento problém měl v médiích vůbec ukazovat a probírat.
Já si rozhodně myslím, že by měl být plně prozkoumán. Pokud se na Lexington Marketu prodávají drogy, vsaďte se, že občané o tom musí vědět – nejen kvůli vlastní bezpečnosti, ale také proto, aby se mohli rozhodnout, zda chtějí u volebních uren zakročit proti občanským představitelům, kteří tomu nechtějí nebo nemohou zabránit.
Ale takové mediální zobrazení by mělo být provedeno s nejvyššími standardy hloubavé žurnalistiky, dokumentárního filmu nebo televizní dramaturgie. Neměly by být používány zaběhnutým, hypnotizovaným a podezřelým způsobem, jakým se to podařilo filmu „Drogy, a. s.“: „Přicházíme k vám živě z Baltimoru,“ jak říká údajný drogový dealer, když míří zbraní do kamery? Ne tak docela.
Přicházíme k vám z Baltimoru otupělí a obšlehnutí triky a kompromisy, které reality show naučila mnoho diváků přijímat jako pravdu.
[email protected]
twitter.com/davidzurawik
V televizi
Nejnovější dokumentární film Richarda Chisolma „Cafeteria Man“, který režíroval, o snaze šéfkuchaře Tonyho Geraciho reformovat jídelníček pro žáky veřejných škol v Baltimoru, má premiéru 6. září v 19:00 na MPT2 a dalších stanicích PBS.

.

Similar Posts

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.