Než začneme hovořit o jejich rozdílech, měli bychom začít definicí těchto dvou slov. Stereotypy jsou přesvědčení, která máme o vlastnostech určité skupiny. Slovo předsudek se vztahuje k negativnímu hodnocení těchto skupin. První z nich souvisí spíše s kognitivní částí mozku, zatímco druhý spíše s částí emocionální. Stereotypy vznikají na základě obecných znalostí o skupině, zatímco předsudky vznikají, když tyto obecné vlastnosti přisuzujeme jednotlivým členům dané skupiny. Když máme předsudky, děláme závěry, které usnadňují přijetí nebo odmítnutí dané skupiny.
Stereotypy snižují naše výdaje duševní energie. Je to proto, že vytváření skupin a přiřazování podobných charakteristik skupinám nám usnadňuje „poznat“ a „pochopit“ tyto lidi. Stereotypy šetří energii a nemusí být vždy negativní. Měli bychom mít na paměti, že stereotypy jsou zobecnění a odkazují na široké charakteristiky, které v žádném případě nepředstavují úplný obraz dané skupiny nebo jednotlivce.
Příkladem stereotypu může být přesvědčení, že všichni Jižané jsou směšní. Můžeme se také domnívat, že lidé na severu jsou liberálnější nebo že všichni Texasané mluví s přízvukem. Jedná se o velké skupiny, kterým jsme přiřadili nebo přisoudili určité vlastnosti. Problémem je, když si myslíme, že stereotypy jsou vždy pravdivé.
Stereotypy vs. předsudky
Předsudky nás naopak oslovují a jsou součástí negativního postoje. Stejně jako jsme si řekli, že mít stereotypy je normální a společenská reakce, předsudky znamenají negativní konotaci. Budeme-li pokračovat v našem předchozím příkladu, kdy jsme se domnívali, že všichni Texasané mají přízvuk, negativním předsudkem by bylo, že nejsou vzdělaní ve správné angličtině.
Tato představa začíná stereotypem. V našem mozku aplikujeme stereotyp na skupinu a dáváme jí negativní konotaci. Tím se vytvoří předsudek vůči dané skupině. Pokud tento proces posuneme o krok dál, vznikne diskriminace. Diskriminace zahrnuje jak stereotyp, tak předsudek.
Jakou roli hrají stereotypy?
Sociální psychologové studovali stereotypy, jejich vznik a rozdíly, které existují mezi předsudky a diskriminací. Toto jsou kognitivní funkce, které stereotypy plní:
- Systematizují a zjednodušují realitu. Vytváření širokých skupin, které můžeme kategorizovat a klasifikovat, nám umožňuje mentálně zjednodušit svět. Svět se tak stává předvídatelnějším a snáze pochopitelným.
- Hájit lidské hodnoty. Skupiny nám umožňují přiřadit široké charakteristiky. Když to uděláme, je pro nás snazší „pochopit“ a srovnávat se s nimi.
- Udržovat sociální kontrolu. Je snazší kontrolovat skupinu než mnoho jednotlivců.
Je možné omezit stereotypy a předsudky?“
Pokud pochopíme, že stereotypy vznikají jako kognitivní funkce, a usnadňují tak seskupování a sociální porozumění, můžeme z nich mít prospěch. Co se však stane, když nás stereotypy omezují? No, stane se to tehdy, když nám brání zjistit, že tyto projekce o lidech nejsou vždy pravdivé. Pokud se zastavíme a pozorněji pozorujeme skupiny a jednotlivce, objevíme mnoho rozdílů.
Omezit stereotypy a předsudky je možné, pokud místo posuzování pouze pozorujeme.
Stereotypy neexistují proto, aby nás omezovaly. To, co musíme udělat, je spíše omezit je a zacházet s nimi opatrně. Pomáhají nám sice uspořádat mozek, ale ne vždy jsou správné. Stereotypy, jak jsme viděli, jsou výchozím bodem předsudků. Pokud dokážeme omezit stereotypy, můžeme tedy omezit i jakékoli předsudky.
Změnit stereotyp nebo předsudek je možné pouze tehdy, pokud ke skupině přistupujeme a snažíme se ji pozorovat bez použití filtrů nebo snahy o potvrzení předchozích představ. Spíše bychom se měli pokusit je vyzkoušet. Měli bychom věnovat své úsilí tomu, abychom se zaměřili na myšlenky a situace, které jsou v rozporu s tím, co jsme si o dané skupině mysleli dříve.