Inkontinence moči
Ačkoli se v ženské močové trubici, trigonu močového měchýře a anorektu nachází mnoho estrogenových receptorů, vliv menopauzy na inkontinenci moči je po kontrole věku málo známý. Inkontinence je definována jako nedobrovolný únik moči a zahrnuje několik různých typů: stresovou (SUI), urgentní (UUI), smíšenou (stresovou a urgentní), přetékající a funkční močovou inkontinenci. Přestože inkontinence může postihovat ženy v mladším věku, její výskyt se s věkem zvyšuje a v páté až šesté dekádě postihuje přibližně 30 až 50 % žen. Inkontinence není normální součástí stárnutí a její prevalence je pravděpodobně podhodnocena v důsledku nedostatečného hlášení a nedostatečné diagnostiky.
Smíšené příznaky SUI a UUI se vyskytují přibližně u 30 % žen s inkontinencí, i když jeden typ obvykle převažuje. Ačkoli je smíšená inkontinence nejčastější formou močové kontinence, prevalence UUI se zvyšuje s přibývajícím věkem a postihuje až 20 % žen v menopauze. UUI je charakterizována hyperaktivitou detruzoru, která způsobuje únik moči z močového měchýře s pocitem naléhavosti, často ve velkém množství s frekvencí močení. Obvykle je idiopatická, je však třeba zvážit i další možné příčiny, jako je infekce, nádor, kameny v močovém měchýři, atrofie nebo neurologické zdroje.
SUI je u žen v menopauze častá a často se objevuje při kašli, námaze, cvičení nebo ve stoje. Přispívajícími faktory jsou hormonální změny, stárnutí, předchozí pánevní operace, ozařování, porodní trauma nebo neurogenní poruchy.
Malá podskupina žen trpí inkontinencí z přeplnění, často charakterizovanou častým driblováním. K tomu dochází, když se močový měchýř normálně nestáhne, což vede k nadměrné distenzi a úniku, když tlak v močovém měchýři převýší tlak svěrače. Funkční únik moči je důsledkem omezení schopnosti fyzicky dosáhnout zařízení, nejčastěji v důsledku ortopedických problémů nebo kognitivních poruch, jako je demence nebo cévní mozková příhoda.
K rozlišení výše uvedených typů může pomoci, když požádáme ženy, aby si vedly deník močení, který bude obsahovat čas, vyprázdněné množství, činnosti provázející močení a klasifikaci úniku moči, naléhavosti a množství tekutiny. Fyzikální vyšetření by se mělo zaměřit na posouzení mentálního stavu, pohyblivosti, neurologického stavu a známek urogenitální atrofie nebo prolapsu, tonusu svěračů, impakce stolice nebo útvarů. Po vyšetření zahrnuje počáteční diagnostické hodnocení vyšetření moči k vyloučení infekce nebo glykosurie a měření postvoidního rezidua pomocí ultrazvuku močového měchýře nebo katetrizace ke stanovení úplnosti vyprázdnění močového měchýře (<50 až 100 ml je normální). V komplikovanějších případech se používají podrobnější vyšetření včetně urodynamiky. Podle potřeby se kontrolují sérologické testy na hyperkalcemii, hyperglykemii a funkci ledvin.
První linií léčby jsou pokusy o vymýcení okultní infekce a zlepšení reverzibilních příčin.
Také některé důkazy podporují doporučení cvičení pánevního dna, které poprvé zavedl Dr. Arnold Kegel. Při správném a pravidelném provádění lze zaznamenat významné zlepšení symptomů; k dosažení maximální účinnosti by měly být poskytnuty písemné i ústní pokyny. Ke zmírnění příznaků mohou přispět také jednoduché úpravy chování, včetně plánovaného vyprazdňování, omezení večerního/nočního příjmu tekutin a vyhýbání se zhoršujícím lékům, jako jsou diuretika. Měly by se minimalizovat dráždivé látky močového měchýře, jako je tabák, kofein a alkohol, a měly by se odstranit překážky v prostředí, které brání toaletě (např. špatná pohyblivost, chybějící zábradlí), aby se snížila funkční inkontinence.
Topické estrogeny mohou být účinné při léčbě některých příznaků močové inkontinence, zejména urgence, tím, že zvrátí atrofii vaginální sliznice a zvětší místní podpůrné tkáně. Důkazy týkající se léčby estrogeny jsou však nejednotné, přičemž některé studie ukazují vyšší míru inkontinence u osob užívajících perorální estrogeny. K léčbě mírné SUI lze použít α-adrenergní agonisty, jako je pseudoefedrin, a to zvýšením tonu vnitřního svěrače a odporu odtoku z močového měchýře. Bylo zjištěno, že nový inhibitor dvojího vychytávání serotoninu a noradrenalinu (duloxetin) je účinný a bezpečný pro použití u žen se SUI a prokázal také účinnost při léčbě velké depresivní poruchy. V případě SUI lze také zvážit použití mechanických pomůcek včetně vaginálních vložek, jako je pesar, periuretrálních injekcí (objemových látek) a blokátorů močové trubice, jako je vaginální tampon nadměrné velikosti.
Nejčastěji používanými léky pro léčbu UUI jsou anticholinergika oxybutynin (Ditropan) a tolterodin tartrát (Detrol). K léčbě příznaků hyperaktivního močového měchýře je schválen také novější antimuskarinikum/antipasmodikum trospiumchlorid (Sanctura). Možnosti léčby močové inkontinence jsou podrobněji popsány v kapitole 24, Močová inkontinence.