Letecká fotografie, technika fotografování povrchu Země nebo prvků její atmosféry či hydrosféry pomocí kamer umístěných na letadlech, raketách nebo družicích na oběžné dráze Země a jiných kosmických plavidlech.
© Christopher Parypa/.com
Pro mapování pozemních objektů se letecké snímky obvykle pořizují v překrývajících se sériích z letadla podle systematického schématu letu ve stanovené výšce. Každá fotografie zobrazuje oblast, která zahrnuje několik kontrolních bodů, jejichž umístění je určeno pozemními měřickými technikami. Technika známá jako fotogrammetrie (q.v.), která zahrnuje simultánní projekci překrývajících se pohledů, umožňuje přípravu obrysových map nebo trojrozměrných modelů fotografovaného zemského povrchu. Cenné údaje o topografii, geologii, hydrologii, půdě a vegetaci, meteorologii, mořských proudech a zdrojích ryb se staly dostupnými díky využití satelitní technologie a odborné interpretaci. Pohledy na strukturu oblačnosti získané z obíhajících družic jsou cenné pro předpověď počasí. Letecké snímkování má také zásadní význam pro vojenský průzkum a shromažďování zpravodajských informací.