Princ Hamlet

Snad nejpřímočařejší pohled vidí Hamleta jako člověka, který hledá pravdu, aby se ujistil, že je oprávněn vykonat pomstu, k níž ho vyzývá duch, který tvrdí, že je duchem jeho otce. Film z roku 1948 s Laurencem Olivierem v titulní roli je uveden voiceoverem: „Toto je tragédie muže, který se nedokázal rozhodnout.“

T. Podobný pohled na Hamletovu postavu nabízí i S. Eliot ve svém kritickém eseji „Hamlet a jeho problémy“ (The Sacred Wood: Essays on Poetry and Criticism). Tvrdí: „Shakespearova ‚Hamleta‘ nenacházíme ani tak v ději, ani v citátech, které bychom mohli vybrat, jako spíše v nezaměnitelném tónu…“

Jiní vidí Hamleta jako člověka pověřeného povinností, o níž ví a cítí, že je správná, ale kterou není ochoten vykonat. V tomto pohledu je důkazem této neochoty jeho snaha přesvědčit se o Claudiově vině a jeho nečinnost, když může, a Hamlet si vyčítá neschopnost splnit svůj úkol. Poté, co pozoruje herce předvádějícího scénu, si všimne, že herec byl ve vášnivosti příběhu dojat k slzám, a srovnává tuto vášeň u starořecké postavy Hekuby ve světle své vlastní situace:

Hamlet se sklání vedle Ofélie ve scéně hry v Hamletovi od Edwina Austina Abbeyho.

Ó, jaký jsem darebák a selský otrok! Není to zrůdné, že tento hráč zde, leč ve fikci, ve snu vášně, mohl svou duši tak přimět k vlastní domýšlivosti, že z jejího působení celá jeho tvář ochabla; slzy v očích, roztržitost v tváři, zlomený hlas a celá jeho funkce se hodí s formami k jeho domýšlivosti? A to všechno zbytečně! Pro Hekubu? Co je mu Hekuba nebo on Hekubě, že pro ni pláče?

Etymologie jeho jménaUpravit

Jméno Hamlet se vyskytuje v podobě Amleth v knize Dějiny Dánska ze 13. století, kterou napsal Saxo Grammaticus, zpopularizoval François de Belleforest jako L’histoire tragique d’Hamlet a v českém překladu se objevuje jako „Hamblet“. Předpokládá se, že příběh o Amletovi pochází ze staroseverské nebo islandské poezie z doby o několik století starší. Saxo jej uvádí jako Amlethus, což je latinská podoba starojutského Amlethæ. Z hlediska etymologie pochází staroislandské jméno Amlóði z islandského podstatného jména amlóði, což znamená „blázen“, což naznačuje způsob, jakým se Hamlet ve hře chová. Později se tato jména dostala do irštiny jako Amlodhe. S fonetickými zákonitostmi se jméno nakonec změnilo a zůstalo jako Amlaidhe. Toto irské jméno bylo dáno hrdinovi v běžném lidovém příběhu. Kořen tohoto jména znamená „zuřivý, zuřivý, divoký“.

Vliv reformaceEdit

Marcellus, Horatio, Hamlet a duch od Henryho Fusela

Uvádí se také, že Hamletovo váhání může mít kořeny i v náboženské víře Shakespearovy doby. Protestantská reformace vyvolala debatu o existenci očistce (kde podle tvrzení krále Hamlet v současnosti přebývá). Koncept očistce je katolický a v protestantské Anglii byl odmítán. Hamlet říká, že svého strýce nezabije, protože smrt by ho poslala rovnou do nebe, zatímco jeho otec (který zemřel bez vědomí své smrti) je v očistci a činí pokání za své hříchy. Hamletova příležitost zabít strýce přichází těsně poté, co se strýc údajně smířil s Bohem. Hamlet říká, že by mnohem raději zabil vraha, zatímco ten dovádí v „incestních prostěradlech“ nebo hraje hazardní hry a pije, aby měl jistotu, že půjde rovnou do pekla.

Freudovský výkladEdit

Ernest Jones v návaznosti na dílo Sigmunda Freuda zastával názor, že Hamlet trpí Oidipovým komplexem. Ve svém eseji „Oidipovský komplex jako vysvětlení Hamletova tajemství“ uvedl: „Oidipovský komplex jako vysvětlení Hamletova tajemství: A Study in Motive“:

Jeho morální osud je v dobrém i zlém spjat s osudem jeho strýce. Volání povinnosti zabít strýce nemůže uposlechnout, protože se spojuje s voláním jeho přirozenosti zabít manžela své matky, ať už jde o to první nebo druhé; druhé volání je silně „potlačeno“, a proto nutně i to první.

