Věta je samostatná významová jednotka.
Písemný text se tvoří tak, že se věty řadí za sebou, jedna za druhou, a pokud se jedna věta čte nahlas, měla by být srozumitelná.
Význam by měl přecházet z jedné věty do druhé a jasně a stručně přenášet argument nebo názor. Pokud nepoužíváte správnou gramatiku a interpunkci nebo jsou vaše věty příliš dlouhé a složité, to, co se snažíte říci, bude nejasné a čtenář nebude schopen text sledovat, protože tok významu bude přerušen.
Pokud je pro vás psaní relativně novou zkušeností nebo je to již nějaký čas, co jste naposledy něco napsali, pište v poměrně krátkých, jednoduchých větách. Pokud je pointa složitější, snažte se v každé větě nebo odstavci vyjádřit jednu myšlenku. Pokud věta přináší dva body, zvažte její rozdělení do dvou vět.
Nesrovnalosti v gramatice a gramatické chyby zamlžují význam psané práce a způsobují zmatek v mysli čtenáře. Zpomalují čtenáře a odvádějí jeho pozornost od smyslu vět a klíčových sdělení v nich obsažených.
Stavba věty
Věta je soubor slov, která vyjadřují smysl nebo význam a jsou tvořena podle logiky gramatiky. Jasné, krátké věty jsou vhodnější a účinnější než dlouhé a složité věty.
Nejjednodušší věta se skládá pouze z podstatného jména, pojmenovacího slova a slovesa nebo dějového slova. Například ve větě „Mary walked“ je Mary pojmenovací podstatné jméno a walked je dějové sloveso.
Rychlá aktivita:
Napište dva příklady podstatných jmen a sloves a pak je spojte do vět.
Mary je ve výše uvedené příkladové větě podstatné jméno, ale v následujících větách může být nahrazeno zájmenem she. Zájmeno ona je slovo, které lze použít místo podstatného jména, pokud již bylo podstatné jméno zmíněno. Dalšími zájmeny jsou he, we, they a it.
Rychlá aktivita:
Napište větu s použitím vlastního podstatného jména. Pak napište další s použitím zájmena.
Většina vět má podmětné a předmětné podstatné jméno. Vezměte si například větu „Mary šla směrem k hotelu“. Mary je podmětové podstatné jméno (osoba nebo věc, která vykonává činnost chůze) a hotel je předmětové podstatné jméno (osoba nebo věc, ke které činnost směřuje).
Rychlá aktivita:
Napište dvě věty s použitím podmětového a předmětového podstatného jména.
Přídavná jména popisují podstatná jména. Přídavná jména obvykle stojí před podstatným jménem.
Někdy se jim říká „popisná slova“. Pokud jsou k popisu jednoho podstatného jména použita dvě přídavná jména, oddělují se čárkou.
Například:
Líný pes dřímal.
Chlupatý, líný pes dřímal.
Příslovce popisují slovesa. Příslovce by mělo vždy následovat za slovesem.
Například:
Mary šla pomalu. nebo Petr rychle utekl.
Děj: Napište několik vět s použitím přídavných jmen a příslovcí.
Čas
Slovesa neboli dějová slova se vyjadřují v časech; minulém, přítomném nebo budoucím. Čas slovesa vyjadřuje jeho zasazení v čase.
Například:
Mary walked (minulý čas)
Mary walks (přítomný čas)
Mary will walk (budoucí čas)
Existují i další, složitější časy, které zde nejsou popsány. Důležitým bodem je důslednost v používání časů. Rozhodněte se, zda vysvětlujete událost v minulosti, přítomnosti nebo budoucnosti, a pak buďte důslední v používání tohoto času, dokud není dobrý důvod pro změnu.
Nesprávné používání časů je jednou z nejčastějších gramatických chyb. Vezměme si například následující větu:
„Marianne popisuje nové techniky, jak se lišily přístupem a postojem.“
Sloveso popisuje je v přítomném čase, ale lišily se je v čase minulém. Správné časování věty by mělo být:
„Marianne popisuje nové techniky, jak se liší v přístupu a postoji“.
Rychlá aktivita:
Zkuste si všimnout chyb v časování sloves v následující větě:
Věta je soubor slov, která vyjadřují smysl nebo význam a jsou tvořena podle logiky gramatiky.
Správná věta by měla znít:
Věta je soubor slov, která vyjadřují smysl nebo význam a jsou tvořena podle logiky gramatiky.
Věta je soubor slov, která vyjadřují smysl nebo význam a jsou tvořena podle logiky gramatiky.