Alegorie

Definice alegorie

Alegorie je umělecké dílo, například příběh nebo obraz, v němž postavy, obrazy a/nebo události působí jako symboly. Symbolika v alegorii může být interpretována tak, aby měla hlubší význam. Autor může alegorii použít k ilustraci morální či duchovní pravdy nebo politické či historické situace.

Alegorii lze chápat jako druh rozšířené metafory. Rozšířená metafora rozvíjí určitou analogii ve větší míře než prosté přirovnání. Alegorie naproti tomu používá určitou metaforu v celém ději.

Slovo „alegorie“ pochází ze staré řečtiny a znamená „mluvit tak, abychom naznačili něco jiného“. Definice alegorie dává smysl, když vychází z tohoto termínu, protože alegorie má vždy nějaký skrytý význam pod povrchem.

Běžný příklad alegorie

Existuje mnoho běžných příběhů, které si vyprávíme a které mají alegorický význam. Ty jsou oblíbené zejména v příbězích pro děti, protože alegorie často znamenají nějaké ponaučení nebo pomáhají divákům pochopit složité myšlenky a pojmy. Příběhy, jako jsou Ezopovy bajky, mají často morální ponaučení, a jsou tedy příkladem alegorie. K poučení používáme také skutečné události, které se staly. Zde je několik příběhů, které vstoupily do povědomí veřejnosti a které jsou také alegoriemi:

• Želva a zajíc z Ezopových bajek:
• Příběh o Ikarovi: Ikarus si vyrobil křídla z vosku, ale když letěl příliš blízko slunce, jeho křídla se roztavila. Tento příběh je poselstvím o nebezpečí, které hrozí, když člověk sahá nad své síly.
• Želva Yertle od Dr. Seusse: Tento příběh o želvě, která touží po příliš velké moci, je ve skutečnosti alegorií na Adolfa Hitlera a zlo totalitarismu.
• Hladové hry:

Význam alegorie v literatuře

Alegorie se používají po staletí v mnoha různých kulturách. Používají se k poučení, vysvětlení morálních pojmů a ukázání autorova názoru na určitou situaci. Alegorie je velmi specifický typ příběhu, protože musí zůstat věrná svému poselství po celou dobu vyprávění. Alegorie tak může být obtížné zvládnout, protože při špatném provedení mohou působit pedantsky. Některá literární díla, která lze číst alegoricky, však získávají díky svým hlubším významům velkou sílu.

Příklady alegorie v literatuře

Příklad č. 1

Úkolem osvíceného je nejen stoupat k učenosti a vidět dobro, ale být ochoten opět sestoupit k vězňům a sdílet s nimi jejich potíže a pocty, ať už stojí za to je mít, nebo ne. A to musí dělat i s vyhlídkou na smrt.

(Platónova Alegorie jeskyně)

Jedním z nejznámějších příkladů alegorie v dějinách je Platónova Alegorie jeskyně, v níž je skupina lidí spoutána v jeskyni a vidí pouze stíny vnějšího světa promítané na stěnu jeskyně. Jeden člověk z jeskyně unikne a poprvé spatří realitu. Když však znovu vstoupí do jeskyně a snaží se popsat vnější svět, lidé stále připoutaní ke stěně tento jiný výklad a vidění odmítají. Platónova alegorie má symbolizovat obtížnost úkolu filosofa, když se snaží rozšířit pohled obyčejného člověka na svět.

Příklad č. 2

Nikdo není pevněji přesvědčen než soudruh Napoleon, že všechna zvířata jsou si rovna. Byl by jen rád, kdybyste se mohli rozhodovat sami za sebe. Ale někdy se můžete rozhodnout špatně, soudruzi, a kde pak máme být?“

(Farma zvířat od George Orwella)

Možná nejznámějším příkladem alegorie z poslední doby je Farma zvířat od George Orwella. Orwellův příběh o farmě, v níž zvířata vyhánějí lidi, aby se z nich stali rovnoprávní pracovníci, a o nástupu prasečího soudruha Napoleona, který má potlačit jakoukoli možnost rovnoprávnosti, velmi věrně odráží ruskou revoluci z roku 1917. Soudruh Napoleon je symbolem Stalina, zatímco další významná prasata v příběhu představují Lenina a Trockého. Toto dílo bylo Orwellovým prvním vědomým pokusem „spojit politický a umělecký záměr v jeden celek“.