Harold Bloom v reakci na to provedl „shakespearovskou kritiku“ Freudova díla.

Jako zrcadlo diváctVyprávět

Hamlet a Ofélie, Dante Gabriel Rossetti

Bylo také naznačeno, že Hamlet, kterého Ofélie popisuje jako „th‘ očekávání a růže krásného stavu, / Sklo módy a forma formy“ (III. dějství, i. scéna, řádky 148-9), je nakonec odrazem všech interpretací, jimiž disponují ostatní postavy ve hře – a možná i členové publika, kteří ho sledují. Nejzřetelněji má Polonius ve zvyku špatně interpretovat Hamletovo jednání podle vlastních očekávání („Stále haraší na mou dceru!“), ačkoli na analogickém chování se podílí mnoho dalších postav ve hře.

Gertruda má podobný sklon interpretovat veškeré synovo počínání jako důsledek pouze svého „o’erhasty manželství“. Rosencrantz a Guildenstern mají tendenci nacházet v chování svého bývalého spolužáka uvízlé ambice dvořana, zatímco Claudius se zřejmě zabývá Hamletovou motivací jen do té míry, do jaké odhaluje, do jaké míry je jeho synovec potenciální hrozbou. Ofélie stejně jako její otec marně čeká, až jí Hamlet projeví známky náklonnosti, a Horatio by měl jen málo důvodů myslet si, že Hamletovi jde o něco naléhavějšího než o příkaz ducha. A První hrobař si zřejmě myslí, že princ Hamlet je stejně jako ten „kurevsky šílený chlapík“ Yorick prostě šílený, aniž by bylo třeba cokoli vysvětlovat. Několik kritiků, včetně Stephena Bootha a Williama Empsona, se dále zabývalo analogickým vztahem mezi Hamletem, hrou a jejím publikem.

Paralely s jinými postavamiUpravit

Jedním z aspektů Hamletovy postavy je způsob, jakým odráží jiné postavy, včetně hlavního antagonisty hry, Claudia. Ve hře ve hře je například král Gonzago zavražděn v zahradě svým synovcem Lucianem; ačkoli krále Hamleta zavraždí jeho bratr, ve hře Vražda Gonzaga – kterou Hamlet posměšně nazve „Pastí na myši“, když se Claudius zeptá: „Jak říkáš té hře?“ – je vrahem synovec, stejně jako princ Hamlet. Stojí však také za povšimnutí, že každá z postav hry ve hře mapuje dvě hlavní postavy v Hamletovi, což je příklad mnoha zdvojení této hry:

• Lucianus je stejně jako Hamlet zároveň regicidem a synovcem krále; stejně jako Claudius je regicidem, který působí tak, že nalévá jed do uší.
• Král Hráč je stejně jako Hamlet nevyzpytatelný melancholik; stejně jako král Hamlet je jeho postava ve hře Vražda Gonzaga otrávena prostřednictvím uší, když odpočívá ve svém sadu.
• Hráčova královna se stejně jako Ofélie stará o postavu ve Vraždě Gonzaga, která je „tak daleko od veselí a od dřívějšího stavu“; stejně jako Gertruda se znovu provdá za královraha.

Hamlet je také v určité podobě odrazem většiny ostatních postav hry (nebo možná naopak):

• Hamlet, Laertes, Fortinbras a Pyrrhos jsou synové pomsty. Hamlet i Laertes viní ze smrti svých otců Claudia. Hamleta i Pyrrha v určitém okamžiku jejich vyprávění zachvátí nečinnost a každý z nich pomstí svého otce. Hamlet i Fortinbras mají plány, které jim překazí strýcové, kteří jsou zároveň králi.
• Hamlet, Rosencrantz, Guildenstern, Osric a Polonius jsou dvořané.
• Hamlet, jeho otec, Bernardo, Marcellus, Francisco, Fortinbras a několik dalších postav jsou vojáci.
• Hamlet a jeho otec mají společné jméno (stejně jako Fortinbras a jeho otec).
• Hamlet, Horatio, Rosencrantz, Guildenstern a Laertes jsou studenti.
• Hamlet, jeho otec, Gertruda a Claudius jsou členové královské rodiny. Každý z nich je také zabit jedem – jedem, který má na svědomí Claudius.
• Hamlet a Ofélie jsou v dalších scénách pokáráni každý svým přeživším rodičem; přeživší rodič každého z nich je shodou okolností opačného pohlaví. Oba také vstupují do scén, v nichž čtou knihy, a dochází ke kontrastu mezi (možná) předstíraným šílenstvím Hamleta a velmi skutečným šílenstvím Ofélie.
• Hamlet, Horatio, Polonius, Rosencrantz, Guildenstern, Daine a Claudius jsou v určitém okamžiku hry každý z nich „zákonnými eskamotéry“.

