Referenční hodnoty pro klinický pulzní tlak v neselektované populaci

Abstrakt

Široký pulzní tlak (PP) může představovat nezávislý prediktor kardiovaskulární morbidity a mortality. Hodnotili jsme referenční hodnoty brachiálního klinického PP podle věku a pohlaví u neselektované populace (61 724 osob), která se podrobila rutinnímu systematickému zdravotnímu vyšetření. Podle průměrných hodnot je 50 mm Hg pravděpodobně referenční hodnotou klinického PP u mužů i žen. Diagnostické prahové hodnoty pro klinický PP (≥ 65 mm Hg) stanovené buď přičtením 2 SD k průměrným hodnotám, nebo z 95. percentilu jsou v těsném souladu s hodnotami klinického PP, o nichž bylo dříve hlášeno, že jsou spojeny se zvýšenou kardiovaskulární morbiditou a mortalitou. Am J Hypertens 2001;14:415-418 © 2001 American Journal of Hypertension, Ltd.

Hromadící se údaje podporují hypotézu, že pulzní tlak (PP) může souviset s kardiovaskulárními morbiditami, a může tak představovat kardiovaskulární rizikový faktor nezávisle na systolickém (SBP), diastolickém (DBP) a středním (MBP) krevním tlaku. Bylo prokázáno, že široký PP je markerem zvýšené tuhosti cévního řečiště1-3 a studie naznačují jeho úzkou souvislost s tloušťkou intimy-medie karotid, aterosklerózou karotid2,4,5 a hmotností levé komory.6 Klinický brachiální PP může být také nezávislým prediktorem infarktu myokardu7,8 nebo městnavého srdečního selhání9 a v některých populacích se zdá být přesnějším prediktorem kardiovaskulární mortality než samotný SBP nebo MBP.10-12

V těchto studiích byly subjekty rozděleny do skupin podle tertilů,8 kvartilů10 nebo kvintilů13 PP a některé z těchto studií byly provedeny převážně u mužů10 nebo u žen14 , přičemž údaje naznačují rozdíly ve výsledcích mezi muži a ženami. Pokud je nám známo, normální referenční hodnoty PP nebyly stanoveny. Cílem této rozsáhlé studie proto bylo posoudit referenční hodnoty brachiálního klinického PP v obecné populaci podle pohlaví a věku.

Metody

Studovaný soubor tvořilo 61 724 po sobě jdoucích osob, 51 % mužů, ve věku od 16 do 90 let, kteří v období od února 1995 do září 1996 navštívili zdravotnická střediska Institut inter Régional pour la Santé (IRSA) v západním centru Francie v rámci bezplatné systematické prohlídky navržené každých 5 let francouzským systémem veřejného zdravotnictví (Sécurité Sociale) pro jeho pobočky.

Každý subjekt prošel standardním postupem IRSA a vyplnil standardizovaný dotazník pro samoplátce, který poskytl údaje o vzdělání a profesním statusu, kuřáckých návycích a konzumaci alkoholu a drog. Klinické vyšetření zahrnovalo antropometrické měření, hmotnost, výšku a obvod pasu a boků. Byl vypočítán poměr pasu k bokům (WHR) a index tělesné hmotnosti (BMI). Během lékařského vyšetření byl u všech účastníků zjištěn krevní tlak a srdeční frekvence. Krevní tlak byl zaznamenán podle standardizovaného protokolu v souladu s doporučeními Světové zdravotnické organizace. Všechna měření prováděl vyškolený lékař. Krevní tlak byl měřen pomocí rtuťového sfygmomanometru s manžetou přizpůsobenou obvodu paže, přičemž subjekt byl v klidové poloze na zádech. Manžeta byla vypouštěna rychlostí 2 mm Hg/sec. Systolický krevní tlak byl definován jako první slyšený pravidelný Korotkoffův zvuk a DBP jako poslední slyšený pravidelný zvuk (Korotkoffova fáze V).

PP byl pro každý subjekt vypočítán jako aritmetický rozdíl mezi SBP a DBP. Při příjezdu byl odebrán vzorek krve nalačno a všechna měření byla provedena na séru ve stejné centrální laboratoři (Direction Départementale des Affaires Sanitaires et Sociales) číslo dohody 3221 a validována podle norem Mezinárodní organizace pro normalizaci (ISO) 9001 a ISO 9002. Celkový cholesterol, triglyceridy a glukóza nalačno v séru byly měřeny enzymatickými metodami upravenými pro přístroj Dax 24 Technicon (Puteaux, Francie). Použité postupy byly v souladu s institucionálními pokyny.

