V současné době probíhá v budově soudu 19. soudního obvodu ve městě Baton Rouge v Louisaně proces s rapperem Torrancem Hatchem, známějším jako Lil Boosie. Hatch je obviněn z vraždy prvního stupně v souvislosti se smrtí Terryho Boyda v roce 2009.
Podle úvodní řeči, kterou v sobotu odpoledne přednesla státní zástupkyně, asistentka okresního prokurátora Dana Cummingsová, šlo o nájemnou vraždu za 2 800 dolarů, kterou si objednal Boosie a provedl jeho poskok, sedmnáctiletý Michael „Marlo Mike“ Louding. Obhajoba tvrdí, že vražda byla dílem mladistvého nájemného vraha s myslí maniaka, zběhlého střelce pronásledovaného démonickým sborem hlasů, který křičel: „Zabij!“. Jason Williams, jeden z Boosieho obhájců, v úvodní vášnivé řeči neochvějně tvrdil, že Louding jednal pouze ve shodě s Michaelem „Ghostem“ Judsonem a Adrianem Pittmanem. Williams tvrdil, že v týdnech před vraždou okradl Boosie Judsona o 720 dolarů, zatímco Pittman údajně choval vůči Boosiemu dlouhodobou zášť.
Williams také tvrdil, že Boosie je nespravedlivě pronásledován za své gangsta rapové texty, které jsou protkány obviněními z rasismu namířenými proti představitelům orgánů činných v trestním řízení, včetně okresního prokurátora Hillara Moora III.
Bylo půl hodiny po půlnoci 21. října 2009, když pistole ráže 9 mm vypálila šest kulek do předního okna domu na Vermilion Drive. Než do rezidence ve východním Baton Rouge dorazila policie, byl 35letý Terry Boyd mrtvý a jeho tělo potřísnilo hnědou koženou pohovku barvou karmínu. Soused si všiml dvou mužů, kteří sprintovali směrem k vlakovým kolejím poblíž bydliště Bena Hawkinse, kde Boyd pobýval od chvíle, kdy si pouhý měsíc předtím odpykal pětiletý trest v nápravném zařízení ve Winfieldu. Boyd po sobě zanechal fotoaparát na jedno použití, 402 dolarů v hotovosti a krevní řečiště s příměsí morfia, marihuany a kodeinu.
Populární na Rolling Stone
Protože neexistuje žádný důkaz DNA ani očitý svědek střelby, obžaloba se opírá o nahrané vězeňské přiznání Loudinga a telefonní záznamy, které ho v hodinách před a po vraždě vystopovaly do Boosieho nahrávacího studia. Jako důkaz bylo předloženo také tetování, které si Louding údajně nechal vytetovat dva týdny po vraždě – vyobrazení AK-47 doplněné větou: „Yo Boosie. Kdo je další?“ – a texty Boosieho písní „187“ a „Bodybag“, které byly podle Cummingse nahrány v noc vraždy.
Podle Cummingse motiv vraždy pramenil z dopisu, který Boosie obdržel a v němž tvrdil, že se ho Boyd chystá „zfackovat“. Obhajoba tvrdí, že žádný takový dopis neexistuje a že Boosie a Boyd měli přátelský vztah, přičemž poznamenává, že Boosie má dítě od Boydovy sestry.
Loudingova přezdívka je odvozena od postavy Marla Stanfielda ze seriálu The Wire, známého svými vražednými sklony a talentem unikat policii. Stát Loudinga obvinil z pěti dalších vražd, které spáchal během čtrnáctiměsíčního řádění, včetně vraždy Michaela „Ghosta“ Judsona, který údajně zaplatil Loudingovi za vraždu Chrise „Nussieho“ Jacksona (rappera s jízlivými disney songy o Boosiem), a Darryla „Bleeka“ Miltona, Boosieho dlouholetého přítele. Tým obhajoby poukazuje na posledně jmenovanou vraždu jako na důkaz, že Boosie neměl kontrolu nad Loudingem, který se „rozběhl“. Boosie je obviněn pouze v souvislosti s Boydovou vraždou.
V průběhu několikahodinové pondělní výpovědi Louding popřel svou i Boosieho vinu na Boydově vraždě. Spoutaný řetězy a oblečený do oranžovo-bílé kombinézy s cukrovými proužky Louding ze svého přiznání ve vězení obvinil „křivé policisty“, kteří mu údajně vyhrožovali smrtící injekcí a uvězněním jeho matky a nevlastního otce. Během jedné dramatické scény Cummings a soud přinutili spoutaného Loudinga, aby ukázal svůj nápis „Yo, Boosie. Who’s Next“ tetování před porotou, přestože Cummingsová již měla po svém boku zvětšené fotografie tohoto tetování. Louding také tvrdil, že jeho přiznání bylo vynuceno vyšetřovateli, kteří tvrdili, že Boosie vypsal na jeho hlavu odměnu 25 000 dolarů.
Po Loudingově výpovědi vystoupil jako svědek policejní seržant Chris Johnson a popřel, že by Loudingovi jakkoli vyhrožoval. Obhájci poukazovali na to, že přiznání představovalo jen malý zlomek hodin, které policie strávila výslechem Loudinga 14. a 17. května 2010. Podle policie bylo nahráno pouze Loudingovo přiznání. Během několika hodin na lavici svědků Johnson opakovaně popřel, že by Loudingovi řekl, že na něj Boosie objednal nájemnou vraždu. Během nahraného přiznání je však zřetelně vidět, jak Louding vykřikuje: „Ten chlap mě chce zabít? On teď vystupuje?“ na kameru.
