Klingonština byla původně vytvořena, aby dodala realismus rase fiktivních mimozemšťanů, kteří obývají svět americké televizní a filmové série Star Trek. Ačkoli samotní Klingoni nikdy neexistovali, klingonský jazyk je skutečný. Z hatmatilky se vyvinul v použitelný komunikační prostředek s vlastní slovní zásobou, gramatikou, řečnickými obraty, a dokonce i slangem a regionálními dialekty. Dnes jím mluví lidé po celém světě v mnoha kontextech.
Klingoni poprvé zazářili z televizních obrazovek v roce 1968. Tito agresivní válečníci podle scénáře mluvili pouze anglicky až do uvedení filmu Star Trek: The Motion Picture v roce 1979, kdy diváci uslyšeli hrdelní výkřiky posádky vesmírné lodi odsouzené k zániku. Pouze titulky věděly, co říkají: herci sami vkládali emoce do tehdy nesmyslných zvuků. O dva filmy Star Treku později pak producenti povolali profesionálního lingvistu Dr. Marca Okranda, aby pro Klingony vytvořil autentickou řeč. Jeho úkolem bylo, aby jejich řeč byla stejně cizí jako jejich hřebenové protézy na čele a zároveň zůstala vyslovitelná lidskými herci a odpovídala bojovým pokřikům z prvního filmu.
Dr. Okrand nevycházel z žádného konkrétního jazyka klingonštiny, ale čerpal ze svých znalostí o fungování jazyka a vytvořil zcela nový jazyk. Během natáčení trénoval herce ve výslovnosti a poté upravoval klingonštinu tak, aby odpovídala nejen jejich chybné výslovnosti, ale také změnám provedeným v titulcích po nahrání replik. Popis jazyka, který Dr. Okrand vytvořil, vyšel v roce 1985 pod názvem The Klingon Dictionary. Prodalo se přes 300 000 výtisků, a zatímco pro mnoho fanoušků byla kniha jen dalším sběratelským kouskem, někteří si uvědomili, že slovní zásoba a gramatika tvoří použitelný jazyk, a několik z nich se ho začalo učit. Většina z nich používá systém psaní, který vymyslel doktor Okrand, ale někteří používají pIqaD, systém psaní založený na glyfech používaných při výzdobě kulis.
Všechny mimozemsky vypadající zvuky existují v přirozených lidských jazycích, stejně jako téměř všechny aspekty gramatiky, ale jejich kombinace vytváří zajímavý a jedinečný jazyk. Lidští studenti klingonštiny se navzájem našli a začali komunikovat pomocí internetu. V roce 1992 založil Dr. Lawrence Schoen Klingonský jazykový institut, organizaci, která usnadňuje komunikaci mezi klingonisty prostřednictvím publikací, certifikace jazykových znalostí, každoroční konference, těchto webových stránek a pocitu společenství. KLI vydal klingonská jazyková vydání děl včetně Hamleta, Tao te ťingu a Gilgameše.
Dr. Okrand nadále podporuje jazyk, účastní se konferencí, vydává další knihy a poskytuje další slovní zásobu a gramatická vysvětlení prostřednictvím konzultací se svým údajným klingonským informátorem Maltzem. V roce 1992 vyšlo druhé vydání Klingonského slovníku a příručka byla přeložena do němčiny, češtiny, italštiny a portugalštiny.
Jazyk vstoupil do obecného povědomí, je zmiňován a používán v televizních seriálech a filmech, které nemají nic společného se Star Trekem, v reklamě, v umění a jako volitelný jazyk v softwaru. V klingonštině byla napsána a provedena originální opera „u“ a divadelní hra v klingonštině, adaptace Dickensovy Vánoční koledy, bavila diváky ve čtyřech městech po dobu sedmi let. Tento jazyk byl dokonce použit jako měřítko nesrozumitelnosti v tak solidní publikaci, jako je The Economist.
Přestože většina fanoušků Star Treku zná několik slov v klingonštině a mnozí mohou znát několik běžných frází, jen velmi málo z nich ji ovládá na nějaké úrovni. Naučit se klingonštinu na konverzační úrovni vyžaduje více času a intelektuální disciplíny než pouhé sledování televizního seriálu. Lidé, kteří umí dobře klingonsky, nemusí být nutně skalními fanoušky Star Treku. Když se sejdou, používají klingonštinu k vyprávění o dobrodružstvích, odhalování plánů, psaní smyšlenek, hraní her a k tomu, aby se dostali do sporu a z něj. Mluvčí klingonštiny se tímto jazykem setkávají jako cizinci, sbližují se jako přátelé a dokonce pokračují v milostných vztazích. I ty nejtvrdší souhlásky sladce padnou do ucha, když jsou v hlase přítele.