Podle nové rozsáhlé studie má „flexitariánská“ strava, která zahrnuje jednu porci masa denně, nižší uhlíkovou stopu než vegetariánská strava zahrnující mléčné výrobky.
Výzkum Univerzity Johna Hopkinse (JHU) v americkém Baltimoru by mohl postavit na hlavu nedávné rady ohledně stravování a klimatických změn.
Modeloval dopad všech hlavních způsobů stravování na životní prostředí v přibližně 140 zemích a dospěl k závěru, že ti, kdo přecházejí na vegetariánskou stravu, mohou způsobit více škody než užitku.
Vegetariáni, kteří se vzdají masa a jeho příjem doplní mléčnými výrobky, jako je sýr Halloumi, jogurt a crème fraîche, zlepší svou uhlíkovou stopu jen nepatrně.
Výzkum ukázal, že by bylo lepší, kdyby omezili mléčné výrobky, zvýšili příjem ovoce a zeleniny a maso jedli jednou denně kvůli bílkovinám a energii. Tomuto způsobu stravování říkají „dvoutřetinová veganská strava“.
Ve Velké Británii se průměrná zdravá dvoutřetinová veganská strava podílí na emisích oxidu uhličitého (CO2e) na osobu ekvivalentem 762,7 kg ve srovnání s 1265,2 kg u vegetariánské stravy, která zahrnuje mléčné výrobky.
Doktor Keeve Nachman, jeden z autorů studie, řekl deníku The Telegraph: „Veganská strava se podílí na emisích oxidu uhličitého na osobu: „
„Naše studie zjistila, že ve Velké Británii je přechod na vegetariánskou stravu, která zahrnuje vejce a mléčné výrobky, ve skutečnosti méně užitečný pro snížení emisí skleníkových plynů než strava, která zahrnuje maso, mléčné výrobky a vejce pro jedno ze tří jídel a pro zbylá dvě jídla je výhradně rostlinná.“
Akademici již nějakou dobu upozorňují na dopad stravy s vysokým obsahem masa na klima.
Nový výzkum JHU to potvrzuje a uvádí, že hovězí, ovčí a kozí maso jsou potraviny s největšími nároky na emise skleníkových plynů, ale tvrdí, že mléčné výrobky nejsou daleko za nimi.
Ve Velké Británii přispívá průměrná spotřeba potravin k produkci 1 968,1 kg CO2e na osobu, uvádí studie. Mléčné výrobky tvoří téměř čtvrtinu těchto emisí, u vegetariánů vyskočí na dvě třetiny (845,6 kg).
Podle doktora Nachmana by přechod na zdravou vegetariánskou stravu měl zahrnovat mléčné výrobky a vejce v míře mírně převyšující normu, aby se vyrovnal úbytek masa. Naopak dvoutřetinová veganská strava v zemi, jako je Velká Británie, představuje výrazné omezení některých klimaticky nejnáročnějších potravin.
V porovnání s přechodem na mléčné výrobky a vejce se jedná o značné snížení ekologické stopy.
Studie naznačuje, že produkci a spotřebu masa nelze udržet na současné úrovni. Shoduje se s dalšími výzkumy, že je třeba ji celosvětově snížit, má-li být změna klimatu pod kontrolou.
„Určité formy produkce hovězího masa mohou výrazně snížit naši kapacitu pro pohlcování uhlíku. Zejména produkce, která zahrnuje odlesňování za účelem produkce krmiva a pastvin, má vážné důsledky pro naše klima,“ uvedl doktor Nachman.
„Zařazení hovězího masa do našeho jídelníčku v současné míře by mělo vážné důsledky pro životní prostředí.“
Mnoho zemí s nízkými a středními příjmy přechází na stravu založenou více na západním mase, přičemž odborníci varují, že to bude mít vážné důsledky pro životní prostředí.
Ve scénáři, kdy by všech 140 zemí přijalo vzorce spotřeby zemí s vysokými příjmy, by se podle výzkumu JHU emise skleníkových plynů na osobu zvýšily v průměru o 135 procent.
Naopak celosvětový přechod na striktně veganskou stravu by snížil emise skleníkových plynů související se stravou v průměru o 70 procent.
Veganská strava doplněná o „živočichy s nízkým potravinovým řetězcem“, jako je hmyz, by měla podobné výhody a zároveň by poskytovala lepší zdroj bílkovin a vitamínů.
Strava založená na hmyzu se zatím těžko hledá u spotřebitelů, zejména ve Velké Británii, ale doktor Nachman doufá, že se postoj změní.
„V mnoha částech světa není konzumace hmyzu nijak obskurní nápad. Na základě našich údajů by mohlo mít velký význam zkoumat způsoby, jak to normalizovat i v jiných částech světa.“
Prozatím však autoři studie doporučují přijmout flexitariánskou nebo ze dvou třetin veganskou stravu, kde bílkoviny nezajišťuje hmyz, ale maso.
Chraňte sebe i svou rodinu tím, že se dozvíte více o globální zdravotní bezpečnosti
.