„Zatím jsme neviděli žádnou kouřící zbraň a obhajoba si při vyvracení obvinění proti Boosiemu vede docela dobře,“ říká pro Rolling Stone Kenneth M. Willis, obhájce z Baton Rouge a New Orleans, který řízení pozorně sleduje. „Bude záležet na tom, zda porota uvěří tomu, že Louding odvolal svou dřívější výpověď na nahrávce, a zda obžaloba dokáže úspěšně spojit text s jeho úmyslem spáchat nájemnou vraždu. Právě teď je rap před soudem, Boosieho rapová hudba je před soudem a mně připadá, že je velmi pravděpodobné, že bude odsouzen.“
Mimo Louisanu Lil Boosie nikdy nedosáhl takové slávy jako jeho kdysi uvěznění kolegové Lil Wayne, Mystikal, T.I. a Gucci Mane. Pouze jedna jeho skladba se kdy dostala do Top 40 – „Wipe Me Down Remix“ z roku 2007, která je ve skutečnosti připsána rapperovi Foxxovi, Boosieho kolegovi z labelu Trill Entertainment. Ale v Bayou, a zejména v Baton Rouge, je Boosie ikonou, kterou napodobují jak žáci katolické školy, tak děti v kapucích, které si nechávají dělat účes známý jako „Boosie Fade“. Důvod: jeho hudba působí jako pouličně zocelená trojrozměrnost, která se od dob Tupaca Shakura objevuje jen zřídka. Na každou píseň o vražedných slumech Baton Rouge připadá dojemný chvalozpěv na Boosieho matku („Mama Know Love“), valivé taneční písně („Loose as a Goose“) a bojové hymny s univerzálními tématy („Going Through Some Thangs.“Boosie je pro Baton Rouge tím, čím byl Tupac pro Kalifornii,“ říká Ya Boy Earl, populární DJ na místní rozhlasové stanici MAX 94,1 FM a velmi vlivná postava batonrubského rapu. „Ať už mluví o něčem negativním nebo pozitivním, každý se s ním může ztotožnit. Všichni ve městě o tom procesu mluví. Zprávy mají pravděpodobně sledovanost, jakou neměly ani během hurikánu Katrina.“
Před tímto soudem byl Boosie zavřený kvůli obvinění z držení marihuany a střelné zbraně. A během pobytu v louisianské státní věznici v Angole byl odsouzen k dalším osmi letům za pokus o propašování kodeinu a nelegálního kontrabandu do vězení. Během úvodních devítihodinových denních jednání, která se konala minulý týden, jeden omluvený porotce za druhým prohlašovali své absolutní přesvědčení o Boosieho nevině či vině. Ve snaze odfiltrovat zaujatost pro proces s Boydovou vraždou trval proces výběru poroty pět dní.
Obžaloba líčí Boosieho jako chladnokrevného vraha, ale mezi mnoha obyvateli Baton Rouge je známý také díky své filantropii: „Když si vzpomenete na Baton Rouge, první jméno, které vás napadne, je Boosie. Pro jednotlivce, kteří chodí každý den do práce, pro lidi, kteří se stále potloukají po ulicích a snaží se vydělat na živobytí pro svou rodinu, je Boosie osobou, se kterou se nejvíce ztotožňují,“ řekl Ashari J. Robinson, rozpočtový analytik státu Lousiana. „Ale on je víc než rapper – na Den díkůvzdání rozdává krocany, na Velikonoce kola a na Vánoce hračky. Píše dětem dopisy, ve kterých je nabádá, aby zůstaly ve škole a nedělaly stejné chyby jako on.“
Nejenže podstatná část populace mladší třiceti let zná každé slovo Boosieho písniček, ale zná i ulici, ve které vyrůstal, obchody, které navštěvoval, a značku karavanu aut, se kterými křižoval městem. Ve městě, kde není žádná jiná národní osobnost, snad kromě Bobbyho Jindala, je Boosie velvyslancem rapu v Baton Rouge – majákem hrdosti pro své obdivovatele a vyvrhelem pro své nepřátele.
V důsledku toho se v ulicích Baton Rouge mluví o procesu, od titulních stránek městských novin Advocate až po prodavače v místním hotelu Ramada Inn, jejichž Instagram a Twitter se plní aktuálními informacemi. Uvnitř soudní síně panuje napjatá atmosféra. Soudce Michael Erwin zakázal mobilní telefony a veškerou elektroniku pod trestem povinného šestiměsíčního vězení. V pondělí odpoledne byl jednadvacetiletý muž jménem Dedrick Green obviněn z trestných činů veřejného zastrašování a terorizování za to, že na Twitter napsal: „Mám odstřelovací pušku pro Hillara Moora, až vyjde ze soudní budovy.“ Policejní zástupci ho našli sedět uvnitř soudní síně.
Vně dvanáctipatrového proskleného bivaku na North Boulevardu se množí spekulace a zvěsti. V okolních ulicích v centru města i všude jinde se mluví o špinavých policistech, fanatismu biblického pásu a krevní mstě. Když se na místní obyvatele tlačí další vysvětlení, obvyklá odpověď zní: „Vítejte v Baton Rouge.“