Přestože se myšlenka skákání na pružném povrchu zdá být jednoduchá, kruhové trampolíny jsou poměrně novým vynálezem s krátkou historií. Vaši rodiče nebo prarodiče se pravděpodobně narodili v době, kdy moderní pojem trampolína ještě neexistoval. Možná proto jsou někteří z nás, starších potenciálních skákačů, na trampolínách poněkud nejistí!“
Trampolíny prošly v posledních letech dlouhou cestou – Vuly dokázaly, jak lze klasickou konstrukci nově definovat – ale my se dnes chceme vydat daleko zpět k počátkům skákání. Kde začal fenomén, který dnes známe jako trampolíny, a jak se lišily první konstrukce a použití těchto zařízení?
Historie trampolín – Předmoderní skákání
Ačkoli moderní trampolína byla vynalezena teprve nedávno, existují důkazy o primitivních skákacích pomůckách mnoha starověkých kultur, které sahají tisíce let do minulosti. Vědci našli v Číně, Egyptě a Íránu piktogramy, které mohou znázorňovat používání těchto prototrampolín při oslavách nebo náboženských obřadech. Jejich praktický účel zatím neznáme, ale z jejich zařazení do složitých rytin můžeme usuzovat, že tato zařízení byla vysoce ceněna.
Inuité na Aljašce jsou také známí používáním odrazových nástrojů, a to jak rekreačně, tak jako pomůcek pro přežití. Tyto rané trampolíny se vyráběly z mroží kůže a často se používaly k pozorování zvířat na dálku. Jedna osoba seděla na podložce a skupina lidí fungovala jako pružiny – tahala za podložku ze všech stran, aby vystřelila skákajícího do vzduchu. Představte si, jak hasiči chytají lidi vyskakující z hořících domů pomocí velkého prostěradla, jen v opačném gardu!“
Eskymáci Iñupiat dodnes pokračují v tomto zvyku jako v oslavě během Nalukataq, tradičního jarního velrybářského festivalu. ‚Nalukataq‘ dokonce znamená ‚házet to nahoru‘.
Historie trampolíny – rané moderní skákání
Základní konstrukce trampolíny, kterou známe dnes, byla vynalezena až o něco později, v roce 1935. George Nissen a Larry Griswold, oba mimořádní gymnasté, sestrojili první „trampolínu“ z kovového šrotu a plátna. Nissen a Griswold vycházeli ze sítí, které používali cirkusoví umělci, a zamýšleli svůj výtvor použít jako pomůcku pro trénink akrobatů a pro provádění kotrmelců při složitějších vystoupeních. Zjistili však, že má mnohem větší potenciál sama o sobě.
Nissen sice předpokládal, že tento potenciál povede k „rekreačnímu“ životu trampolíny, ale myslel to v podobě her se dvěma a více účastníky. Jedním z takových příkladů byl spaceball. Zahrnovala dva týmy po dvou na trampolíně – se svislými, odrazovými „stěnami“ za hráči a uprostřed -, které se snažily házet míčky na terče. I když se Spaceball nikdy neujal, dokázal, že trampolína může najít uplatnění i mimo trénink a výkonnost.
Historie trampolín – Skákání do 21. století
Naneštěstí si trampolíny skutečně našly cestu na dvorky až poté, co Nissenova společnost v 80. letech 20. století po řadě soudních sporů souvisejících se zraněními ukončila činnost. Sám Nissen však skákal až do svých devadesáti let – kdybyste někdy potřebovali důkaz, že trampolíny pomáhají žít déle! Na trh vstoupili další výrobci se zvýšenou bezpečností a popularita modelů pro zahrádky prudce vzrostla poté, co se trampolíny staly oficiálním olympijským sportem na olympijských hrách v Sydney v roce 2000.
Vrátíme se s druhou a třetí částí našeho pohledu na vývoj trampolín. Příští týden se ponoříme do současného designu a konstrukce trampolín, včetně pohledu na to, jak inovace společnosti Vuly pomohly změnit toto odvětví.
.