Mezi 13. květnem a 13. říjnem 1917 se třem portugalským dětem zjevila Panna Maria v Cova da Iria u Fátimy, města ležícího 110 mil severně od Lisabonu. Maria děti požádala, aby se modlily růženec za světový mír, za ukončení první světové války, za hříšníky a za obrácení Ruska.
Marie předala dětem tři tajemství. Protože Francisco zemřel v roce 1919 a Jacinta v následujícím roce, Lúcia v roce 1927 odhalila první tajemství týkající se úcty k Neposkvrněnému Srdci Panny Marie. Druhým tajemstvím bylo vidění pekla.
Papež Jan Pavel II. nařídil státnímu sekretáři Svatého stolce, aby v roce 2000 odhalil třetí tajemství; hovořilo o „biskupovi v bílém“, který byl zastřelen skupinou vojáků, kteří do něj stříleli kulky a šípy. Mnozí lidé si to spojovali s atentátem na svatého Jana Pavla II. na Svatopetrském náměstí 13. května 1981.
-Svatý den (FranciscanMedia.org)
Třetí tajemství bylo odhaleno dětem v Cově 13. července 1917. Mělo být uchováváno v největší důvěrnosti. Když byla sestra Lúcia u sester dorotheanek v Tuy ve Španělsku, v polovině roku 1943 onemocněla. Protože panovaly obavy, že by mohla zemřít dříve, než jí bude třetí tajemství odhaleno, požádal ji biskup z Leirie, aby sepsala zbytek tajemství (neboli třetí tajemství), které bylo dětem sděleno v roce 1917. Sestra Lúcia jej poslušně a uprostřed své bolestivé nemoci sepsala na jediný list papíru. Vložila jej do obálky a zapečetila.
Než se budeme zabývat svědectvím sestry Lúcie, nabízím slova tehdejšího kardinála Josepha Ratzingera, který uvádí některé souvislosti Lúciiných zjevení. O třetím tajemství z Fátimy se vedly velké spekulace a spory, protože bylo dlouhá léta drženo pod pokličkou. Kardinál Ratzinger ve svém teologickém komentáři Poselství z Fátimy upozornil, že obsah obálky, která třetí tajemství tak dlouho uchovávala, může být pro někoho „zklamáním“.
„Pozorné čtení textu takzvaného třetího tajemství z Fátimy, které je zde zveřejněno v plném znění dlouho poté a z rozhodnutí Svatého otce, se po všech spekulacích, které vyvolalo, pravděpodobně ukáže jako zklamání nebo překvapení. Není v něm odhaleno žádné velké tajemství; není v něm odhalena ani budoucnost. Vidíme církev mučedníků právě uplynulého století představenou ve scéně popsané symbolickým jazykem, který není snadné rozluštit. Je to to, co chtěla Matka Páně sdělit křesťanství a lidstvu v době velkých obtíží a tísně? Může nám to na začátku nového tisíciletí nějak pomoci? Nebo jsou to jen projekce vnitřního světa dětí, vychovávaných v ovzduší hluboké zbožnosti, ale zároveň otřásaných bouřemi, které ohrožovaly jejich vlastní dobu? Jak máme této vizi rozumět? Co si o ní máme myslet?“
Kardinál Ratzinger se tajemstvím z Fátimy podrobně zabýval v knize Poselství z Fátimy, jejíž plné znění je k dispozici online na webových stránkách Vatikánu (vatican.va). Prozatím se zaměříme na jeho slova:
„A tak se dostáváme k poslední otázce: Jaký je význam ‚tajemství‘ z Fátimy jako celku (v jeho třech částech)? Co nám říká? Především musíme spolu s kardinálem Sodanem potvrdit: „. . události, na které se vztahuje třetí část ‚tajemství‘ z Fátimy, se nyní zdají být součástí minulosti.“ Pokud jsou jednotlivé události popsány, patří do minulosti. Ti, kdo očekávali vzrušující apokalyptická zjevení o konci světa nebo budoucím běhu dějin, budou jistě zklamáni. Fátima takto naši zvědavost neuspokojí, stejně jako nelze křesťanskou víru obecně redukovat na předmět pouhé zvědavosti. To, co zůstává, bylo zřejmé již na začátku našich úvah o textu tajemství: výzva k modlitbě jako cestě ‚spásy duší‘ a stejně tak výzva k pokání a obrácení.“
Podívejme se nyní, co se stalo a čeho byli tři mladí pastýři svědky. Jak bylo řečeno výše, sestra Lúcia v roce 1943 pod poslušností Bohu, biskupovi z Leirie a Blahoslavené Matce napsala následující popis třetí části tajemství, které bylo jí a jejím dvěma sestřenicím zjeveno 13. července 1917:
„J.M.J. Třetí část tajemství zjevená v Cova da Iria-Fátima 13. července 1917.
