Přineste si do života trochu štěstí prastarým způsobem. Toto je druhý článek ze série blogů pro značku Made in the Med, zaměřenou na středomořský životní styl a kulturu.
„Essere superstiziosi è da ignoranti, ma non esserlo porta male“. – Eduardo De Filippo
„Být pověrčivý je známkou neznalosti, ale nebýt pověrčivý přináší smůlu.“ To je citát, který vystihuje typický italský postoj k pověrčivosti. Když jsem své sicilské přítelkyni řekl, že píšu článek o Zlém oku, vykřikla: „Proč to děláš? Vždyť i víra v něj přináší smůlu!“
Ale na druhou stranu, staří Římané byli také pověrčiví a s říší, která se kdysi rozkládala na většině území dnešního Středomoří – a navíc s vlivy z Východu a severní Afriky – se šířily a předávaly z generace na generaci nové víry a předměty.
Možná znáte některé moderní talismany pro štěstí ze Středomoří, nebo dokonce máte svůj vlastní, ale věděli jste o jejich starověkých ekvivalentech?
Řecky „selenis“ nebo latinsky „lunula“ byl přívěsek ve tvaru půlměsíce, který nosily především ženy a dívky. Byl to apotropaický amulet (věřilo se, že chrání před „zlým okem“ nebo podobnými silami) a jeden z nejoblíbenějších geometrických tvarů pro dochované antické amulety. Proč právě měsíc? Plodnost a menstruační cyklus byly ve starověkém světě běžně spojovány s měsíčním cyklem. S Měsícem a cudností byla spojována také bohyně Artemis/Diana, což z ní činilo „vhodnou“ ochránkyni žen.
Gorgona
Gorgonina hlava byla ve starověkém Řecku dalším oblíbeným apotropaickým amuletem. Oficiálně se jí říkalo „gorgoneion“ a tento ochranný přívěsek prý nosili i řečtí bohové Zeus a Athéna. Gorgona byla v řecké mytologii mýtická bytost zobrazovaná s groteskním čelním pohledem a hady místo vlasů. Nejznámější byla samozřejmě Medúza -která dokázala proměnit v kámen každého, kdo ji spatřil.
Skarabeus
Níže uvedený obrázek ukazuje úžasný drahokam skarabeus s vyrytým dvoukonným vozem a kočím.
Používání skarabea jako amuletu lze vysledovat již před více než 5000 lety! Staří Egypťané spojovali skarabea s bohem Slunce (Ra) a myšlenkou znovuzrození. Začal být spojován se štěstím, o čemž svědčí spodní strana skarabeových amuletů, které často nesou nápisy jako „štěstí“, „život“ nebo „zdraví“. Existují etruské příklady (jako výše) a jako amulety pro štěstí je používala řada civilizací, například Peršané, Makedonci, Římané a Féničané.
Oko
Druhým nejrozšířenějším egyptským amuletem (po skarabeovi) bylo takzvané Horovo oko, které bylo symbolem ochrany v životě i posmrtném životě. Také Féničané vyráběli velké množství amuletů na modré keramice, které zobrazovaly zvětšené oko, často na boku zvířete.
Tyto oči mohou souviset s představou „zlého oka“, která byla rozšířena ve starověkém Středomoří a na Blízkém východě. Amulety ve tvaru oka byly jednou z metod, jak odvrátit nepřátelský pohled, který mohl přinést zkázu nevinným obětem. Modrý glazovaný amulet ze starověkého Egypta (Britské muzeum).
Korál
Jedním z charakteristických rysů sbírky šperků mé Nonny je červený korál. Myslela jsem si, že je to neapolská záležitost, ale ukázalo se, že korál se odedávna používá jako ochranný a ozdobný šperk. Plinius Starší tvrdil, že obyvatelé Indie věřili, že korál je dobrým konzervačním prostředkem proti všem nebezpečím². Podle Ovidia vznikl červený korál tak, že se krev Medusiny uťaté hlavy dotkla mořských řas, což možná vysvětluje, proč ho staří Římané používali jako talisman³. Ani církev se této zvláštní pověře ve středověku nebránila (na rozdíl od falusů, o kterých bude řeč dále) a v renesančním umění je Kristus často zobrazován s korálovou ochranou.
Falus
Staří Římané byli vztyčeným falusem jako amuletem téměř posedlí. Domnívali se, že je obzvláště účinný proti Zlému oku, protože „závistivce“ šokuje nebo zastrašuje, aby přestal škodit, když se mu chystá ublížit. Běžnou praxí bylo zdobit děti náhrdelníkem s falusem, protože děti byly vůči Zlému oku obzvláště zranitelné. Bylo nalezeno velké množství těchto amuletů z jantaru, zlata, stříbra, bronzu, kostí a skla a mnohé z nich jsou okřídlené. V latině „fascinum“ znamená jak samotné Zlé oko, tak falus, který vás před ním chrání.
Pěst neboli „fíkusová ruka“
Pěst neboli „manus ficus“ je fascinující amulet a v některých kulturách dodnes představuje urážlivé gesto. Amulet ve tvaru pěsti s palcem mezi prvním a druhým prstem je běžným starověkým zobrazením vulvy. Často je zobrazován jako paralela k falusu, s pravděpodobně stejnou ochrannou mocí proti Zlému oku. Johns tvrdí, že vulvu bylo na rozdíl od falu obtížné nakreslit, a proto musela být zobrazována „spíše symbolicky než realisticky“⁴, např. jako sevřená pěst nebo obr .
.