Když nás nebo někoho, koho milujeme, něco bolí, vše ostatní ustupuje do pozadí. Věci, o kterých bychom obvykle přemýšleli – jak se daří mému oblíbenému sportovnímu týmu nebo jak vypadá počasí o víkendu – se najednou zdají méně důležité než tato bolest v našem životě a utrpení, které způsobuje, a vše, co lze udělat pro její nápravu. Vážná nemoc zároveň často odhaluje hranice toho, co můžeme udělat pro to, abychom měli svůj život nebo životy lidí kolem nás pod kontrolou.
V dobách nouze má Boží lid dlouhou tradici v tom, že prosí o uzdravení a přijímá je. Ačkoli víra nezaručuje, že dostaneme to, o co prosíme – Bůh není džin, který slibuje, že splní naše přání -, věřící lidé se naučili, že Bůh nikdy nezklame a věnuje se těm, kdo se na něj obracejí. Křesťané se v průběhu staletí modlili k božskému lékaři a také my jsme zváni, abychom své potřeby, zranění a neduhy přinášeli Pánu – a důvěřovali, že i on nás přijme a postará se o nás.
Pane, náš Bože,
ty bdíš nad svými tvory s neochvějnou péčí.
Udržuj nás v bezpečném objetí své lásky.
Svojí silnou pravicí pozvedni (jméno)
a dej jim sílu své vlastní moci.
Pomáhej jim a uzdrav jejich nemoci,
aby od tebe dostali pomoc, po níž touží.
Prosíme o to skrze Krista, našeho Pána.
Z řádu pro žehnání nemocných
Otče na nebesích,
dej (jménu) útěchu v jejím utrpení.
Když se bojí, dodej jí odvahy;
když se trápí, dej jí trpělivosti;
když je sklíčená, dopřej jí naděje;
a když je sama, ubezpeč ji o podpoře svého svatého lidu.
Prosíme o to skrze Krista, našeho Pána,
Amen.
-Připraveno podle Obřadu pomazání nemocných
Pane Bože,
tváří v tvář nemoci si uvědomujeme svou potřebu.
Potřebujeme sílu, potřebujeme pokoj a potřebujeme Tebe.
Jako Ježíš uzdravoval ty, kdo k němu přicházeli,
podej svou ruku, aby (jméno) přijalo tvou uzdravující moc.
Prosím o to celým svým srdcem, s důvěrou v Tebe. Amen.