Jamila svého bílého manžela Tomma hned na začátku jejich vztahu seznámila s rasovými rozdíly: s očekávanými ignorantskými poznámkami ostatních, s nemožností vejít do obchodu a najít tam své kosmetické potřeby a s vybílením historických postav, které byly vykázány ze školních osnov. Když se jí však Tommo pokusil ukázat bolestivé video o smrti George Floyda, Jamila věděla, že je tu něco, co na její zkušenosti černošské ženy ještě nepochopil.
V červnu vyvolala série znepokojivých úmrtí černých Američanů rukou policejních složek jejich země – včetně George Floyda, Breonny Taylorové a Tonyho McDadea – celosvětovou diskusi o rasismu, policejní brutalitě a nadřazenosti bílé rasy. Rozdíl mezi lidmi, kteří jsou pasivně nerasističtí a aktivně antirasističtí, se stal hlavním tématem rozhovorů. Protesty v USA a Velké Británii – včetně svržení sochy otrokáře Edwarda Colstona – rovněž otevřely diskusi o tom, co jednotlivci považují za vhodnou reakci na institucionální rasismus. Byl to diskurz, od kterého se nikdo nedokázal odpoutat, a zatímco mnozí solidárně vyšli do ulic, mnoho dalších vedlo obtížné rozhovory doma: sami se sebou, s rodinnými příslušníky, s přáteli.
Pro černé Brity v mezirasových manželstvích to však bylo ještě o stupeň intenzivnější: nyní museli vést nepříjemné rozhovory i se svými partnery. Sarah Louise Ryanová, dohazovačka a odbornice na vztahy, uvedla, že páry musí zvážit diskusi o svých rozdílných zkušenostech s diskriminací, rasovým profilováním, stereotypy a nerovností. „Bílí partneři v mezirasových vztazích musí k těmto rozhovorům o rase přistupovat aktivně,“ radí Ryanová. To se Jamila dozvěděla na vlastní kůži po událostech letošního léta: „Rozhodně mě to přimělo k menšímu sklonu k ‚učitelskému‘ přístupu k diskusím nebo incidentům týkajícím se rasy, což na chvíli způsobilo rozpaky.“
Významným momentem se pro ně stalo video o smrti George Floyda: Jamila vyrostla v Londýně, ale rodinu má ve Spojených státech. „Zatímco jemu to otevřelo oči , a chtěl o tom všem mluvit, když se pohyboval v pro něj v podstatě novém světě, pro mě… to byl jen další bolestný příběh, který se přidal k osobním anekdotám mých bratranců a přátel. Až na to, že ty jejich nebyly zachyceny na kazetě.“
U některých mezirasových párů se diskuse o rase a privilegiích navazují už na počátku. U jiných k nim dochází mnohem později a několik významných černošek hovořilo o rozhovorech, které musely vést s bílými partnery: „Vedu jedny z nejtěžších a nejnepříjemnějších rozhovorů, jaké jsem asi kdy vedla, a naopak se svým manželem,“ přiznala rapperka Eve během jedné z epizod panelového pořadu The Talk.
