Romantické páry s velkým věkovým rozdílem často vyvolávají pozdvižení. Studie zjistily, že partneři s více než desetiletým věkovým rozdílem zažívají společenský nesouhlas. Ale pokud jde o naše vlastní vztahy, muži i ženy dávají přednost někomu ve svém věku, ale jsou otevřeni někomu o 10-15 let mladšímu nebo staršímu.
Přestože existují rozdíly mezi kulturami, pokud jde o velikost rozdílu u párů s věkovým rozdílem, všechny kultury vykazují fenomén párů s věkovým rozdílem. V některých nezápadních zemích je průměrný věkový rozdíl mnohem větší než v západních zemích. Například v některých afrických zemích asi 30 % svazků odráží velký věkový rozdíl.
Záleží tedy na věku? A mají páry s velkým věkovým rozdílem horší výsledky ve vztahu?
V západních zemích lze asi osm procent všech sezdaných heterosexuálních párů klasifikovat jako páry s velkým věkovým rozdílem (10 a více let). Většinou se jedná o starší muže žijící v partnerském svazku s mladší ženou. Přibližně jedno procento párů s věkovým rozdílem zahrnuje starší ženu v partnerství s mladším mužem.
Omezené údaje o stejnopohlavních párech však naznačují, že míra prevalence je vyšší. Asi 25 procent svazků mezi muži a 15 procent svazků mezi ženami vykazuje velký věkový rozdíl.
Mnoho navrhovaných důvodů pro vznik párů s věkovým rozdílem má z velké části kořeny v evolučních vysvětleních a zaměřuje se na vysvětlení párů starší muž – mladší žena.
Předpokládá se, že preference mužů pro mladší ženy a preference žen pro starší muže souvisí s reprodukční zdatností. To znamená, do jaké míry má někdo „dobré geny“ – o čemž svědčí jeho atraktivita a smysl pro energii – a do jaké míry je „dobrou investicí“ – o čemž svědčí jeho postavení a zdroje a také jeho vřelost a smysl pro důvěru.
Ačkoli muži i ženy kladou důraz na partnera, který je vřelý a důvěryhodný, ženy kladou větší důraz na postavení a zdroje svého mužského partnera. Je to do značné míry proto, že vzhledem k tomu, že ženy jsou nositelkami dětí, jsou investice z jejich strany velmi vysoké (čas a úsilí při plození a výchově dětí). Jsou tedy nastaveny tak, že hledají partnera, který bude také investovat zdroje do vztahu a rodiny.
Protože však budování zdrojů vyžaduje čas, máme tendenci získávat zdroje v pozdějším věku, a tak jsme starší v době, kdy jsme získali dostatek majetku a zdrojů, abychom mohli pohodlně zabezpečit ostatní. Ženské naladění na status a zdroje tedy může vysvětlovat, proč některé ženy mohou být přitahovány staršími muži.
Naproti tomu existují důkazy, které naznačují, že muži si cení atraktivity a vitality více než ženy, protože z evolučního hlediska je mládí považováno za ukazatel plodnosti.
Evoluční vysvětlení je však omezené v tom, že nevysvětluje, proč dochází k opačné situaci (párování starší žena – mladší muž) nebo proč existují věkové rozdíly v rámci párů stejného pohlaví. K tomu by mohlo přispět sociokulturní vysvětlení.
Jelikož více žen pracuje, jsou na vyšších pozicích a dostávají vyšší platy, nejsou již tolik závislé na mužích, pokud jde o zdroje. Méně žen tedy bude při hledání partnera upřednostňovat zdroje.
Co se týče párů stejného pohlaví, zde je výzkumů velmi málo. Některé naznačují, že nedostatek nebo snížená nabídka vhodných partnerů podobného věku může způsobit vznik stejnopohlavních párů s velkými věkovými rozdíly.
Mnoho lidí předpokládá, že páry s věkovým rozdílem jsou na tom špatně, pokud jde o výsledky vztahů. Některé studie však zjistily, že spokojenost ve vztahu, kterou uvádějí páry s věkovým rozdílem, je vyšší. Zdá se, že tyto páry také uvádějí větší důvěru a oddanost a menší žárlivost než páry podobného věku. Více než tři čtvrtiny párů, kde jsou partnery mladší ženy a starší muži, uvádějí spokojený milostný vztah.
Faktorem, který má vliv na výsledky vztahu párů s věkovým rozdílem, je jejich vnímání společenského nesouhlasu. To znamená, že pokud se lidé v párech s věkovým rozdílem domnívají, že jejich rodina, přátelé a širší okolí jejich svazek neschvalují, pak se snižuje oddanost vztahu a zvyšuje se riziko rozpadu.
Tyto efekty se zřejmě týkají heterosexuálních i stejnopohlavních párů.
Další faktor, který hraje roli, může souviset s fází života, kterou každý z partnerů prožívá. Například desetiletý rozdíl mezi dvacetiletým a třicetiletým partnerem může přinášet jiné výzvy a problémy než v případě desetiletého rozdílu, kdy je jednomu z partnerů 53 a druhému 63 let.
Úspěch vztahu závisí na tom, do jaké míry partneři sdílejí podobné hodnoty, přesvědčení a cíle týkající se jejich vztahu; vzájemně se podporují v dosahování osobních cílů; podporují oddanost vztahu, důvěru a intimitu; a řeší problémy konstruktivním způsobem. Tyto faktory mají jen málo společného s věkem.
Vyjádření k odhalení: Gery Karantzas získává finanční prostředky od Australské rady pro výzkum. Je také zakladatelem portálu www.relationshipscienceonline.com.
Tento článek byl původně zveřejněn na serveru The Conversation. Přečtěte si původní článek.