Hamletův věkUpravit

V V. dějství, I. scéně Shakespearova Hamleta se Hamlet Prvního hrobníka zhruba na 147. a následujícím řádku ptá, jak dlouho už „dělá hrobníka“. Jeho odpověď zřejmě oklikou, ale velmi jednoznačně určuje Hamletův věk. Hrobník říká, že svou profesi vykonává ode dne, kdy starý Hamlet porazil starého Fortinbrase, což bylo „právě v den, kdy se narodil mladý Hamlet“. O něco později pak dodává, že „jsem tu hrobníkem, mužem i chlapcem, už třicet let“. Podle této logiky musí být Hamletovi třicet let. Yorick, mrtvý šašek, jehož lebku Hamlet během této scény drží, je prý v zemi „tři a dvacet let“, což by znamenalo, že Hamletovi nebylo víc než sedm let, když se naposledy vezl na Yorickově hřbetě.

Tento názor na Hamletův věk podporuje skutečnost, že Richardu Burbageovi, herci, který roli původně ztvárnil, bylo v době premiéry hry dvaatřicet let.

Však se objevil případ, že v rané fázi Hamleta – s jeho zjevnou historií četných revizí – byl Hamlet představen jako šestnáctiletý. Tento názor podporuje několik důkazů. Hamlet navštěvuje Wittenberskou univerzitu a příslušníci královské a šlechtické rodiny (alžbětinské nebo středověké dánské) nenavštěvovali univerzitu ve věku 30 let. Navíc třicetiletý princ Hamlet by byl zjevně ve vladařském věku. Vzhledem k jeho velké popularitě (zmiňované Claudiem) by to vyvolávalo otázku, proč to nebyl on, a ne jeho strýc, kdo byl po smrti krále Hamleta zvolen následníkem trůnu.

Řádek o délce Hrobařovy kariéry se v prvním kvartě Hamleta neobjevuje; v tomto textu je řečeno, že Yorick byl v zemi jen dvanáct let. Navíc v Belleforestu, pravděpodobně jednom ze Shakespearových zdrojů příběhu, se říká, že Amleth „nedosáhl mužského stavu“. A v původním pravopisu textu Folio, jednoho ze dvou autoritativních textů hry, zní Hrobníkova odpověď na otázku, jak dlouho „je hrobníkem“, takto: „Why heere in Denmarke: I haue bin sixeteene heere, man and Boy thirty yeares..“. „Sixteene“ se obvykle překládá jako „hrobník“ (modernizace „sexten“ z druhé kvarty), a to i v moderních textech, které berou F1 jako svůj „kopírovací text“. Ale modernizace interpunkce – běžná praxe v modernizovaných textech – uvádí „Why heere in Denmarke: I haue bin sixeteene heere-man and Boy thirty yeares“. Jinými slovy, toto čtení naznačuje, že je hrobníkem šestnáct let, ale že žije v Dánsku už třicet let. Podle této logiky je to tedy Hrobník, komu je třicet let, zatímco Hamletovi teprve šestnáct.

Je však třeba vzít v úvahu i rozdíl mezi hrobníkem a hrobníkem. Hrobník dohlíží na mnoho různých prací kolem kostela a v jeho okolí. Hrobník pouze kope hroby. Existují sextáni, kteří také kopou hroby, a někteří, kteří to nedělají. Je zcela možné, že hrobník je sextánem již 30 let, ale po celou tuto dobu nekopal hroby. To by mohl být další příklad toho, že postava mluví velmi oklikou.

Toto čtení má však tu nevýhodu, že ve Foliu se uvádí, že Yorick je v zemi dvacet tři let, což znamená, že v době, kdy se Hamlet narodil, byl už sedm let mrtvý. Další teorie, která se nabízí, je, že hra byla původně napsána s tím, že Hamletovi bylo šestnáct nebo sedmnáct let, ale protože Shakespeare psal své hry proto, aby se hrály, a ne četly, byly tyto řádky pravděpodobně změněny, aby Burbage (který byl v Shakespearových hrách téměř vždy hlavním hrdinou) mohl hrát tuto roli.

