Zapomeňte na to, že se Texas oddělil. Vzpomínáš si na ten plán? V dubnu guvernér Rick Perry pohrozil, že se Texas oddělí od Unie, pokud projde stimulační balíček Baracka Obamy. Naneštěstí pro Perryho a další zhruba čtvrtinu Texasanů, kteří v průzkumech veřejného mínění tvrdí, že by rádi vytvořili samostatný stát, nemá Texas o nic větší a o nic menší právo na odtržení než kterýkoli z ostatních 49 států. Federální vláda na Texasu vydělává – vybírá více na daních, než mu vrací ve službách – a nikdy by mu nebylo dovoleno se oddělit.
Co by však Texas mohl udělat, je rozdělit se až na pět států, což je privilegium, které mu bylo uděleno jako jedinečná podmínka jeho připojení k Unii v roce 1845. Pro Dallas-Fort Worth to není žádný problém:
Z ekonomického hlediska by to tedy bylo pro tuto oblast obrovským přínosem, protože severní Texas produkuje pro stát neúměrné množství příjmů a tyto peníze by si mohl ponechat ve státě, jehož hlavním městem je Dallas. Jak by ale z politického hlediska vypadal Texas jako celek, kdyby se pro to rozhodl? Prospělo by rozdělení velkého červeného státu na pět menších červených států republikánům v Senátu? Ve sboru volitelů?“
Odpovědi nejsou jednoznačné. Abychom je zjistili, musíme nejprve rozdělit Texas pěti způsoby.
Problém: Texas má asi 24 milionů obyvatel; rozděleno na pět stejných dílů to znamená zhruba 4,8 milionu osob na jeden subjekt. Samotný Dallas-Fort Worth má více než 6 milionů osob. Při dělení obyvatel Texasu se tedy musíme smířit s tím, že nové státy budou mít poněkud nerovnoměrný počet obyvatel. Moje řešení by tedy vypadalo zhruba takto:
NEW TEXAS
Hlavní město: Austin
Další města: College Station, Killeen
Počet obyvatel (odhad z roku 2008): 2 774 127 (přibližně stejně jako Arkansas)
Kongresní obvody: čtyři (po přerozdělení v roce 2010 by se zvýšil na pět)
Volební hlasy: šest (po přerozdělení v roce 2010 by se zvýšil na sedm)
Plocha:
Demografie: 27 % Hispánců, 9 % černochů, 4 % Asiatů
Ekonomika: 45 % vysokoškolsky vzdělaných (dospělí nad 25 let); 15 % pod hranicí chudoby
Volby v roce 2008 (bez třetích stran): McCain 553 921 (52,2 %), Obama 506 553 (47,8 %)
Technicky vzato nemá Texas právo rozdělit se na pět nových států. Spíše může zplodit až čtyři nové státy; to, co by zbylo, by se jmenovalo „Texas“. Tato část státu si ponechá přízvisko Texas, protože se v ní nachází současné hlavní město státu Austin a protože se nachází uprostřed současného území Texasu. (Ačkoli pro přehlednost označuji tento region jako „Nový Texas“.) Ve skutečnosti by však byl z pěti „nových“ států rozlohou nejmenší: měl by méně než 25 000 čtverečních mil a skládal by se z Austinu a jeho předměstí, College Station a kousku Hill Country.
Nový Texas by měl z pěti nových území nejblíže k rozhodujícímu státu, jeho šest volebních hlasů by bylo obvykle ve hře, protože demokraté by se snažili získat dostatek hlasů v Austinu, aby odrazili velkou převahu republikánů v předměstských a venkovských částech Hill Country. V roce 2008 by demokraté tuto bitvu prohráli nejtěsnějším rozdílem, Barack Obama by prohrál s Johnem McCainem asi o 50 000 hlasů.