„Píši v poslušnosti tobě, můj Bože, který mi to přikazuješ skrze Jeho Excelenci biskupa z Leirie a skrze tvou nejsvětější Matku a mou.
„Po obou částech, které jsem již vysvětlil, jsme po levici Panny Marie a kousek nad ní spatřili anděla s plamenným mečem v levé ruce; blýskal se a vydával plameny, které vypadaly, že zapálí svět, ale uhasly ve styku s nádherou, kterou k němu vyzařovala Panna Maria ze své pravice: ukázal pravou rukou na zem a anděl mocným hlasem zvolal: ‚Pokání, pokání, pokání!‘
A spatřili jsme v nesmírném světle, které je Bohem: „něco podobného, jako se lidé objevují v zrcadle, když před ním procházejí“, bíle oděného biskupa „měli jsme dojem, že je to Svatý otec“.
„Jiní biskupové, kněží, řeholníci a řeholnice stoupali na strmou horu, na jejímž vrcholu byl velký kříž z hrubě otesaných kmenů jako z korkového stromu s kůrou; než tam Svatý otec došel, prošel velkým městem napůl v troskách a napůl se třásl zastaveným krokem, zasažen bolestí a smutkem, modlil se za duše mrtvých, které cestou potkal; když dosáhl vrcholu hory, byl na kolenou u paty velkého kříže zabit skupinou vojáků, kteří na něj stříleli kulky a šípy, a stejným způsobem tam jeden po druhém umírali další biskupové, kněží, řeholníci a řeholnice a různí laici různých hodností a postavení. Pod oběma rameny kříže stáli dva andělé, každý s křišťálovým aspersoriem v ruce, do kterého sbírali krev mučedníků a kropili s ní duše, které se vydávaly na cestu k Bohu.“
Scény, na které sestra Lúcia vzpomínala, jsou intenzivní a divoce popisné. Můžeme si jen představovat, co tři mladé vizionářky prožívaly a co si myslely, když se jim toho dne dostalo velkých prorockých tajemství z Fátimy. Slova a vidění daná Bohem a Nejsvětější Matkou jsou určena nám všem.