PerformersEdit

Gustaf Gründgens jako Hamlet

Pohřebiště Barryho Sullivana na hřbitově Glasnevin v Dublinu se sochou Sullivana v roli Hamleta.

Níže jsou uvedena některá významná herecká ztvárnění Hamleta.

Scéna

• Předpokládá se, že roli Hamleta ztvárnil v divadle Globe Richard Burbage.
• David Garrick učinil z této role jeden z ústředních bodů svého repertoáru v 18. století.
• Mistr Betty hrál tuto roli na vrcholu své popularity v roce 1805 a Dolní sněmovna jednou předčasně přerušila jednání, aby ji mohli vidět hrát členové parlamentu.
• Edwin Booth se touto rolí proslavil v New Yorku v 60. a 70. letech 19. století.
• Sir Henry Irving, první herec, který byl povýšen do rytířského stavu, hrál Hamleta v roce 1874 v londýnském divadle Lyceum bezprecedentních 200 představení po sobě.
• Paní Powellová byla první ženou, která se v této roli objevila v Londýně v roce 1796.
• Barry Sullivan hrál tuto roli ve viktoriánské éře; jeho postava byla zobrazena v soše na jeho hrobě.
• Johnston Forbes-Robertson hrál tuto roli v roce 1898.
• John Barrymore způsobil senzaci svým představením na Broadwayi v roce 1922 a znovu, když ji v roce 1925 přenesl do Londýna.
• John Gielgud hrál Hamleta v letech 1930-1945 více než 500krát.
• Gustaf Gründgens hrál Hamleta ve Staatliches Schauspielhaus v Berlíně v roce 1936.
• Laurence Olivier hrál Hamleta poprvé v divadle Old Vic v roce 1937, později hrál inscenaci na zámku Elsinore.
• Maurice Evans hrál roli poprvé v divadle Old Vic v roce 1935 a v letech 1938 a 1945 triumfoval na Broadwayi.
• Paul Scofield hrál Hamleta v Royal Shakespeare Company v roce 1948 a znovu v roce 1955 v režii Petera Brooka.
• Richard Burton hrál roli poprvé v divadle Old Vic v roce 1953 a vrátil se k ní v broadwayské inscenaci z roku 1964, která se stala notoricky známou, když se během jejího zkoušení mimo město oženil s Elizabeth Taylorovou.
• David Warner hrál Hamleta v režii Petera Halla v inscenaci RSC ve Stratfordu-Upon-Avonu v srpnu 1965.
• Richard Chamberlain byl prvním americkým hercem, který hrál tuto roli v Londýně od dob Johna Barrymora. Stalo se tak koncem 60. let, bezprostředně po skončení vysílání televizního seriálu Dr. Kildare, v němž se Chamberlain poprvé proslavil.
• Vladimir Vysockij hrál Hamleta v moskevském divadle na Tagance v letech 1971-1980.
• Derek Jacobi hrál roli pro divadelní společnost Prospect v roce 1977.
• Christopher Walken hrál roli pro American Shakespeare Theatre v roce 1982.
• Mark Rylance hrál roli pro Royal Shakespeare Company v roce 1988 a pro Shakespeare’s Globe v roce 2000.
• Daniel Day-Lewis hrál Hamleta v Royal National Theatre v roce 1989, než se v polovině představení zhroutil na jevišti během scény, kdy se před Hamletem zjeví duch jeho otce. Nahradil ho Jeremy Northam, který podal triumfální výkon. Po zbytek představení Day-Lewise formálně nahradil Ian Charleson.
• Kenneth Branagh hrál tuto roli pro Královskou shakespearovskou společnost v roce 1992
• Ralph Fiennes získal za své ztvárnění v roce 1995 cenu Tony pro nejlepšího herce
• Samuel West hrál Hamleta pro Královskou shakespearovskou společnost v letech 2001-02 a získal cenu kritiků.
• Christopher Eccleston hrál tuto roli pro West Yorkshire Playhouse v roce 2002.
• Toby Stephens hrál tuto roli pro Royal Shakespeare Company v roce 2004.
• Ben Whishaw hrál roli pro divadlo Old Vic v roce 2004.
• Michael Stuhlbarg hrál roli pro divadlo The Public Theater v roce 2008.
• David Tennant hrál roli pro divadlo Royal Shakespeare Company v letech 2008-2009.
• Christian Camargo hrál roli pro Theatre for a New Audience v roce 2009, za kterou získal cenu Obie.
• Jude Law hrál roli pro Donmar West End a později na Broadwayi.
• Michael Brando (vnuk Marlona Branda) hrál roli pro speciální akci TED v roce 2010; předtím hrál tuto roli v letech 2008-09.
• Michael Sheen hrál tuto roli v Young Vic v letech 2011-12.
• Gustaf Skarsgård hrál Hamleta v představení Hamlet ve Stockholm City Theatre v roce 2010.
• Maxine Peake hrála Hamleta v Royal Exchange v Manchesteru v roce 2014.
• Benedict Cumberbatch hrál Hamleta v Barbican Centre v Londýně v roce 2015.
• Paapa Essiedu hraje roli pro Royal Shakespeare Company v roce 2016.
• Christian Friedel hraje Hamleta pro Staatsschauspiel Dresden od roku 2012.
• Anthony Currie a Jack Orrico hrají roli pro South Carolina Governor’s School for the Arts & Humanities v roce 2016.
• Andrew Scott (herec) hraje Hamleta v Almeidě v režii Roberta Icka v roce 2016, v roce 2017 přenesen na West End.
• Tom Hiddleston hrál Hamleta na Královské akademii dramatických umění v režii Kennetha Branagha v roce 2017.
• Oscar Isaac hrál Hamleta v The Public Theater v roce 2017.
• Ruth Negga hrála Hamleta během Dublinského divadelního festivalu v roce 2018.