TRINITY
Hlavní město: Dallasu
Další města: Počet obyvatel (odhad z roku 2008): 7 549 968 (přibližně stejně jako ve Virginii)
Kresní obvody: Fort Worth, Arlington, Longview, Tyler, Texarkana
:
Volební obvody: 10 (po přerozdělení v roce 2010 by se zvýšil na 11)
Volební hlasy: 12 (po přerozdělení v roce 2010 by se zvýšil na 13)
Oblast:
Demografické údaje: 24 % Hispánců, 14 % černochů, 4 % Asiatů
Ekonomické údaje: 35 % vysokoškolské vzdělání (dospělí nad 25 let); 13 % pod hranicí chudoby
Volby v roce 2008 (bez třetích stran): McCain 1 504 106 (57,6 %), Obama 1 107 558 (42,4 %)
Jméno tohoto regionu, Trinity, je jakýmsi trojsmyslem, který odkazuje na řeku Trinity, na trojici velkých měst (Dallas, Fort Worth, Arlington), která tuto oblast tvoří, a jako určitý druh pocty poměrně vysokému počtu věřících voličů v regionu. Trinity by byl nejbohatším z nových států Texasu. Žilo by v něm také poměrně velké množství Afroameričanů. Demokraté by však měli jen malou šanci ucházet se o jeho 12 volebních hlasů. Ačkoli Barack Obama 4. listopadu vyhrál v okrese Dallas, byl to doslova jediný okres, který v Trinity získal, a celkově by území bylo o jeden nebo dva body červenější, než je současný stát Texas jako celek. Demokraté by však mohli mít příležitost získat jedno z jeho dvou křesel v Senátu, pokud by nominovali umírněného kandidáta podporujícího podnikání – v současné době mají zhruba třetinu křesel v Senátu ve státech, kde jsou zhruba v této míře stranicky znevýhodněni (vzpomeňme na Arkansas nebo Jižní Dakotu).
GULFLAND
Hlavní město: Houston
Další města: Počet obyvatel (odhad z roku 2008): 7 239 138 (přibližně stejně jako Virginie)
Kongresní obvody: devět (po přerozdělení v roce 2010 by se zvýšil na deset)
Volební hlasy: 11 (po přerozdělení v roce 2010 by se zvýšil na 12)
Plocha:
Demografie: 33 % Hispánců, 16 % černochů, 5 % Asiatů
Ekonomika: 32 % vysokoškolsky vzdělaných (dospělí nad 25 let); 16 % pod hranicí chudoby
Volby v roce 2008 (bez třetích stran): McCain 1 288 179 (55,6 %), Obama 1 058 446 (44,4 %)
Tento poněkud neobvykle tvarovaný stát, který vypadá trochu jako Západní Virginie otočená o 90 stupňů, by měl obsahovat větší část metropolitní oblasti Houstonu, přičemž se pak klikatí a zahrnuje téměř celé pobřeží Mexického zálivu od hranic s Louisianou až po nejjižnější část státu v okrese Cameron (ale ne včetně). Ekonomika Gulflandu by byla silně závislá na mořských vrtných plošinách v Mexickém zálivu.
Demokratům se na Gulflandu může líbit několik věcí. Byl by to stát s většinovou menšinou (i když jen těsně) a Barack Obama v listopadu vyhrál v houstonském okrese Harris (také jen těsně). Skutečně by byl o něco konkurenceschopnější než Trinity, i když k získání jeho volebních hlasů by byl pravděpodobně zapotřebí jižanský demokrat. Je to však jedna z mála částí země, kde mají republikáni navrch – sousední Louisiana, která v letech 1992 a 1996 volila Billa Clintona, si v listopadu vybrala Johna McCaina s téměř dvacetibodovým náskokem.
PLAINLAND
Hlavní město: Lubbock
Další města: Amarillo, Waco, Abilene, Wichita Falls, Odessa, Midland, San Angelo
Počet obyvatel (odhad z roku 2008): 2 500 681 (asi jako Nevada)
Kongresní obvody: tři (po přerozdělení v roce 2010 by se zvýšil na čtyři)
Volební hlasy: pět (po přerozdělení v roce 2010 by se zvýšil na šest)
Plocha:
Demografie: 27 % Hispánců, 6 % černochů, 1 % Asiatů
Ekonomika: 29 % vysokoškolsky vzdělaných (dospělí nad 25 let); 17 % pod hranicí chudoby
Volby v roce 2008 (bez třetích stran): McCain 656 934 (74 %), Obama 229 949 (26 %)
Vymezil jsem hranice Plainlandu co nejvelkoryseji, aby přesahovaly Texas Panhandle a zahrnovaly i středně velká města jako Waco a Wichita Falls. Nicméně i když Plainland zahrnuje více než 40 % bývalého území Texasu, měl by sotva více než 2,5 milionu obyvatel. Byl by to také mimořádně konzervativní stát – dost možná nejkonzervativnější v zemi, protože John McCain zde loni v listopadu porazil Baracka Obamu v poměru téměř 3:1. Jeho pět volebních hlasů, dva senátoři a tři kongresmani by téměř jistě patřili republikánům.
