Co může být roztomilejšího než prasátko, které se vejde do kelímku nebo do módní kabelky? V posledních letech se „teacup“ prasátka (nazývaná také „mini“ nebo „mikro“ prasátka) stala populárními v televizních pořadech a na internetu. V jednom videu na YouTube šplhá prasátko v kelímku jménem Hamlet po schodech a přistane v misce s ovesnými vločkami, které pak sežere.
Mánie domácích prasátek
Prasátka jako Hamlet se stala nejnovější mánií po domácích mazlíčcích. Nejenže jsou naprosto roztomilá, ale jsou to také velmi čistotná a inteligentní zvířata. Někteří chovatelé tvrdí, že se o ně starají snadněji než o psy a že některá prasátka teacup budou mít v dospělosti jen 10 kilogramů. To je zhruba velikost trpasličího jezevčíka.
Háček? Ve skutečnosti nic takového jako teacup prasátko neexistuje. Takzvaná teacup jsou ve skutečnosti břichatá prasata, která jsou buď nedostatečně krmena, takže jejich růst zaostává, nebo jsou prodávána pod falešnou záminkou. Vzhledem k tomu, že se prasata mohou rozmnožovat již ve věku tří měsíců, mohou být jejich rodiče sami selaty, a proto jejich velikost není přesným měřítkem toho, jak velcí budou jejich potomci v dospělosti. Prasata břichatá mohou růst až do pěti let a dosáhnout hmotnosti hodně přes 100 kg.
Přečtěte si další fakta o prasatech teacup.
Prasátka Rosie a Joanna
Jeden pár s dobrými úmysly zaplatil několik tisíc dolarů za roztomilé prasátko jménem Rosie. Přestože se jí věnovali a poctivě dodržovali pokyny chovatele ohledně krmení, Rosie začala být podvyživená. V důsledku toho má extrémně nízkou hustotu kostí, což ji činí velmi náchylnou ke zlomeninám. Manželé věděli, že Rosie bude po zbytek života potřebovat specializovanou lékařskou péči, a chtěli jí dát šanci být jen prasetem a mít přístup k více zdrojům, které potřebuje, a proto se jí vzdali.
Ošetřovatelka Rosie, Adria Johnsonová, dodává, že podvyživená prasata také trpí slabým imunitním systémem, citlivou kůží a problémy s kopyty. A zatímco průměrná délka života břichatých prasat je 20 let, většina teacup prasat se nedožije ani pěti let.
Stejně jako Rosie váží i dvouletá Joanna kolem 50 kilogramů, což je o polovinu méně, než by měla mít (téměř 100 kilogramů). Ale na tak malé prasátko by Joanna určitě dokázala udělat v obývacím pokoji svých lidí pořádný nepořádek. Pár, který si ji koupil, ji měl velmi rád, ale nakonec se jí kvůli jejímu chování vzdal.
Přestože se prasata mohou dobře chovat jako domácí mazlíčci, potřebují komunikovat s jinými prasaty a mít přístup ven. V přírodě žijí prasata ve společenstvích, kterým se říká soundy, takže domestikovaným prasatům se nejlépe daří, pokud mají alespoň jednoho prasečího kamaráda. Kromě toho mají přirozené kořistnické a hrabací chování. Pokud nemohou tyto základní instinkty naplňovat, může to vést k velké destrukci a frustraci, které následně vedou k tomu, že nespočet prasat přijde o domov.
Pravda o čajíčcích
Pro Rosie a Joannu existují šťastné konce. Rosie si krátce pobyla u organizace Best Friends, než odešla do skvělého pěstounského domova. A Joanna si tady v útulku užívá běhání a hrabání v hlíně. Brzy si najde nějaké prasečí kamarády a začne se věnovat i výcviku.
Ale problém zůstává:
Průzkum je nutností pro každého, kdo uvažuje o rozšíření rodiny o břichaté prase, protože zajistit mu správnou výživu, vhodné životní prostředí a dobrou veterinární péči může být velmi nákladné. A není tak snadné najít někoho, kdo by břichatá prasata hlídal, když jedete na dovolenou. Ale pro ty, kteří nedokážou odolat malému růžovému čumáčku a páru zářivých prasečích očí, je nejlepší volbou adopce; v záchranných stanicích a útulcích jsou tisíce prasátek, která hledají dobrý domov.
Získejte více informací o břichatých prasatech.
Podívejte se na adoptovaná prasátka v útulku.
Fotografie Molly Wald a Ann Hepworth
.