Výklad třetího tajemství sestrou Lúcií
Téměř o 40 let později, v dopise papeži Janu Pavlu II. z května 1982, podala sestra Lúcie výklad třetího tajemství. Napsala: „Třetí část tajemství odkazuje na slova Panny Marie: ‚Pokud ne, rozšíří své bludy po celém světě a způsobí války a pronásledování Církve. Dobří budou umučeni, Svatý otec bude muset hodně trpět, různé národy budou vyhlazeny“. Třetí část tajemství je symbolickým zjevením, které se vztahuje k této části poselství a je podmíněno tím, zda přijmeme, či nepřijmeme to, co od nás samotné poselství žádá: „Budou-li mé žádosti vyslyšeny, Rusko se obrátí a nastane mír; pokud ne, bude šířit své bludy po celém světě.““
Nakonec bylo odhaleno třetí tajemství z Fátimy. Dozvídáme se to z Kongregace pro nauku víry: „Rozhodnutí Jeho Svatosti papeže Jana Pavla II. zveřejnit třetí část ‚tajemství‘ z Fátimy uzavírá období dějin poznamenané tragickou lidskou touhou po moci a zlu, avšak prostoupené milosrdnou Boží láskou a bdělou péčí Ježíšovy Matky a Církve. Působení Boha, Pána dějin, a spoluodpovědnost člověka v dramatu jeho tvůrčí svobody jsou dva pilíře, na nichž stojí lidské dějiny. Panna Maria, která se zjevila ve Fátimě, připomíná tyto zapomenuté hodnoty. Připomíná nám, že budoucnost člověka je v Bohu a my jsme aktivními a odpovědnými partnery při vytváření této budoucnosti.“
Papež Jan Pavel II. a třetí tajemství
Obálka obsahující třetí tajemství neměla být otevřena dříve než v roce 1960. Sestra Lúcia požádala svého biskupa z Leirie, aby ji přečetl, ale ten to odmítl. Místo toho mu ji dala do úschovy a později, pro zajištění lepší ochrany, ji 4. dubna 1957 uložila do Tajného archivu Svatého oficia.
Dne 17. srpna 1959 přinesl otec Pierre Paul Philippe OP, komisař Svatého oficia, se souhlasem kardinála Alfreda Ottavianiho obálku, která obsahovala třetí tajemství z Fátimy, papeži Janu XXIII. Podle poselství z Fátimy papež Jan XXIII. zaváhal a řekl: „Počkáme. Budu se modlit. Dám vám vědět, jak se rozhodnu.“
Papež Jan XXIII. se rozhodl tajemství neprozradit a obálku vrátil Svatému officiu. Téměř o šest let později, 27. března 1965, si papež Pavel VI. přečetl její obsah a rozhodl se ji nezveřejnit. Obálka byla poté vrácena do archivu Svatého oficia.
Nedlouho poté, co byl vážně zraněn při přestřelce na Svatopetrském náměstí, si obálku obsahující třetí část tajemství vyžádal papež Jan Pavel II. Papež napsal poselství, které mělo být přečteno poutníkům ve Fátimě u příležitosti výročí zjevení. Je překvapivé, že toto poselství bylo nahlas čteno 13. května 1981, ve chvíli, kdy Mehmet Ali Agca vystřelil na papeže, který stál v otevřeném autě a pomalu se pohyboval na Svatopetrském náměstí, které bylo zaplněno více než 10 000 lidmi.
Papež Jan Pavel II. byl čtyřikrát postřelen a utrpěl těžkou ztrátu krve. Když dorazil do nemocnice Gemelli, byl blízko smrti. Když se probral z bezvědomí, jeho první myšlenky patřily Fátimě. Během několikaměsíční rekonvalescence v nemocnici začal číst paměti sestry Lúcie a její dopisy. Zotavování probíhalo pomalu, ale papež věděl, co musí číst dál. Dne 18. července papež Jan Pavel II. požádal o obálku obsahující třetí tajemství z Fátimy.
Kardinál Franjo Seper, prefekt kongregace, předal dvě obálky arcibiskupovi Eduardu Martínezovi Somalovi, zástupci státního sekretariátu, aby je doručil pontifikovi. Jedna z nich byla bílá obálka, která obsahovala originální psaní sestry Lúcie v portugalštině. Druhá obálka byla oranžová a obsahovala italský překlad tajemství. Obě obálky byly 11. srpna 1981 po důkladném přezkoumání papežem Janem Pavlem II. vráceny do archivu Svatého oficia.
Papež byl po přečtení obsahu obálky velmi dojat, protože skutečnost tajemství se mu zaryla hlouběji do srdce. Okamžitě ho napadlo zasvětit svět Neposkvrněnému Srdci Panny Marie.
