Polyfylie

Polyfyletická (řecky „mnoha ras“) skupina je taková, jejíž poslední společný předek členů není členem skupiny.

Například skupina složená z teplokrevných živočichů je polyfyletická, protože obsahuje savce i ptáky, ale poslední společný předek savců a ptáků byl studenokrevný. Teplokrevnost se vyvíjela odděleně u předků savců a předků ptáků, takže se nejedná o pravé fylogenetické seskupení.

Vědecká klasifikace si klade za cíl seskupit druhy tak, aby každá skupina pocházela z jediného společného předka, a proto je vyřazení skupin, u nichž se zjistí, že jsou polyfyletické, běžným cílem a často je podnětem k zásadním revizím klasifikačních schémat. Polyfyletickou skupinu lze „opravit“ buď vyloučením kladů, nebo přidáním společného předka.

Odlišují se názory na to, zda platné skupiny musí obsahovat všechny potomky společného předka. Skupiny, které tak činí, se nazývají monofyletické a podle kladistiky by mělo být cílem klasifikace zajistit, aby tuto vlastnost měly všechny skupiny. Mnozí jiní taxonomové by však namítali, že existuje platné místo pro skupiny, které jsou parafyletické, tj. obsahují svého posledního společného předka, ale neobsahují všechny potomky tohoto předka.

Příklady polyfylie

• Skupina všech teplokrevných živočichů je polyfyletická, protože zahrnuje ptáky a savce, avšak jejich poslední společný předek nebyl teplokrevný.
• Skupina všech organismů, které využívají fotosyntézu, je polyfyletická, protože zahrnuje rostliny a některé bakterie, a mezi potomky jejich nejbližšího společného předka patří mnoho nefotosyntetických organismů, například živočichové.
• Skupina létajících obratlovců je polyfyletická, protože zahrnuje netopýry (savce) a ptáky a mezi potomky jejich nejbližšího společného předka patří nelétající živočichové, například primáti.

Kladistika obecně nedoporučuje polyfyletické skupiny

Ve většině kladisticky založených škol taxonomie se existence polyfyletických skupin (stejně jako parafyletických skupin) v klasifikaci nedoporučuje. Monofyletické skupiny (tj. kladie) jsou těmito školami považovány za nejdůležitější seskupení organismů, a to z následujících důvodů:

• Kladie jsou jednoduše definovatelné: typická definice kladie zní „všichni potomci nejbližšího společného předka druhů X a Y“. Na druhé straně polyfyletické a parafyletické skupiny jsou vždy definovány v termínech kladů, například „plazi jsou klad Sauropsidů, minus klad Aves“. Nebo „teplokrevní živočichové jsou klad Aves plus klad Savci“. Protože polyfyletické a parafyletické skupiny jsou definovány v termínech kladů plus nebo mínus jiné klady, jsou považovány za méně důležité než monofyletické (jednotlivé, celé) klady.

• Pro daný evoluční strom, řekněme s N uzly, existuje přesně N kladů (jeden na uzel). Počet parafyletických skupin a polyfyletických skupin je však exponenciálně větší, řádově 2N. Přesto jen malému zlomku parafyletických skupin dáváme jména nebo o nich diskutujeme.

• Polyfyletické skupiny mají často původ v tradiční taxonomii, založené na podobných morfologických charakteristikách. Původní představa mohla být taková, že skupina zcela pochází z jediného předka. Pokud se později zjistí (například v důsledku konvergentní evoluce), že taková skupina není monofyletická, ale polyfyletická, ztrácí taková skupina svůj původní význam.

Viz také

• Fylogeneze
• Monofyletická (klad)
• Parafylie

• Colin Tudge (2000). Rozmanitost života. Oxford University Press. ISBN 0198604262.