Další rozšíření modelu: Perfekcionistické kognice
Přestože se rozšířená analýza role perfekcionismu v sociální úzkosti musí zaměřit na roli perfekcionistické sebeprezentace, je zde další složka rozšířeného modelu perfekcionismu Hewitta a Fletta, která by měla být také relevantní – a to časté automatické myšlenky o potřebě být dokonalý. Další směr zkoumání, kterému se věnujeme, zahrnuje hodnocení individuálních rozdílů v automatických, perfekcionistických myšlenkách, jak je hodnotí Inventář perfekcionistických kognicí (Flett, Hewitt, Blankstein, & Gray, 1998). U perfekcionistů bylo často zaznamenáno kognitivní prožívání chyb a nedokonalostí. Inventář perfekcionistických kognicí (Perfectionism Cognitions Inventory, PCI) vychází z předpokladu, že perfekcionisté, kteří pociťují nesoulad mezi svým skutečným já a ideálním já nebo mezi skutečnou úrovní dosahování cílů a vysokými ideály, budou mít tendenci k automatickým myšlenkám, které odrážejí perfekcionistická témata (viz Flett et al., 1998). Předpokládá se, že perfekcionisté s vysokou úrovní perfekcionistických kognicí jsou obzvláště náchylní k negativnímu afektu v podobě deprese z nedosažení dokonalosti v minulosti a také v podobě úzkosti z pravděpodobnosti nedosažení dokonalosti v budoucnosti.
PCI je považován za nástroj odrážející stav osobnosti, protože zachycuje myšlenky za uplynulý týden. Testy časové stability PCI však ukazují, že skóre na škále je překvapivě stabilní s tří- až čtyřměsíční test-retest reliabilitou v rozmezí od .76 do .85 (Flett et al., 1998; Mackinnon, Sherry, & Pratt, 2013). Wimberly a Stasio (2013) poznamenali, že perfekcionistické automatické myšlenky se mohou stát chronickými a trvalými, když se začlení do stávajících kognitivních struktur. Naše tvrzení je, že u lidí se sklonem k sociální úzkosti přispívají automatické perfekcionistické myšlenky ke smíšenému self-schématu a že zahrnují aktuální já a ideální já. Tato kombinovaná kognitivní struktura je vysoce negativní a silně zaměřená na dokonalejší pocit sebe sama, kterého se nedaří dosáhnout. Časté prožívání perfekcionistických automatických myšlenek u perfekcionistů, kteří jsou již tak silně zaměřeni na potřebu působit na veřejnosti dokonale, tak bude zesilovat míru jejich sociální úzkosti. Perfekcionisté, kteří stále přemítají o minulých společenských chybách a o tom, jak musí být dokonalí, by mohli zažívat pocit tlaku, který se stane sebenaplňujícím se proroctvím, protože se objevují nové příležitosti, ale oni jsou kognitivně zaujati.
Několik empirických studií prokázalo jedinečné souvislosti mezi skóre v PCI a úrovní úzkosti a deprese u různých vzorků (např, Flett et al., 1998) a bylo několikrát prokázáno, že PCI má přírůstkovou platnost při predikci psychických potíží nad rámec rozptylu, který lze připsat dimenzím rysového perfekcionismu. Bohužel empirickému spojení mezi perfekcionistickými automatickými myšlenkami a sociální úzkostí dosud nebyla věnována rozsáhlá empirická pozornost, přestože je pravděpodobné, že perfekcionističtí lidé se sklonem k sociální úzkosti by měli být do této formy myšlení silně zapojeni.
Přímý důkaz naznačující roli perfekcionistických automatických myšlenek v sociální úzkosti poskytl Sturman (2011), který zjistil, že vysoké skóre v PCI je spojeno s novým měřítkem, které postihuje pocity porážky a submisivity, které zase silně souvisí se sociální úzkostí. Úlohu perfekcionistických automatických myšlenek naznačují také souvislosti mezi PCI a různými prvky úzkosti, včetně strachu z pozorovatelných příznaků a strachu z kognitivní dyskontroly (Flett et al., 2004). A konečně nová studie, kterou provedli Flett, Swiderski, Hewitt a Nepon (2014), poukazuje na význam perfekcionistických automatických myšlenek pro sociální úzkost přímo. Vzorek 153 vysokoškolských studentů vyplnil baterii měření, která zahrnovala několik měřítek perfekcionismu (tj. Hewittův a Flettův MPS, PSPS a PCI) spolu s měřítkem sociální úzkosti a škálou negativního sebeobrazu (NSPS; Moscovitch & Huyder, 2011). NSPS hodnotí respondentovu obavu, že deficity v sebehodnocení budou v sociálních situacích vystaveny zkoumání a negativnímu hodnocení ze strany kritických jedinců. Tři subškály NSPS hodnotí obavy z deficitů v oblasti sociálních kompetencí, fyzického vzhledu a projevování viditelných známek úzkosti. Tato studie zjistila, že společensky předepsaný perfekcionismus a aspekty perfekcionistické sebeprezentace souvisejí se sociální úzkostí a všemi subškálami NSPS. Srovnatelné korelace byly zjištěny také s PCI. Důležité je, že regresní analýza zjistila, že jak PCI, tak aspekty perfekcionistické sebeprezentace byly jedinečnými významnými prediktory sociální úzkosti, když byly současně zohledněny různé prediktory.
Časté prožívání perfekcionistických automatických myšlenek by mělo mít několik účinků a důsledků pro perfekcionisty se sklonem k sociální úzkosti. Časté přemítání o potřebě být dokonalý by mělo způsobit, že negativní obraz sebe sama bude velmi výrazný a živý, a může ve skutečnosti zhoršovat negativní automatické myšlenky o sobě. Podobně nedávné práce naznačují, že adolescenti se sklonem k sociální úzkosti mají tendenci zažívat úzkostné automatické myšlenky, včetně automatických myšlenek na očekávané negativní hodnocení ze strany ostatních (Calvete, Orue, & Hankin, 2013). Kognitivní zaujetí potřebou být dokonalý pravděpodobně přispívá k těmto úzkostným automatickým myšlenkám u jedinců, kteří mají pocit, že v sociálních situacích musí vypadat, jako by byli dokonalí, a zhoršuje je.
Z hlediska rodičovství je třeba poznamenat, že důraz na prožívání v podobě perfekcionistického poznávání má důsledky pro známé kognitivně behaviorální modely sociální úzkosti, protože se týkají zaměření pozornosti (přehled viz Schultz & Heimberg, 2008). Clark a Wells (1995) ve svém klasickém modelu navrhli, že sociálně úzkostní lidé se zaměřují především na negativní myšlenky a sebepředstavy, zatímco Rapee a Heimberg (1997) ve svém neméně vlivném modelu tvrdili, že dochází ke společnému zaměření na vnitřní signály a vnější znaky a indikátory negativního hodnocení. Předpokládáme, že podstatná podskupina sociálně úzkostných lidí se kromě zaměření na negativní myšlenky kognitivně zabývá i myšlenkami souvisejícími s perfekcionismem; u těchto lidí jsou perfekcionistické automatické myšlenky a negativní automatické myšlenky úzce propojeny. Vysoká kognitivní významnost těchto automatických myšlenek pravděpodobně přispívá ke sklonu vnímat mezilidskou zpětnou vazbu v sociálním prostředí jako negativní, ale je také pravděpodobné, že tito perfekcionističtí lidé buď postrádají spontánnost ostatních lidí, nebo jim unikají sociální signály kvůli kognitivním nárokům neustálého přežvykování o potřebě být dokonalý.