Těla odumřelých rostlin nebo živočichů, materiál získaný z živočišných tkání (např. zplstnatělá kůže) a výkaly postupně ztrácejí svou podobu v důsledku fyzikálních procesů a působení rozkladačů, včetně pastevců, bakterií a hub. Rozklad, proces, při němž se rozkládají organické látky, probíhá v několika fázích. Mikroorganismy a makroorganismy, které se jí živí, rychle spotřebovávají a absorbují materiály, jako jsou bílkoviny, lipidy a cukry s nízkou molekulovou hmotností, zatímco jiné sloučeniny, jako jsou složité sacharidy, se rozkládají pomaleji. Rozkládající se mikroorganismy rozkládají organické materiály, aby získaly zdroje, které potřebují pro své přežití a rozmnožování. V souladu s tím dochází současně s rozkladem materiálů odumřelých rostlin a živočichů mikroorganismy k asimilaci rozložených sloučenin za účelem výstavby další biomasy (tj. k růstu vlastního těla). Při odumírání mikroorganismů vznikají jemné organické částice, a pokud je malí živočichové, kteří se mikroorganismy živí, pozřou, shromažďují se ve střevech konzumentů a mění tvar ve velké pelety trusu. V důsledku tohoto procesu většina materiálů odumřelých organismů zmizí a není viditelná a rozpoznatelná v žádné podobě, ale je přítomna v podobě kombinace jemných organických částic a organismů, které je využily jako živiny. Tato kombinace je detrit.
V ekosystémech na souši se detrit ukládá na povrchu půdy a nabývá podoby, jako je humusová půda pod vrstvou spadaného listí. Ve vodních ekosystémech je většina detritu suspendována ve vodě a postupně se usazuje. Zejména proudy shromažďují dohromady mnoho různých druhů materiálu a mnoho materiálu se usazuje v pomalu tekoucích oblastech.
Mnoho detritu slouží jako zdroj potravy pro živočichy. Tímto způsobem se živí zejména mnoho živočichů žijících na dně (bentos), kteří žijí v bahnitých pláních. Zejména proto, že exkrementy jsou materiály, které jiní živočichové nepotřebují, ať už mají jakoukoli energetickou hodnotu, jsou často jako zdroj živin nevyvážené a samy o sobě nejsou jako zdroj výživy vhodné. Existuje však mnoho mikroorganismů, které se v přírodním prostředí množí. Tyto mikroorganismy neabsorbují pouze živiny z těchto částic, ale také tvarují svá vlastní těla tak, aby si chybějící zdroje mohly brát z okolí, a to jim umožňuje využívat exkrementy jako zdroj živin. Z praktického hlediska jsou nejdůležitějšími složkami detritu složité sacharidy, které jsou trvalé (obtížně rozložitelné), a mikroorganismy, které se pomocí nich množí, přijímají uhlík z detritu a látky, jako je dusík a fosfor, z vody ve svém okolí, aby mohly syntetizovat složky svých vlastních buněk.
Probíhá charakteristický typ potravního řetězce zvaného detritový cyklus, do kterého jsou zapojeni živitelé detritu (detritivoři), detrit a mikroorganismy, které se na něm množí. Například bahnité pláně obývá mnoho stejnonožců, kteří se živí detritem. Když tito detritožravci přijímají detrit s mikroorganismy, které se na něm množí, rozkládají a vstřebávají hlavně mikroorganismy, které jsou bohaté na bílkoviny, a vylučují detrit, který je většinou tvořen složitými sacharidy, protože ho téměř vůbec nerozložili. Zpočátku je tento trus chudým zdrojem výživy, a tak mu jednobuněční živočichové nevěnují pozornost, ale po několika dnech se na něm mikroorganismy začnou opět množit, jeho výživová bilance se zlepší, a tak ho opět konzumují. Tímto procesem mnohonásobného pojídání detritu a sklízení mikroorganismů z něj detrit řídne, štěpí se a stává se pro mikroorganismy snáze využitelným, a tak se i složité sacharidy postupně rozkládají a časem mizí.
To, co po detritu zůstane, je pak dále rozkládáno a recyklováno rozkladači, jako jsou bakterie a houby.
Tento koloběh detritu hraje velkou roli v tzv. očistném procesu, při němž se rozkládají a mizí organické materiály přinášené řekami, a nesmírně důležitou roli při rozmnožování a růstu mořských zdrojů. V suchozemských ekosystémech se rozkládá mnohem více základních látek v podobě mrtvého materiálu procházejícího detritovým řetězcem, než kolik se jich rozkládá tím, že je zkonzumují živočichové v živém stavu. V suchozemských i vodních ekosystémech hraje detrit příliš velkou roli na to, aby byl ignorován
.