EL NORTE
Hlavní město: San Antonio
Další města:
Počet obyvatel (odhad z roku 2008): 4 263 060 (asi jako v Kentucky)
Kongresní obvody: šest
Volební obvody: osm
Oblast:
Demografické údaje: 72 % Hispánců, 3 % černochů, 1 % Asiatů
Ekonomické údaje: 23 % vysokoškolsky vzdělaných (dospělí nad 25 let); 26 % pod hranicí chudoby
Volby v roce 2008 (bez třetích stran): Obama 648 470 (58,2 %), McCain 466 608 (41,8 %)
Naší poslední oblasti dáváme ironický název El Norte – ironický proto, že ačkoli „El Norte“ je španělský výraz pro „Sever“, ve skutečnosti by se jednalo o nejjižnější (a nejzápadnější) oblast Texasu. Bylo by však nemožné definovat El Norte jinak než odkazem na jeho hispánskou kulturu a blízkost Mexika, protože asi 72 procent jeho obyvatel má hispánské předky.
Když jsem původně nakreslil hranice El Norte, objímal hranice s Mexikem; jeho největším městem by tedy bylo El Paso. Od té doby jsem ji však upravil tak, aby zahrnovala okres Bexar a některé přilehlé oblasti, což znamená, že jejím hlavním městem by bylo San Antonio. V každém případě by však El Norte nebylo o mnoho konkurenceschopnější než například New Jersey (nebo sousední Nové Mexiko) – Barack Obama by v něm loni v listopadu získal 16 až 17 procentních bodů a demokraté by byli silně favorizováni na zisk jeho křesel v Kongresu.
Čistý vliv na rovnováhu sil
Texas má v současnosti 34 hlasů volitelů, 32 pro své zástupce a dva pro své senátory. Tyto volební hlasy získávali od roku 1980 každoročně republikáni a zdá se, že minimálně v příštích dvou volbách budou bezpečně patřit republikánům, i když je možné, že šanci dostat je do hry bude mít některý z jižanských nebo hispánských demokratů.
Pokud by se Texas rozdělil na pět států, počet jeho senátorů by se zvýšil ze dvou na deset a počet jeho volebních hlasů z 34 na 42. V případě, že by se Texas rozdělil na pět států, počet jeho senátorů by se zvýšil ze dvou na deset. Na první pohled by se zdálo, že to prospívá republikánům – ale ve skutečnosti by nemuselo, kdyby byl stát rozdělen podle mnou navrženého klíče. Pokud by totiž demokraté pouze získali El Norte a jeho osm volebních hlasů, což by měli téměř jisté, odevzdali by republikánům 26 volebních hlasů (34 mínus osm), což je o něco lepší než zisk 34 hlasů, který republikáni získávají vítězstvím v Texasu v současnosti. Pokud by demokraté přišli k volbám také v Austinu, kde by získali Nový Texas (šest volebních hlasů), dostali by se tím republikáni skutečně do nevýhody, protože by pak získali čistě jen 14 hlasů (28 minus 14) z bývalých texaských území.
Texas získá další volební hlasy – pravděpodobně čtyři, i když možná jen tři – z přerozdělení po sčítání lidu v roce 2010. Tyto dodatečné volební hlasy by získaly v pořadí Gulfland (12 volebních hlasů místo 11), Plainland (6 místo 5), Trinity (13 místo 12) a Nový Texas (7 místo 6); El Norte bude muset ujít ještě kus cesty, než získá 9. volební hlas.
Rozdělení čtyř z deseti křesel v Senátu z nových států Texasu by bylo předem dané; republikáni by získali dvě křesla v Plainlandu a demokraté dvě z El Norte. Senátní křesla v Novém Texasu by se s největší pravděpodobností rozdělila mezi obě strany, zatímco demokraté by v průměru stáli o jedno ze čtyř senátních křesel mezi Trinity nebo, což je pravděpodobnější, Gulflandem. Tím by získali celkem čtyři křesla oproti šesti křeslům republikánů, což je čistá ztráta dvou křesel, která není horší než nevýhoda 2:0, s níž operují v současnosti.
Vliv na zastoupení ve Sněmovně reprezentantů by se relativně nezměnil. Texas by nezískal ani neztratil křesla ve Sněmovně reprezentantů, pokud by se rozdělil na pět částí, ačkoli by bylo nutné překreslit hranice mnoha kongresových obvodů, což by mohlo být ve velmi blízké době výhodné pro demokraty, protože plán na změnu hranic z roku 2003 byl pro ně poměrně nepříznivý.
Pokud by byl zvolen můj plán, rozdělení Texasu na pět částí by mělo poměrně neutrální účinky, mírně by poškodilo demokraty v Senátu, zatímco by jim pomohlo ve Sboru volitelů. Přinejmenším z politického hlediska to pro Ricka Perryho – nebo vlastně pro kohokoli jiného – není příliš velký důvod, aby se s tím obtěžoval.