Uvěřil, že 13. května 1981, kdy uplynulo 64 let od prvního zjevení ve Fátimě, vedla Matka Boží kulky, které ho zasáhly, aby ho ochránila před smrtí. Třetí tajemství z Fátimy se tolik týkalo jeho, „biskupa oblečeného v bílém“. Papež Jan Pavel II. se poznal jako papež (nebo biskup), který byl ve třetí části tajemství zabit. Papež Jan Pavel II. však nebyl zabit, ale byl zázračně zachráněn Nejsvětější Matkou.
Někteří později tvrdili, že papež Jan Pavel II. nemohl být oním „biskupem v bílém“ ve vizi, protože nezemřel. Na to papež Jan Pavel II. odpověděl, že měl zemřít, ale blahoslavená Matka ho přivedla zpět z pokraje smrti. Dokonce zašel tak daleko, že řekl, že mu Blahoslavená Matka vrátila život. V jeho mysli nebylo pochyb.
Spory kolem třetího tajemství
Třetí tajemství Panny Marie z Fátimy bylo zveřejněno 13. května 2000 při beatifikační mši Františka a Jacinty Marto. Mše se konala v Cova da Iria, kde Panna Maria sdělila mladým pastýřům tři tajemství.
Jakmile bylo odhaleno třetí tajemství, kontroverze se šířily jako požár. Mnozí se ptali, zda Vatikán nezatajuje celé tajemství. Odhalila církev autentický text? Kde byla slova o blížícím se velkém odpadnutí, varování před jaderným holocaustem nebo o vstupu satana do církve? Lidé chtěli věřit, že třetí tajemství se týká hrozících katastrof. Jak předpověděl kardinál Ratzinger, mnozí byli po odhalení tajemství zklamáni a u některých zklamání vedlo k podezření.
Objevilo se mnoho konspiračních teorií.
V dokumentu Poselství z Fátimy, který vydala Kongregace pro nauku víry, arcibiskup Bertone uvedl: „Poselství z Fátimy je velmi důležité: „Existuje pouze jeden rukopis, který je zde reprodukován fotograficky“. Sestra Lúcia rovněž potvrdila vatikánský text. S arcibiskupem Bertonem a biskupem Serafimem de Sousa z Leirie se setkala 27. dubna 2000 ve svém karmelitánském klášteře v portugalské Coimbře. Arcibiskup jí předal dvě obálky. První obálka byla vnější obálkou obsahující druhou obálku, která obsahovala třetí tajemství.
Sestra Lúcia se dopisu dotkla a prohlásila: „To je můj dopis“. Poté si jej přečetla a řekla: „Tohle je můj dopis“. Byla dotázána, zda je to jediné třetí tajemství. Odpověděla: „Ano, toto je třetí tajemství a jiné jsem nikdy nenapsala.“
17. listopadu 2001 se sestra Lúcia znovu setkala s arcibiskupem Bertonem. V komuniké vatikánské tajné služby o jejich setkání, datovaném 20. prosince 2001 a nazvaném „Sestra Lucie: Tajemství z Fátimy už neobsahuje žádná další tajemství“, se uvádí:
„V souvislosti s třetí částí tajemství z Fátimy potvrdila, že pozorně četla a rozjímala nad brožurkou vydanou Kongregací pro nauku víry a potvrdila vše, co v ní bylo napsáno. Tomu, kdo si představuje, že nějaká část tajemství byla skryta, odpověděla: „Všechno bylo zveřejněno, žádné tajemství nezůstalo. Těm, kdo mluví a píší o nových zjeveních, řekla: „Na tom není nic pravdy. Kdybych dostala nová zjevení, nikomu bych to neřekla, ale sdělila bych je přímo Svatému otci.““
Naše mysl a srdce by měly být zcela klidné, když víme, že sestra Lúcia se před svou smrtí v roce 2005 naprosto ujistila, že slova a poselství Panny Marie byla světu zjevena v pravý čas a že zasvěcení světa – včetně Ruska Neposkvrněnému Srdci Panny Marie – bylo zcela náležitě provedeno, aby uspokojilo Nejsvětější Matku.
.