Oti Mabuse mezitím svým sledujícím na Instagramu sdělila, že jí záběry smrti George Floyda „zlomily srdce“, ale v jejím manželství vyvolaly tolik potřebný rozhovor. “ Museli jsme dnes s ní vést hlubokou diskusi, protože doufáme, že jednou takové rozhovory nebudeme muset vést,“ uvedla. „Rozhovory, o kterých se mu ani nesnilo, a rozhovory, které až příliš dobře znám, když je slyším.“
V jiných případech běloši, kteří byli ženatí s černoškami, dali najevo, že je letošní události přiměly přehodnotit svá privilegia: Alexis Ohanian, manžel Sereny Williamsové, odstoupil z představenstva Redditu, aby uvolnil místo černošskému kandidátovi. „Dělám to pro sebe, pro svou rodinu a pro svou zemi,“ řekl. „Píšu to jako otec, který potřebuje být schopen odpovědět své černé dceři, až se zeptá: „Co jsi udělal?“
Hnutí Black Lives Matter sice soustřeďuje hlasy a boje černochů, ale příslušníci jiných menšinových komunit prožívají vlastní rasové probuzení poté, co vidí, jak jejich zkušenosti souvisejí s některými jeho aspekty. Emma, Asiatka žijící ve vztahu s bělochem, vedla od června se svým partnerem „mnoho vášnivých diskusí“. „Převážně proto, že jsem měla pocit, že nedokážu najít slova, kterými bych popsala svůj vztah k hnutí, se změnily v emotivní rozhovory, které nikam nevedly,“ řekla Emma. V jednu chvíli se málem rozešli, „protože postrádal pochopení. Ale když se na to teď dívám zpětně, bylo to kvůli nedostatku zkušeností z jeho strany a mé neschopnosti vysvětlit pocity a emoce.“
V době rasového zúčtování je důležité, že zejména bílí partneři navigují své vztahy jinak. Rasismus je často zákeřný, takže prosazování antirasismu vyžaduje vzdělání a několik tvrdých, ale transparentních rozhovorů. „Velkou roli bude hrát aktivní naslouchání,“ řekla Sarah Louise Ryanová. „Rozhovory o rase mohou být obtížné, ale zažívat neustálou nerovnost kvůli barvě pleti je ještě těžší.“
„Rozhovory o rase mohou být obtížné, ale zažívat neustálou nerovnost kvůli barvě pleti je ještě těžší.“
Pro Emmu a její vztah změna znamená více vzdělávání pro jejího bílého partnera. To však bohužel vyvolalo staré trauma: “ uvědomila jsem si, že jsem byla zvyklá na rasové mikroagrese, které pro mě nebyly zjevné,“ vysvětlila. „Ale také se dozvídám, že bych neměla přijímat některé výroky, které byly řečeny na adresu Asiatů nebo na mou osobu.“ Věci jako to, že se jí rodiče jejího partnera ptali na její původ a původ. „Mám pocit, že tyto otázky jsou to jediné, o čem se mnou mohou skutečně mluvit, ale kdybych byla jen další běloch, jakou konverzaci by se mnou vedli?“
Ačkoli tyto rozhovory mohou být obtížné, Sarah Louise Ryanová říká, že páry, které se těmto otázkám úspěšně a s respektem postaví, jen posílí. „Vše kolem tohoto tématu je třeba dělat z místa lásky a z místa, kde chceme vytvořit prostor pro rovnost ve světě,“ vysvětlila. „To otevře dveře k větší citové intimitě.“ To se naštěstí pro Jamilu a Tomma ukázalo jako správný případ.
„Mluví s dětmi, které učí, o sociální spravedlnosti a rovnosti, což je docela fajn,“ vysvětlila Jamila. Ona a Tommo chtějí mít sami děti, a tak Tommo podniká kroky, aby se pro svou budoucí rodinu stal lepším rodičem a antirasistou. „Víc přemýšlí o tom, jak bude vypadat svět našich budoucích dětí – které bude velká část společnosti vnímat jako ‚černochy‘ – a s jakými problémy se mohou setkat, až se z ‚toho roztomilého míšence‘ stanou dospělými.“
Hlavní lekcí, kterou se naučil, je podle ní nezatěžovat ji svou vinou. „Budujeme společnou budoucnost na základě našich společných morálních zásad a hodnot. To nás spojuje bez ohledu na rasu a to se nikdy nezmění.“
Přečtěte si
Michaela Coelová a Donald Glover si mají o čem povídat
Průvodce lady Phyll, jak bojovat za rovnoprávnost a nevyhořet
Proč musíme pracovat tvrději, rychleji a silněji, aby se stereotypy staly minulostí
\
.