Top 8 Interesting Facts about Galileo

Top 8 Interesting Facts about Galileo

Galileo Galilei je určitě někdo, o kom jsme všichni slyšeli. Tento italský astronom, fyzik, inženýr a matematik, který se narodil 15. února 1564 v Pise, se proslavil svými převratnými astronomickými objevy, které učinil pomocí dalekohledu.

Velkolepost některých jeho prací je stále pro mnoho lidí neznámá a mnoho z Galileova života a kariéry není známo. Více než otcem moderní vědy a hvězdářské astronomie, jak byl později nazýván, byl Galileo křesťanem se soukromým životem hodným mexické telenovely.

Jste zvědaví, já vím. Proč bys tu jinak byl? Takže bez dalších průtahů vám přinášíme 8 nejzajímavějších faktů o Galileovi!

1) Měl silné vazby na církev

Oproti představám mnohých byl Galileo zbožný věřící člověk. Byl zbožným římským katolíkem, byl odhodlán jít cestou kněžství a zasvětit svůj život církvi. Udělal by to, kdyby nebylo jeho otce, který ho přemluvil, aby nastoupil na lékařskou fakultu univerzity v Pise, na kterou se zapsal v roce 1580.

Když opustil školu a našel si cestu k matematice a astronomii, Galileo svou víru neopustil. Ačkoli se církev stavěla nepřátelsky k objevům a teoriím, které byly v rozporu s křesťanskou vírou, přesto podporovala vědecké studie, které podporovaly Bibli. Galileo tak pracoval s církevním požehnáním opravdu dlouho.

2) Poslední dny strávil v domácím vězení

Galileo čelil římské inkvizici. Autor
Cristiano Banti (1857)

Myšlenku o otáčení Země kolem Slunce, kterou podporoval Mikuláš Koperník (1473-1543), prohlásila katolická církev na počátku 17. století za kacířskou. Církev tehdy souhlasila s řeckým astronomem Ptolemaiem (asi 100 n. l. – asi 170 n. l.), který tvrdil, že Země je středem vesmíru, a jiné výklady považovala za odporující Bibli.

Přesto Galileo dostal povolení heliocentrickou teorii zkoumat pod podmínkou, že ji nebude veřejně obhajovat. Ukázalo se, že Galileo byl přesvědčen, že Koperník má pravdu, a nemohl si to nechat jen pro sebe.

Teorie přílivu a odlivu

Podle něj příliv a odliv vznikl z pohybu vody tam a zpět způsobeného rotací Země; byl tedy konečným důkazem cesty Země kolem Slunce.

V roce 1616 italský jezuita a kardinál Robert Bellarmine (který byl v roce 1930 církví kanonizován) prohlásil, že heliocentrický systém nelze obhájit bez „pravdivého fyzikálního důkazu, že Slunce nekrouží kolem Země, ale Země kolem Slunce“. V domnění, že takový důkaz má, předložil Galileo svou teorii přílivu a odlivu kardinálu Alessandru Orsinimu.

Vtipné je, že Galileo se tak zoufale snažil dokázat pohyblivost Země, že zcela – a záměrně – ignoroval mezery ve své teorii. Kdyby měl pravdu, pak by moře mělo jen jeden příliv za den místo dvou. Navíc už jiné teorie naznačovaly, že za ně může Měsíc. Netřeba dodávat, že jeho teorie přílivu a odlivu byla odmítnuta a on byl varován, aby o ní nediskutoval a nepsal.

„Vehementně podezírán z kacířství“

Přední strana (autor Stefan Della Bella) a titulní strana knihy Galileo Galilei: Dialog o dvou hlavních světových soustavách, kterou vydal Giovanni Battista Landini v roce 1632 ve Florencii.

V roce 1632 se Galileo, ač byl tvrdohlavý, pokusil přelstít církev. Domníval se, že nebude mít problém, když napíše o pohyblivosti Země z matematického hlediska, a vydal „Dialog o dvou hlavních systémech světa“, jehož hrdinové, dva přátelé, hovořili o geocentrických i heliocentrických představách.