Příklad č. 3

Jak moc roste, přibývá i jejích osvědčených přátel a Moudří, jako jste vy a já, mohou s trpělivostí konečně dospět k tomu, aby řídili její běh, aby ji ovládali. Můžeme vyčkávat, můžeme uchovávat své myšlenky v srdci, litovat možná zla páchaného cestou, ale schvalovat vysoký a konečný cíl: Poznání, Vládu, Řád; všechno to, o co jsme dosud marně usilovali, spíše brzděni než pomáháni svými slabými nebo nečinnými přáteli. Nemuselo by dojít, nedošlo by k žádné skutečné změně v našich záměrech, pouze v našich prostředcích.“

(Pán prstenů J. R. R. Tolkiena)

J. R. R. Tolkien trval na tom, že svou trilogii Pán prstenů nepsal jako alegorii dobra a zla, přesto je velmi snadné tuto sérii takto číst. Jsou zde zřetelné symboly dobra a zla, z nichž mnohé jako by úzce souvisely s postavami a rozsahem druhé světové války. Tolkien také ukazuje, jak může zlo zkazit dobro. Nejzřetelnějším příkladem je Frodo, který má v úmyslu konat pouze dobro, a Jeden prsten, jehož všeobjímající zlo začne měnit Frodovu povahu. V Tolkienově podání vede moc ke zlu a ve výše uvedeném úryvku vidíme, jak čaroděj Saruman vysvětluje Gandalfovi svou vizi. Saruman byl zkažen mocí a chce, aby se Gandalf přidal na jeho stranu.

Ukázka č. 4

Každý člověk se náhle stal spřízněným s Kinovou perlou a Kinova perla se dostala do snů, úvah, plánů, budoucnosti, přání, potřeb, chtíčů, hladů všech lidí a jen jeden člověk stál v cestě, a to byl Kino, takže se kupodivu stal nepřítelem každého člověka. Ta zpráva vzbudila ve městě cosi nekonečně černého a zlého; ten černý destilát byl jako škorpión nebo jako hlad ve vůni jídla nebo jako osamělost, když je láska zadržována. Jedové váčky města začaly vyrábět jed a město se pod jeho náporem nafouklo a nafouklo.“

(Perla Johna Steinbecka)

V novele Johna Steinbecka Perla najde hlavní hrdina Kino obrovskou perlu, kterou chce prodat, aby zaplatil lékařské poplatky svého dítěte. V průběhu příběhu se Kino setkává s chamtivostí ve všech směrech, což ho donutí utéct s manželkou a synem z města. Stopaři rodinu sledují a tragicky zabijí Kinoova syna. Kino a jeho žena nakonec hodí perlu zpět do oceánu, protože jim přinesla jen utrpení. Tento příběh je příkladem alegorie v tom smyslu, že ukazuje zhoubný vliv peněz a moci chamtivosti.

Prověřte si své znalosti alegorie

1. Vyberte nejlepší definici alegorie:
A. Umělecké dílo se skrytým významem, jehož cílem je poskytnout ponaučení, vysvětlit obtížný pojem nebo prozkoumat historickou či politickou situaci.
B. Povrchní příběh bez symboliky nebo alternativních významů.
C. Pohádka, která je určena pouze dětem.

2. Proč chce autor použít alegorii jako literární prostředek?
A. Aby ilustroval jednoduchý pojem zajímavějším způsobem.
B. Aby použil symboly, které jinak nemají žádný význam.
C. Aby ukázal skutečnou podstatu něčeho složitého způsobem, který je pro veřejnost srozumitelný.

3. Způsoby, jakými je možné používat symboly. Román Williama Goldinga Pán much je alegorií na rozporuplné lidské touhy po civilizaci a po moci. Který z následujících citátů z knihy neilustruje toto alegorické pojetí?

A.

Jeho hlas stoupal pod černým kouřem před hořícími troskami ostrova; a nakaženi tímto dojetím se začali třást a vzlykat i ostatní malí chlapci. A uprostřed nich, se špinavým tělem, matnými vlasy a neutřeným nosem, plakal Ralph nad koncem nevinnosti, temnotou lidských srdcí a pádem vzduchem pravého, moudrého přítele jménem Prasátko.