V nové a zatím jedné z nejrozsáhlejších studií tým vedený Arturem Alvarezem-Buyllou z Kalifornské univerzity v San Francisku zcela selhal, když v desítkách vzorků hipokampu odebraných dospělým lidem nenašel žádné stopy po mladých neuronech. „Pokud neurogeneze pokračuje i u dospělých lidí, je extrémně vzácná,“ říká Alvarez-Buylla. „Není to tak robustní, jak lidé říkali, že byste mohli jít běhat a napumpovat počet neuronů.“
Není třeba dodávat, že je to velmi sporné tvrzení. „Existuje dlouhá historie závěrů, že neurogeneze dospělých jedinců u daného druhu neexistuje na základě obtížné identifikace nových neuronů,“ říká Heather Cameronová z Národního ústavu duševního zdraví. „Stalo se tak u potkanů a poté u primátů, přičemž v obou případech je dnes všeobecně uznáváno, že neurogeneze dospělého hipokampu se projevuje.“
Fernando Nottebohm z Rockefellerovy univerzity to vidí jinak. Jako jeden z prvních vědců přesvědčivě prokázal, že dochází k neurogenezi dospělých jedinců, a to studiem mozků kanárků. Alvarez-Buylla byl jedním z jeho studentů a Nottebohm o svém bývalém chráněnci – a jeho nejnovější studii – hovoří s nadšením. „Je prvotřídní,“ říká.
Poté, co Alvarez-Buylla opustil Nottebohmův tým a založil vlastní, ukázal, že hlodavcům neustále přibývají nové neurony v čichovém bulbu – oblasti věnované čichu. U lidí je však tato řeka čichových neuronů konečná: je zde u kojenců, ale u dospělých vysychá. Totéž platí pro čelní lalok – nejpřednější část mozku, která řídí naše nejdůležitější duševní schopnosti. V raném dětství tam migrují záplavy čerstvých neuronů, ale v dospělosti se zastavují.
Dále se Alvarez-Buylla zaměřil na hipokampus – oblast, která je centrem většiny výzkumů neurogeneze dospělých. Jeho kolegové Shawn Sorrells a Mercedes Paredes analyzovali mozky 17 dospělých lidí, kteří zemřeli a darovali svá těla na výzkum. Dvojice pátrala po význačných molekulách, které se specificky vytvářejí v mladých neuronech nebo v kmenových buňkách, které tyto neurony produkují. Ke svému překvapení nic nenašli. „Dokonce ani v našich nejzachovalejších vzorcích jsme neviděli žádné známky neurogeneze,“ říká Paredes.
To samé neplatilo pro děti, kojence a plody. V 19 z těchto mnohem mladších mozků Sorrells a Paredes našli jasné známky nových neuronů v hipokampu. Ale i v tom se lidé liší i od blízce příbuzných zvířat. U opic makaků se nervové kmenové buňky v hipokampu spojují v krásnou stuhu, která pumpuje nové neurony. Tato struktura se v raném věku rozpadá a v dospělosti většinou zaniká. U lidí se však stuha zřejmě vůbec nevytváří.
Nejsme v tom sami. Jiná studie nedávno naznačila, že ani u velryb a delfínů nedochází v dospělosti k neurogenezi. Je lákavé poukázat na naši společnou inteligenci a ptát se, zda to má něco společného s nedostatkem nových neuronů. Ale velryby a delfíni mají s námi společný ještě jeden rys: Na savce máme docela slabý čich. „Možná neurogeneze dospělých v hipokampu souvisí s čichem a čich u lidí prostě není tak důležitý,“ říká Alvarez-Buylla.
.