Sarkopenie byla nejprve charakterizována jako pomalý a progresivní úbytek svalové hmoty, který je spojen se stárnutím při absenci jakéhokoli základního onemocnění nebo stavu.
Později se zjistilo, že klíčovým prvkem je spíše úbytek svalové síly (dynapenie) než úbytek svalové hmoty. To vedlo ke změně definice tak, aby zahrnovala sílu (sílu stisku) nebo funkci (rychlost nebo vzdálenost chůze).
Na základě tohoto pojetí poskytla řada společností po celém světě revidované definice (tabulka níže). Tyto definice do jisté míry oslabily význam stárnutí a uznaly, že sarkopenie má kromě fyziologických důsledků stárnutí i řadu dalších příčin. Zvýšený zájem o toto téma je jasně patrný z počtu publikací vydaných v posledních několika letech ve srovnání s dřívější dobou.
Tabulka 1 – Srovnání definic sarkopenie. (Kliknutím na obrázek se zvětší v nové záložce)
Prevalence od 15 % v 65 letech do 50 % v 80 letech u lidí, přičemž normální stárnutí je spojeno s 1-2% úbytkem svalové hmoty po 50. roce věku.
Rychle se rozšiřující stárnoucí populace navíc jen prohloubí zdravotní problémy spojené se sarkopenií, která přímo vede k nárůstu hospitalizací a invalidity, a to částečně tím, že přispívá k pádům, zlomeninám a křehkosti starších osob.