WESTMERE, New York – Linda Brownová přistoupila ke stojanu se svíčkami ve své farnosti Kristus Král ve Westmere. Vhodila příspěvek do sbírkové kasičky a zapálila dvě svíčky.
Její manžel Ed stál vedle ní, když sklonila hlavu a odříkala tichou modlitbu. Vysvětlil, že obě svíčky jsou za manželčinu matku, která nedávno zemřela, a za jejich syna Jasona, kterého také ztratili.
Ed Brown řekl listu The Evangelist, novinám diecéze Albany ve státě New York, že možnost zapálit svíčku říká, že „stále pamatujeme“ na své blízké, kteří odešli z tohoto života do dalšího. Linda Brownová souhlasila, že stojan na svíčky, novinka v kostele Krista Krále, kterou si vyžádali farníci, jí pomohl.
„Myslím, že je to uklidňující,“ vysvětlila.
Akt zapalování svíček je v katolické církvi i mimo ni tichou, ale stále přítomnou tradicí. Svíčky se objevují u provizorních památníků po tragédii i u oficiálních památníků, když se katolíci sejdou k modlitbě. Svíčky se používají při každé mši; při velikonoční vigilii se každoročně zapaluje zvláštní svíčka od nového ohně a její světlo se předává jednotlivým svíčkám, které drží farníci.
Svíčky jsou často zastrčené v koutech kostelů, ale mají důležitý vliv na víru mnoha farníků.
„Svíčky mají na naší cestě víry zvláštní místo,“ říká Lou Ann Clearyová, ředitelka liturgické a hudební služby v kostele Krista Krále. „Když jsem byla malá, vzpomínám si, jak jsem chodila zapalovat svíčky s maminkou.“
Stánek se svíčkami v Christ the King přibyl nedávno. Lidé si zde mohou zapálit dvouhodinovou svíčku za 1 dolar. Na ceduli nad stojanem je napsáno: „Zapálení svíčky může symbolizovat vzpomínku na milovanou osobu nebo prosbu o modlitbu, kterou vznášíme k Bohu. Prosíme svaté, aby se s námi a za nás modlili v době naší největší nouze. Světlo svíčky prodlužuje naši modlitbu i mimo naši přítomnost v kostele a ukazuje naši touhu zůstat v Boží přítomnosti, když procházíme svým dnem.“
Otec James Fitzmaurice, farář v kostele Krista Krále, řekl, že farníci žádali o pořízení stojanu na svíčky již delší dobu.
Zapalování svíček je „prostě taková tradice“, řekl. „Lidé si vzpomenou na někoho, na jednotlivce, když zapálí svíčku; nebo řeknou: ‚Jé, já ti zapálím svíčku‘, takže je to za živé i za zemřelé.“
Tradice se účastní i návštěvníci. Clearyová vzpomíná, že když její syn s manželkou poprvé navštívili kostel Christ the King, její snacha se hned zeptala, zda jsou k dispozici svíčky k zapálení.
„Z kostela si pamatujeme, že můžete vejít a zapálit svíčku,“ říká Clearyová.
Ve farnosti svaté Marie v Albany mnoho farníků a hostů zapaluje svíčky, aby si připomněli ztracené blízké nebo se spojili s Bohem. Farnice kostela Nejsvětější svátosti v Albany řekla, že v kostele svaté Marie v průběhu let zapálila mnoho svíček: „
Zapalování svíček jí podle jejích slov pomáhá: „Může to být z různých důvodů – prostě k uctění blahoslavené matky nebo Pána, nebo za mou rodinu: „Panebože, ano! Nemohu žít ve světě bez Božích milostí.“
Joe Krivanek navštěvuje kostel Panny Marie o polední přestávce, když pracuje v centru Albany. Svíčku v kostele zapaluje zhruba jednou týdně.
„Prostě cítím, že je to něco, co mám dělat“ na památku rodiny a blízkých, řekl.
Leo Wang z katedrály Neposkvrněného početí v Albany také zapaloval svíčku v kostele svaté Marie v nedávné odpoledne. Řekl, že tak činí pokaždé, když se v kostele zastaví.
„Je to téměř vždy za mou rodinu,“ řekl listu The Evangelist. Svíčka „je tu, i když tu nejsem. Rád navštěvuji kostely, ale když odcházím, je něco tady.“
Zapálení svíčky, dodal Wang, „je jako podepsat se do knihy hostů“ ve farnosti: i když nikdo jiný nebude vědět, že zapálil konkrétní svíčku, Bůh ví, že tam byl.
Benson je spolupracovníkem Evangelisty, novin diecéze Albany.
.