V dějinách řeckých bohů existuje skupina bohů, kteří vznikli dříve než všichni ostatní. Tito prvotní bohové mají téměř konceptuální povahu a představují mnohem rozsáhlejší oblasti než ti, kteří přijdou po nich. Tito bohové se v příbězích objevují po celou dobu trvání řeckého mýtu a obvykle fungují spíše jako místa nebo pojmy než jako skutečné postavy.
První bohové
Prvním bohem, který se v řeckém mýtu objevil, je Chaos (neboli Kaos), který představoval prázdnotu. Krátce nato se k němu připojila Gaia, která byla i představovala Zemi.
Chaos měl zplodit dvě děti, Nyx (Noc} a Erebus (Tma). Ty zase zrodily Aether (Světlo) a Hemeru (Den). Gaia by brzy porodila své vlastní prvotní děti, Urana (Nebe) a Ponta (Moře).
Další bohové
Ačkoli se na těchto prvních bájných bozích obecně shodneme, existují i další, kteří bývají házeni do jednoho pytle s prvotními bohy. Nejdůležitější z nich je pravděpodobně Tartar, který je jednak prvotním bohem, jednak se později proslaví jako vězení pro nestvůry.
Existuje však řada dalších prvotních pojmů, které se k tomuto seznamu obvykle přidávají. K několika z nich patří Aion (Věčnost). Moirai (Osud) a někdy také Chronos (Čas). V závislosti na tom, kterou mytologii se rozhodnete číst, mohou být k seznamu prvotních bohů přidány desítky dalších pojmů.
Co představují
Důležitější než to, kdo tito bohové pro Řeky byli, je to, co představovali. Byli to bohové, kteří představovali velké pojmy z počátku času, bohové, kteří položili základy pro všechny ostatní bohy.
Když se v řeckých bájích setkáte s prvotními bohy, obvykle existují buď jako bohové, kteří jsou svým rozsahem nějak větší než skuteční bohové (jako Gaia), nebo jako bohové, kteří dali vzniknout ostatním bohům (Chronos). Jsou to bohové, kteří jsou s lidmi spojeni ještě méně než jejich řecké protějšky a obvykle s lidmi vůbec nejednají.
Původní bohové jsou skupinou bohů, kteří pomáhají položit základy pro to, co bude v řeckém světě následovat. Jako pojmy jsou příliš velcí na to, aby se stali lidmi. Místo toho pomáhají dát vzniknout věcem, které jsou snáze pochopitelné, a poskytují pozadí pro příběhy, které mají velký vliv na život těch, kdo následovali starořecká náboženství. I když ve starověkých příbězích nehrají velkou roli, přesto jsou tím, na čem je většina těchto příběhů postavena.