Před středečním rozsudkem nad velitelem bosenskosrbské armády Ratkem Mladičem přinášíme časovou osu balkánských konfliktů 90. let, které rozvrátily bývalou Jugoslávii.
– Hádky po Titově smrti –
Komunistickou Jugoslávii, která vznikla krátce po skončení druhé světové války, tvořilo šest republik: Slovinsko, Chorvatsko, Srbsko, Bosna, Černá Hora a Makedonie.
Po smrti autokratického vůdce Josipa Broze Tita v roce 1980 se jugoslávská federace ocitla v krizi, kdy docházelo k hašteření mezi etnickými skupinami a k nárůstu nacionalistických nálad.
V době pádu Berlínské zdi v roce 1989 byly vztahy mezi etniky v Jugoslávii na bodu mrazu. První volby v republikách s více stranami v roce 1990 vyhráli převážně nacionalisté.
Nejúspěšnější republiky, Slovinsko a Chorvatsko, začaly prosazovat větší decentralizaci vlády v Jugoslávii.
Největší republika, Srbsko, vedené Slobodanem Miloševičem, však sjednotila srbské spoluobčany v celé Jugoslávii ve snaze o centralizovanou kontrolu.
– Slovinsko a Chorvatsko vyhlásily nezávislost –
Dne 25. června 1991 vyhlásily parlamenty Slovinska a Chorvatska nezávislost, což vedlo k nasazení Bělehradem kontrolované jugoslávské armády (JNA) směrem k postiženým hranicím a letištím.
Po desetidenním konfliktu se JNA z etnicky homogenního Slovinska stáhla.
V Chorvatsku se však srbské jednotky postavily na stranu etnických srbských povstalců, kteří se stavěli proti nezávislosti, a zahájily tak čtyřletou válku.
Východní město Vukovar bylo během obléhání jugoslávskými jednotkami na podzim 1991 srovnáno se zemí a středověké jadranské město Dubrovník bylo vážně poškozeno.
– Bosenské referendum –
V Bosně, etnicky a nábožensky nejrozmanitější republice, kde žijí čtyři miliony lidí, uspořádali Muslimové a Chorvati referendum o nezávislosti.
Proti tomuto kroku se ostře postavili Bělehradem podporovaní bosenští Srbové, kteří tvořili více než 30 procent obyvatelstva.
Ačkoli Srbové hlasování bojkotovali, 60 procent občanů Bosny hlasovalo pro nezávislost.
– Bosenská válka –
V dubnu 1992 vypukla válka mezi bosenskými Muslimy a Chorvaty, kteří stáli na jedné straně, a bosenskými Srby. O den později získala Bosna mezinárodní uznání.
Srbové pod vedením Radovana Karadžiče a s výzbrojí JNA vyhlásili, že území pod jejich kontrolou patří k entitě nazvané Republika srbská.
Brzy poté se bosenští Chorvaté obrátili proti muslimům v republice.
– Obléhání Sarajeva –
Bosenské srbské jednotky okamžitě zahájily obléhání bosenského hlavního města Sarajeva, které mělo trvat 44 měsíců.
350 000 obyvatel města se snažilo získat základní životní potřeby a nejméně 10 000 jich bylo zabito při odstřelování a ostřelování ze strany Srbů.
Do května 1992 kontrolovali bosenští Srbové dvě třetiny Bosny.
– Etnické čistky –
V srpnu probudily svět první záběry kostlivců v táborech, na nichž srbské síly prováděly etnické čistky.
Odhaduje se, že 20 000 žen, většinou muslimek, bylo znásilněno.
– Masakr ve Srebrenici –
V červenci 1995 obsadily bosenskosrbské síly „bezpečnou oblast“ Srebrenica ve východní Bosně chráněnou OSN a zmasakrovaly až 8 000 muslimských mužů a chlapců.
Dva mezinárodní soudy tento masakr označily za genocidu a jednalo se o nejhorší masové vraždění v Evropě od konce druhé světové války.
– Letecké údery NATO, Daytonská dohoda –
V srpnu 1995, po pádu Srebrenice a bombardování sarajevského tržiště, při němž zahynulo 41 lidí, zahájilo NATO letecké útoky na pozice bosenských Srbů.
Dne 21. listopadu 1995 se po třítýdenních rozhovorech v americkém Daytonu ve státě Ohio vedoucí představitelé Bosny, Chorvatska a Srbska dohodli na mírové dohodě.
V prosinci 1995 byly v Bosně, která byla rozdělena na muslimsko-chorvatskou federaci pokrývající 51 % území a srbskou entitu Republiku srbskou, rozmístěny mírové jednotky NATO.
– Kosovský konflikt –
V roce 1998 pak vypukla v jižní srbské provincii Kosovo válka mezi etnickými albánskými povstalci usilujícími o nezávislost a srbskými ozbrojenými silami.
Boje skončily v roce 1999 po jedenáctitýdenní bombardovací kampani NATO, během níž bylo zabito asi 13 000 lidí a statisíce opustily své domovy.
Kosovo vyhlásilo nezávislost v roce 2008, což Srbsko odmítá uznat.
– Právní postskriptum –
Mezinárodní trestní soud pro bývalou Jugoslávii, který byl zřízen v roce 1993, pokračuje od konce konfliktů v trestním stíhání osob odpovědných za válečné zločiny.
Obvinil 161 osob, 83 odsoudil a 19 zprostil viny. Mezi odsouzenými je i válečný vůdce bosenských Srbů Karadžič, zatímco Miloševič zemřel ve vězení ještě před vynesením rozsudku.
Soud má skončit 31. prosince a byl zřízen samostatný tribunál, který se bude zabývat zbývajícími odvoláními a dalšími otázkami.