Vodní terapie nemusí být zrovna vhodnou terapií při taktilní defenzivitě, ale případová studie z našeho archivu ukazuje, že může mít významný vliv na pokrok dítěte. Taktilní defenzivita je porucha smyslového zpracování, při níž tělo vnímá podněty odlišně a která může způsobit, že i ten nejjemnější láskyplný dotek se stane traumatickým zážitkem.
V této případové studii je Helen, která má Downův syndrom, extrémně citlivá na dotek, zejména na rukou, nohou a orálně. Dotek v těchto oblastech by jí způsobil bolest a rychle by ji vyrušil z činnosti. Poté, co absolvovala fyzioterapii, jí její pozemní fyzioterapeuti navrhli, aby zkusila vodní terapii a pokračovala ve zlepšování. Její vodní terapeutka Julie Mortensonová pracovala s Helenkou individuálně, aby zlepšila její schopnost řídit se pokyny a snížila dopad hmatové defenzivity na její aktivity každodenního života.
Pomocí bazénu HydroWorx řady 2000 v dětské nemocnici v St. Paulu v MN může Mortensonová snížit hloubku vody i na několik centimetrů a vytvořit tak pro Helenku bezpečné, ale náročné prostředí, kde může trénovat přijímání smyslových podnětů a zároveň dělat jiné činnosti. Obvykle si představujeme použití podvodního běhacího pásu jako způsob tréninku chůze, ale v tomto případě si Mortenson stanovil cíl použít běhací pás jako způsob, jak bezpečně a vyváženě procvičovat sledování složitých pokynů se smyslovými podněty.
Toto jedinečné využití vodní terapie a bazénu HydroWorx je skvělou připomínkou toho, jak trocha kreativity a spousta tvrdé práce může mít překvapivé a působivé výsledky!
Podívejte se na Helenin příběh zde:
.