Papež Urban VIII, který byl Galileovým přítelem, věděl o Galileových záměrech napsat tuto knihu a dal mu zelenou k jejímu vydání, opět za určitých podmínek: v dialogu obou postav neměla být upřednostňována heliocentrická teorie a Galileo měl uvést papežův osobní názor na věc. Splnil pouze druhou podmínku a kniha vyšla jako satira, v níž Simplicio, postava, která obhajovala geocentrickou teorii, často působil jako hlupák.

Byl předvolán římskou inkvizicí a odsouzen k doživotnímu vězení poté, co byl shledán „prudce podezřelým z kacířství“. Později mu byl trest změněn na domácí vězení. Zemřel 8. ledna 1642 ve věku 77 let ve svém domě v Arcetri nedaleko Florencie.

3) Měl tři nemanželské děti

Galileo Galilei se nikdy neoženil. Přesto měl tři děti s Marinou Gamba z Benátek, s níž žil několik let v Padově:

Jeptiška, tradičně označovaná jako Suor Maria Celeste, dcera Galilea Galileiho. Olejomalba od neznámého malíře. (17. století)

Když v roce 1610 opouštěl Padovu, vzal s sebou i své dvě dcery. Vzhledem k tomu, jak těžké by bylo provdat dvě nemanželské dcery, dal obě do kláštera San Matteo v Arcetri, kde zůstaly po zbytek života. Jako jeptišky dostaly Virginia jméno sestra Maria Celeste a Livia sestra Arcangela.

Když Galileo odešel, Vincenzo zůstal s matkou. O několik let později se připojil k otci ve Florencii a toskánský velkovévoda ho legitimoval jako Galileova dědice.

4) Jeho otec a bratr byli vynikajícími hudebníky

Vincenzo Galilei, Galileův otec, byl významným loutnistou, skladatelem a hudebním teoretikem, který sehrál důležitou roli v hudební revoluci, jež znamenala konec renesance a začátek barokní éry.

Některé skladby Vincenza Galileiho jsou známy dodnes. Najdete je zde.

V mládí Galileo pomáhal svému otci s matematickými vzorci pro jeho systematické studium akustiky. Někteří badatelé se domnívají, že právě díky vlivu otcovy práce se Galileo ve svých matematických studiích posunul dál a hlouběji se věnoval experimentům a kvantitativnímu popisu.

Jeho mladší bratr Michelagnolo Galilei následoval otcovy kroky a stal se rovněž vynikajícím loutnistou a hudebním skladatelem s velkým věhlasem v oblastech Bavorska a Rzeczpospolité.

5) Nikdy nezískal univerzitní titul

Galileo demonstroval nové astronomické teorie na univerzitě v Padově. Félix Parra (1873)

Pokud se v poslední době cítíte jako neúspěšní nebo stále nevíte, co se svým životem, tento fakt o Galileovi by vám mohl skutečně dodat trochu sebedůvěry a perspektivy: jak již bylo zmíněno, on, jeden z největších vědců všech dob, zanechal studia na vysoké škole!“

Pár let po zápisu na lékařskou fakultu měl Galileo omylem navštívit přednášku z geometrie, na které si uvědomil, že dává před medicínou obrovskou přednost matematice. V roce 1585 opustil školu bez diplomu a začal sám studovat matematiku a přírodní filozofii.

V roce 1589 byl pozván, aby vyučoval matematiku na univerzitě v Pise. V roce 1592 se po smrti svého otce přestěhoval do Padovy, kde až do roku 1610 vyučoval geometrii, mechaniku a astronomii na padovské univerzitě.