Film

• Johnston Forbes-Robertson zvěčnil scény ze svého představení ve velmi zkráceném němém filmu natočeném v roce 1913.
• Dánská herečka Asta Nielsenová ztvárnila Hamleta ve volné adaptaci z roku 1921, která Hamleta přestavuje jako ženu.
• Laurence Olivier sám sebe režíroval jako Hamleta ve filmu z roku 1948 a za svůj výkon získal Oscara.
• Richard Burton ztvárnil Hamleta ve zfilmované verzi divadelní hry z roku 1964.
• Innokentij Smoktunovský hrál Hamleta v ruském filmu z roku 1964 v režii Grigorije Kozinceva.
• Nicol Williamsonová ztvárnila Hamleta ve verzi Tonyho Richardsona z roku 1969.
• Mel Gibson hrál Hamleta ve verzi Franca Zeffirelliho z roku 1990.
• Iain Glen ztvárnil Hamleta ve filmu Rosencrantz & Guildenstern je mrtev z roku 1990, který režíroval Tom Stoppard podle své hry.
• Kenneth Branagh sám sebe režíroval jako Hamleta ve filmové verzi z roku 1996, která je jedinou celovečerní filmovou verzí hry.
• Ethan Hawke hrál Hamleta v adaptaci uvedené v roce 2000.
• Richard Pyros hrál Hamleta ve filmu Hamlet uvedeném v roce 2007 na Mezinárodním filmovém festivalu v Melbourne.
• Shahid Kapoor hrál Haidera (Hamleta) ve filmové adaptaci Vishala Bharadwaje z roku 2014.

Televize

• Maurice Evans jako první ztvárnil tuto roli v americké televizi, a to v roce 1953 v pořadu Hallmark Hall of Fame.
• Maximilian Schell ztvárnil Hamleta ve verzi vyrobené pro německou televizi v roce 1961. Tato verze byla špatně přijata a do značné míry přehlížena, dokud se neobjevila v epizodě Mystery Science Theater 3000 z roku 1999.
• Christopher Plummer získal nominaci na cenu Emmy za televizní verzi natočenou na zámku Elsinore v roce 1964.
• Richard Chamberlain hrál Hamleta v prezentaci Hallmark Hall of Fame v roce 1970.
• Derek Jacobi hrál Hamleta v Shakespearově televizní produkci BBC z roku 1980.
• Kevin Kline hrál tuto roli v televizní inscenaci PBS z roku 1990, kterou také režíroval a která vznikla na Newyorském shakespearovském festivalu.
• Campbell Scott hrál tuto roli v americké televizní inscenaci z roku 1990. 2000, odehrávající se během americké občanské války, v níž byli Polonius, Ofélie a Laertes ztvárněni jako afroamerická rodina.
• David Tennant a zbytek původního obsazení z inscenace Royal Shakespeare Company z let 2008-2009 si své role zopakovali ve filmové verzi BBC, která se ve Velké Británii vysílala v prosinci 2009.