Ota První se narodil 23. listopadu 912 jako syn a nástupce Jindřicha I. Německého a jeho manželky Matyldy. Po smrti svého otce byl v roce 936 v Cáchách korunován králem. Ota odvážně rozvíjel politiku započatou jeho otcem, uděloval rozsáhlé granty královské půdy biskupům a opatům a navázal těsné spojenectví mezi korunou a církví.
Ota měl obzvláště rád Magdeburk a neustále se do svého oblíbeného palatina vracel. Jeho první manželka Edita, anglická princezna, dostala Magdeburk jako jitřní dar při svatbě (929/30). V roce 937 založil Ota v Magdeburku benediktinský klášter a zasvětil jej svatému Maurici.
Edita zemřela v roce 946 a byla pohřbena v kostele kláštera svatého Maurice. V době své smrti po sobě Edita zanechala dceru a syna Luidgarda a Luidolfa. Ota se krátce nato znovu oženil. Za svou druhou manželku si vybral ovdovělou italskou královnu Adelaidu. Také Adelaida mu porodila dvě děti, Otu (později Otu II.) a Matyldu.
Otto byl poctěn přídomkem „Veliký“, když v roce 955 porazil Maďary v bitvě u Lechfieldu a toto vítězství dočasně obnovilo mír na východní hranici jeho říše. V témže roce nechal na místě Mořicova kostela postavit monumentální katedrálu, předchůdkyni dnešní magdeburské katedrály.
Otto I. sám nemohl být svědkem stavby své katedrály, protože trávil mnoho času v Itálii. Tam dosáhl vrcholu své moci. V roce 962 byl Ota spolu se svou manželkou Adelaidou korunován císařem Svaté říše římské v katedrále svatého Petra v Římě. Byl prvním německým králem, který oživil císařský titul. V roce 972 se císařský pár vrátil do Magdeburku a v roce 973 na Květnou neděli slavnostně otevřel katedrálu. Bylo to poprvé a zároveň naposledy, kdy mohl císař oslavit vlastní katedrálu procesím. Ota Veliký zemřel 7. května 973 v Memlebenu. Podle staré tradice bylo jeho srdce pohřbeno na místě jeho smrti (v Memlebenu) a ostatky byly uloženy do hrobky v magdeburské katedrále.