6) Nakreslil několik vynálezů

Galileo nejen rád studoval vědu, ale také rád něco vytvářel. Jeho vynálezy však nebyly vždy poháněny vášní. Když mu zemřel otec, snažil se zaplatit otcovy dluhy (k nimž patřilo i slíbené věno jeho švagrům) a jeho vynálezy se staly zdrojem dalších příjmů.

Jedním z jeho úspěšných vynálezů byl vojenský kompas k zaměřování dělových koulí, který mu zajistil slušné množství peněz. Další vynálezy už tak slavné nebyly, například teploměr na měření teplotních výkyvů, automatický sběrač rajčat, reflektor odrážející světlo skrz budovu, univerzální kapesní hřeben, který se stal jídelním náčiním, a kuličkové pero.

Ačkoli je Galileo známý tím, že studoval vesmír pomocí dalekohledu, je důležité zdůraznit, že dalekohled nebyl jedním z jeho vynálezů! Slyšel o dalekohledu a rozhodl se sestavit několik čoček, aby mohl využít jejich zvětšovací schopnosti k pozorování oblohy.

7) Některé jeho kosti jsou vystaveny

Když Galileo zemřel, byl pohřben v malé místnosti baziliky Santa Croce (která se nachází ve Florencii) vedle kaple noviců. V roce 1737 byly jeho ostatky přeneseny do hlavní části baziliky, vedle jeho otce a dalších předků a Machiavelliho a Michelangela.

Galileův pravý prostředníček. Autor: Jason Gessner – Flickr

Z ostatků byly vyjmuty tři prsty, obratel a zub. Dva prsty a zub zůstaly v držení Galileova obdivovatele a jeho rodiny po celé generace, dokud kolem počátku 20. století zcela nezmizely.

V roce 2009 se zázračně znovu objevily na aukci a získal je florentský soukromý sběratel umění Alberto Bruschi. Když získal relikvie v neidentifikovaném dřevěném pouzdře z období mezi 17. a 18. stoletím, stále si nebyl jistý, komu kosti patří. Florentské kulturní centrum později potvrdilo, že se jedná o Galileovy relikvie.

Galileův pátý bederní obratel ve vitríně s původním svitkem a sigillou (vlevo). Detail Galileiho pátého bederního obratle (vpravo). – Nová interpretace Galileovy artritidy – vědecký obrázek na ResearchGate. Dostupné z: https://www.researchgate.net/figure/Galileos-fifth-lumbar-vertebra-in-his-showcase-with-the-original-scroll-and-sigillum-on_fig1_272173510

Třetí prst – Galileův prostředníček – se nachází v Galileově muzeu ve Florencii, zatímco jeho obratel je na univerzitě v Padově.

8) Zemřel slepý

Galileo Galilei. Portrét od Ottavia Leoniho. (1624) – WikiCommons

Když bylo Galileimu kolem 70 let, zcela ztratil zrak. Lidé se opravdu dlouho domnívali, že příčinou jeho slepoty byla jeho pozorování Slunce, protože Slunce může potenciálně poškodit naše oči, pokud se na něj díváme přímo. Rozsáhlý výzkum však ukázal, že tomu tak ve skutečnosti být nemusí.

Po celý svůj život se Galileo potýkal se systematickými nemocemi. Ledvinové kameny, revmatismus, arytmie, hemoroidy… na Galileových záznamech jsou známky všech z nich. Jeho portrét namalovaný Ottaviem Leonim v roce 1624 vedl některé badatele k domněnce, že trpěl také očními problémy. To proto, že na portrétu jsou Galileovy oči nerovnoměrné.

V současné době se jako nejpřijatelnější vysvětlení jeho slepoty uvádí buď komplikovaný šedý zákal, nebo chronický zelený zákal, ale diagnózy nejsou zdaleka jisté a Galilea stále zkoumá mnoho vědců tam venku.

Jedna věc je však jistá: Galileovi musíme poděkovat za mnoho vědeckých poznatků, které v současnosti máme, a to neříkám jen já. Sám Albert Einstein to řekl mnohem dříve než já.