Odsouzení
Z hlediska sémantiky je odsouzení součástí právní terminologie. Když se zjistí, že byl spáchán trestný čin, že byl porušen zákon, může proces vyšetřování vést k vznesení formálního obvinění proti obžalovanému. Proces soudního řízení vede k výsledku, k osvobozujícímu rozsudku nebo k rozsudku o vině. Rozsudek znamená, že obžalovaný je buď osvobozen od trestu za daný trestný čin, nebo se za něj zodpovídá podle zákona. Výsledkem je tedy buď ospravedlnění, nebo odsouzení. Odsouzení se může týkat buď právního stavu odpovědnosti k trestu, nebo skutečného uložení tohoto trestu. Někdy se toto slovo používá také v širším kontextu a označuje negativní hodnocení osoby ze strany kolegů nebo vlastního svědomí. Tento právní proces je do jisté míry pozadím biblického jazyka o soudu a odsouzení.
V biblické teologii je Bůh jako stvořitel, vykupitel a zákonodárce soudcem celého lidstva. Ustanovil rodinu, občanskou vládu a Boží lid jako instituce, které řídí lidské vztahy. Ve starozákonní teokracii Bůh zprostředkovával svou spravedlnost prostřednictvím soudců, králů, kněží a proroků. V Novém zákoně jsou za zprostředkování jeho spravedlnosti Božímu lidu zodpovědní církevní představitelé. To vše vychází ze skutečnosti, že Bůh jednal, aby lidi vykoupil a zjevil jim svou vůli. Ti, kdo odmítají věřit a poslouchat, se provinili porušením jeho zákona. Jejich trest již začal a k jejich konečnému odsouzení dojde při posledním soudu, pokud nebudou před smrtí činit pokání.
Ve Starém zákoně začala vzpoura proti Bohu v zahradě Eden (Gn 3). Naši první rodiče se odvrátili od Božího plánu, což vedlo k jejich smrti a odcizení. Bůh však trpělivě snášel své vzpurné stvoření a vyvolil Abrahama a jeho potomky, aby byli jeho zvláštním lidem a zprostředkovali jeho požehnání všem národům (Gn 12). Vykoupil Izrael z Egypta a dal jim zemi spolu se smlouvou, která jim stanovila podmínky jeho trvalého požehnání (Ex 19-20). Bůh jako stvořitel, vykupitel a smluvník stál nad Izraelem jako soudce a stavěl před ně život a blahobyt, smrt a protivenství ( Ex 34,5-7 ; Dt 30,15-20 ). Prostřednictvím svých proroků stále vyzýval Izrael k poslušnosti, avšak jeho teokratičtí vládci často opomíjeli jeho spravedlnost, když odsuzovali nevinné a ospravedlňovali viníky. Nakonec Bůh tento justiční omyl odsoudil tím, že poslal jiné národy, aby Izrael odvedly do zajetí. Starý zákon tedy obecně zdůrazňuje Boží spravedlnost při trestání hříšníků během současného života, nikoliv v posmrtném životě (ale viz Dan 12,2 ). Chceme-li toto téma ve Starém zákoně hlouběji prozkoumat, měli bychom studovat hebrejská slova sapat , „soudit“ a mispat , „soud“.
V novozákonní teologii je vzpoura prvního Adama se svými katastrofálními důsledky smrti a odsouzení pro celé lidstvo více než vyvážena poslušností druhého Adama, Pána Mesiáše Ježíše ( Ř 5,12-21 ; 1 K 15,22 ). Ježíšův bezhříšný život a obětní smrt jsou základem pro to, aby Bůh dal život a ospravedlnění všem, kdo v něj věří. Bůh zůstává spravedlivý při ospravedlňování hříšníků díky dokonalému vykoupení, kterého dosáhl Ježíš, náhradník hříšníků ( Sk 13,38-39 ; Ř 3,21-26 ). Ti, kdo byli s Bohem napraveni vírou v Krista, nejsou odsouzeni ( Jan 5,24 ; Řím 8,1-4 ; Kol 2,14 ), ale ti, kdo odmítají věřit v Ježíše, jsou již odsouzeni ( Jan 3,16-18 ; Řím 1,18-32 ; Gal 1,8-9 ). Pokud nebudou činit pokání, čeká je neodvolatelné završení tohoto odsouzení při vzkříšení a soudu ( Mt 25,46 ; Jan 5,28-29 ; Sk 17,30-31 ; 24,15 ; Řím 2,5-16 ; 2 Tes 1,5-10 ; 2,9-12 ; 1 Petr 4,4-5 1 Petr 4,17 ; 2 Petr 2,1-10 ; Juda 4-9 ; Zj 20,7-14 ; 21,6-8 ; 22,12-17 ). Očekávání tohoto eschatologického soudu zatím motivuje věřící, aby pečlivě zkoumali svůj život, aby nebyli odsouzeni spolu se světem ( 1 Kor 11,31-32 ). Také kázeň v církvi má být prováděna s ohledem na tuto eschatologickou perspektivu ( 1 K 5,1-13 ).
Shrneme-li to, téma odsouzení je v Bibli vždy vnímáno na pozadí spravedlivého Boha, který tvoří, vykupuje a uzavírá smlouvy se svým lidem, aby mohl žít jeho spravedlnost na zemi. Hříšníci, kteří k tomuto Bohu přicházejí s vírou, nejsou odsouzeni, ale očekává se od nich, že budou žít společně ve společenství, kde vítězí spravedlnost v podobě ospravedlnění utlačovaných a odsouzení utlačovatelů.
David L. Turner
Viz také: Peklo; Soud
Bibliografie. F. Bü hsel a kol. v TDNT, 3:920-55; H. Buis, The Doctrine of Eternal Punishment; W. Eichrodt, Theology of the Old Testament; D. Guthrie, New Testament Theology; J. P. Louw a E. Nida, A Greek-English Lexicon of the New Testament Based on Semantic Domains; L. Morris, The Biblical Doctrine of Judgment; W. Schneider a kol. v NIDNTT, 2:361-71.
Copyright © 1996 by Walter A. Elwell. Published by Baker Books, a division of
Baker Book House Company, Grand Rapids, Michigan USA.
Všechna práva vyhrazena. Use by permission.
For use information, please read the Baker Book House Copyright Statement.
Bibliografické informaceElwell, Walter A. „Entry for ‚Condemnation'“. „Evangelical Dictionary of Theology“. . 1997.