Statistická analýza

Všechny statistické analýzy byly provedeny v programu NCSS 6.0 (Number Cruncher Statistical System, Kaysville, UT). Údaje jsou prezentovány jako průměr ± SD a průměrné hodnoty pro 95. percentil na věkovém rozmezí 5 let.

Výsledky

Průměrné hodnoty a 25., 50., 75. a 95. percentil PP a průměrné hodnoty SBP a DBP podle věku a pohlaví jsou uvedeny v tabulkách 1 a 2. Průměrná klinická hodnota PP byla u mužů 52 ± 10 a u žen 49 ± 10 mm Hg. U obou pohlaví se průměrná klinická PP s rostoucím věkem rozšiřovala, ale se zjevným plató mezi 16. a 50. rokem věku. Toto plató bylo patrné u mužů a u žen, kde PP zůstával stabilní (δ 1 až 2 mm Hg) mezi 16. a 50. rokem věku oproti nárůstu o 4 mm Hg za dekádu u osob starších 50 let. Klinický PP byl vyšší u mužů než u žen v nejmladší skupině (<45 let). Po 45. roce věku se rozdíl mezi muži a ženami snížil. Hranice klinického PP stanovené z 95. percentilu (70 a 65 mm Hg u mužů, resp. 65 mm Hg u žen) a přičtením 2 SD k průměrům (72 a 69 mm Hg, resp. 69 mm Hg) se shodovaly v rozmezí 2/4 mm Hg (tab. 1 a 2) a (obr. 1 a 2). 1 a 2)

Prostředky, průměry ± 2 meze SD a 95. percentily (tečkovaná čára) klinického pulzního tlaku u mužů.

Prostředky, průměry ± 2 meze SD a 95. percentily (tečkované čáry) klinického pulzního tlaku u žen.

Diskuse

Výsledky této epidemiologické studie ukázaly, že klinický PP v neselektované populaci dosahuje v průměru 49 a 52 mm Hg, a to u žen a mužů. Vzhledem k tomu, že rozdíl mezi muži a ženami je v rozmezí ± 3 mm Hg, tyto údaje naznačují, že 50 mm Hg lze považovat za normální hodnotu klinického PP. Nelineární nárůst klinického brachiálního PP v závislosti na věku lze vysvětlit rozdíly v zesílení PP mezi aortou a brachiální tepnou v závislosti na věku. U mladších osob dochází ke značnému zesílení arteriální tlakové vlny mezi vzestupnou aortou a brachiální tepnou, které se s věkem snižuje, protože tepny tuhnou. Tento jev klesajícího zesílení tlakové vlny v horní končetině byl navržen jako vysvětlení stálého nárůstu centrálního aortálního PP s věkem od dětství, který je však patrný pouze v záznamech brachiální tepny od věku 40 až 50 let. Diagnostické prahy pro klinickou PP stanovené buď přičtením 2 SD k průměrům, nebo z 95. percentilu distribuce PP byly shodné. Tato prahová hodnota (≥65 mm Hg) stanovená u mužů i žen je v těsné shodě s hodnotami klinického PP (≥63 mm Hg, ≥65 mm Hg,10 nebo ≥68 mm Hg13), o nichž bylo dříve uvedeno, že jsou spojeny se zvýšenou kardiovaskulární morbiditou a mortalitou. Tyto hodnoty, popsané v literatuře a zjištěné v této studii, jsou platné, pokud jde o příležitostné měření krevního tlaku (TK) v klinice. Při použití ambulantního měření TK byly ve skutečnosti zaznamenány nižší prahové hodnoty.1,15 Pro vysvětlení pozorovaného rozdílu mezi klinickými a ambulantními hodnotami TK lze navrhnout jinou hypotézu. Mezi nimi může hrát důležitou roli efekt bílého pláště, protože hodnoty byly v naší studii zaznamenány pouze při jedné návštěvě. Jak již bylo dříve navrženo,15,16 ordinační měření PP může nadhodnocovat obvyklé hladiny PP. Závěrem lze říci, že dokud nebudou k dispozici všechny prospektivní důkazy, tyto předběžné výsledky naznačují, že 50 mm Hg lze považovat za běžnou hodnotu klinického PP u mužů i žen.