U živočichůEdit
U některých druhů se projevuje sekvenční hermafroditismus. U těchto druhů, například u mnoha druhů ryb korálových útesů, je změna pohlaví normálním anatomickým procesem. Změna pohlaví včetně reprodukčních funkcí je známa u klaunů, mřenek, murén a dalších druhů ryb. Hejno klaunů je vždy postaveno do hierarchie se samicí na vrcholu. Když uhyne, nejdominantnější samec změní pohlaví a zaujme její místo. U závojnatek (čeleď Labridae) dochází ke změně pohlaví ze samice na samce, přičemž největší samice harému se mění v samce a po zmizení předchozího dominantního samce přebírá vládu nad harémem.
Přirozená změna pohlaví, a to oběma směry, byla zaznamenána také u houbových korálů. Předpokládá se, že k tomu dochází v reakci na environmentální nebo energetická omezení a za účelem zlepšení evoluční zdatnosti organismu; podobné jevy jsou pozorovány u některých dvouděložných rostlin.
Přirozenou změnou pohlaví mohou někdy procházet i kuřata. Za normálních okolností mají samice kuřat pouze jeden funkční vaječník, a to na levé straně. Ačkoli jsou v embryonálních stádiích všech ptáků přítomny dva pohlavní orgány, jakmile u kuřete začnou působit samičí hormony, obvykle se u něj vyvine pouze levý vaječník. Pravá gonáda, která ještě nebyla definována jako vaječník, varlata nebo obojí (tzv. ovotestis), obvykle zůstává neaktivní. Některé zdravotní stavy mohou způsobit, že levý vaječník kuřete regreduje. Při absenci funkčního levého vaječníku může začít růst spící pravý pohlavní orgán; pokud je aktivovaná pravá gonáda vaječníkem nebo varlaty, začne vylučovat androgeny. Slepice se však zcela nepromění v kohouta. Tato přeměna se omezuje na to, aby se pták stal fenotypově samcem. Tento stav může být také způsoben mykotoxiny, které mohou vznikat při skladování krmiva, a ty mají stejný účinek jako syntetické hormony. Pokud se vejce oplodněná samčími chromozomy po dobu tří dnů po snesení ochladí o několik stupňů, zvýší se asi v 10 % případů relativní aktivita pohlavních hormonů ve prospěch vývoje samičích znaků. Pohlavní chromozomy fungují tak, že kódují enzymy, které ovlivňují vývoj ptáka ve vejci a během jeho života. Tímto ochlazením vznikne kuře s plně funkčním a reprodukčně plodným samičím tělesným typem, přestože je geneticky samec.
Zdánlivá změna pohlaví U lidíEdit
Několik zdravotních stavů může mít za následek zdánlivou změnu pohlaví u lidí, kdy vzhled při narození je poněkud, většinou nebo zcela jednoho pohlaví, ale v průběhu života se změní na poněkud, většinou nebo zcela druhého pohlaví. Převážná většina přirozených změn pohlaví se mění z ženského vzhledu při narození na mužský vzhled po pubertě, a to buď v důsledku nedostatku 5-alfa-reduktázy (5alfa-RD-2), nebo nedostatku 17-beta-hydroxysteroid dehydrogenázy (17beta-HSD-3).
Genetické ženy (se dvěma chromozomy X) s vrozenou hyperplazií nadledvin postrádají enzym potřebný v nadledvinách k tvorbě hormonů kortizolu a aldosteronu. Bez těchto hormonů tělo produkuje více androgenů. To způsobuje, že se mužské pohlavní znaky objevují předčasně (nebo nevhodně).
Genetičtí muži (s jedním chromozomem X a jedním Y) se syndromem androgenní necitlivosti (AIS) jsou vůči androgenům rezistentní. V důsledku toho má tato osoba některé nebo všechny fyzické znaky ženy, přestože má genetickou výbavu muže. Míra pohlavní nejednoznačnosti se u osob s neúplným AIS značně liší. Neúplný AIS může zahrnovat i další poruchy, jako je Reifensteinův syndrom, který je spojen s vývojem prsou u mužů.