GUY RAZ, HOST:
Je to TED Radio Hour z NPR. Jsem Guy Raz a mluvíme o chybách, o tom, jak je dělat, jak si je přiznat, jak být zranitelný a co se stane, když je uděláte. Před chvílí jsme slyšeli Briana Goldmana, který přiměl lékaře, aby mluvili o svých největších chybách. A někdy má problém je přimět k otevřenosti. Ale Brene Brownová má opačný problém. Chodí za vámi lidé docela často?
BRENE BROWNOVÁ: Ano, asi nejméně jednou týdně.
RAZ: Páni.
BROWNOVÁ: Ano.
RAZ: Tak to je Brene.
BROWN: A já jsem profesorka výzkumu na University of Houston Graduate College of Social Work.
RAZ: Profesory výzkumu obvykle nepoznávají cizí lidé v supermarketu pravidelně, ale Brene je jiná. Odhalují vám lidé svou duši?
BROWN: Ano, někdy.
RAZ: Prostě k vám přijdou a řeknou: Potřebuji vám něco říct?
BROWN: Nemyslím si, že by se opravdu svěřovali nevhodně nebo tak, ale přijdou a řeknou: Panebože, já jsem se rozváděla a viděla jsem tvůj rozhovor a řekla jsem si, to je ono, kašlu na to, budu upřímná. Budu žít a milovat celým srdcem. A vždycky si myslím, že je to správně.“
RAZ: Brene studuje zranitelnost a to, jak ovlivňuje téměř všechny naše myšlenky a rozhodnutí a vlastně i naše životy, a měla o tom přednášku na TEDx v Houstonu. A co se stalo?
BROWN: Nevím, co se stalo…
RAZ: Stalo se to, že i na poměry TEDu měla tato věc obrovský ohlas – více než 8 milionů zhlédnutí. Proto za ní lidé chodili na ulici. A v čem byla Breneina přednáška jiná? No, Brene je člověk, který se zabývá čísly, ale v těch datech je zabalený velmi osobní příběh, příběh o tom, jak se naučila přijmout zranitelnost.
BROWNOVÁ: Poprvé ve své kariéře jsem cítila naprostou svobodu vyzkoušet něco nového a přemýšlela jsem o tom a říkala jsem si, no, proč prostě nevyzkouším něco opravdu děsivého a – nech mě – víte, budu zranitelná, když budu mluvit o zranitelnosti.
(SOUNDBITE OF BRENE BROWN TED TALK)
BROWN: A tak s vámi chci mluvit a vyprávět o části svého výzkumu, který zásadně rozšířil mé vnímání a skutečně změnil způsob, jakým žiji a miluji a pracuji a vychovávám. Takže velmi rychle, opravdu asi po šesti týdnech tohoto výzkumu, jsem narazil na jednu nepojmenovanou věc, která naprosto rozpletla spojení způsobem, kterému jsem nerozuměl nebo jsem ho nikdy neviděl. A tak jsem se z výzkumu stáhl a řekl si, že musím zjistit, co to je. A ukázalo se, že je to stud. A stud se dá opravdu snadno pochopit jako strach z odpojení. Je na mně něco, co když ostatní lidé poznají nebo uvidí, že nebudu hoden spojení. To, co vám o tom můžu říct, je univerzální. Máme ho všichni. Jediní lidé, kteří stud nezažívají, nemají schopnost lidské empatie nebo spojení. Nikdo o něm nechce mluvit, a čím méně o něm mluvíte, tím více ho máte. Co je základem tohoto studu, toho, že nejsem dost dobrý. Což všichni známe ten pocit, nejsem dost prázdný, nejsem dost hubený, dost bohatý, dost krásný, dost chytrý, dost povýšený. To, co to podporovalo, byla nesnesitelná zranitelnost. Myšlenka, že aby mohlo dojít ke spojení, musíme se nechat vidět, opravdu vidět. A víte, jak jsou lidé, kteří když si uvědomí, že zranitelnost a něha jsou důležité, tak se tomu tak trochu podvolí a jdou do toho? To nejsem já. A za B, s takovými lidmi se ani nestýkám.
(smích)
BROWN: Pro mě to byl rok trvající pouliční boj. Byla to rvačka. Zranitelnost tlačila, já jsem tlačil zpátky. Boj jsem prohrál, ale pravděpodobně jsem získal zpět svůj život. A tak jsem se pak vrátil k výzkumu a dalších pár let se opravdu snažil pochopit, co oni, celým srdcem, jaká rozhodnutí dělají. A co je – co děláme se zranitelností? Proč s ní tolik bojujeme? Jsem sám, kdo se zranitelností bojuje? Ne. Takže tohle jsem se naučil. Zranitelnost otupujeme. Muset požádat manžela o pomoc, protože jsem nemocná a jsme čerstvě manželé, být odmítnuta, pozvat někoho na rande, čekat, až se ozve lékař, dostat výpověď, propouštět lidi. To je svět, ve kterém žijeme. A jeden ze způsobů, jak se s tím vypořádat, je otupit zranitelnost. Otupit se nedá selektivně. Takže když je otupíme, otupíme i radost. Otupujeme vděčnost. Otupujeme štěstí.
RAZ: Brene tedy dál zkoumala zranitelnost a po dvou letech se vrátila na pódium TEDu.
(SOUNDBITE OF BRENE BROWN TED TALK)
BROWN: Za poslední rok jsem se naučila dvě věci. První je, že zranitelnost není slabost. A tento mýtus je hluboce nebezpečný. A dospěl jsem k přesvědčení – tento výzkum dělám už dvanáctým rokem – že zranitelnost je naším nejpřesnějším měřítkem odvahy.
RAZ: Jak?“
BROWN: To se často objevovalo, když jsme se lidí ptali, co je něco z, nějaký příklad z jejich života, kterým by popsali zranitelnost? A spousta lidí řekla, že zranitelnost je zvednout telefon a zavolat někomu, kdo právě prožil něco tragického nebo traumatického. A víte, všichni tak nějak děláme to samé. Podíváme se na telefon a říkáme si, panebože, musím jí zavolat. Nemůžu uvěřit, že její manžel dostal infarkt a zemřel. Musím mu zavolat. A tak nějak kroužíme kolem telefonu a říkáme si, já nevím. Možná zavolám později, protože, víte, co jí řeknu. A tak si myslím, že když konečně zavoláme – a na tom telefonátu je nejtěžší to, že víme, že nemůžeme říct nic, co by to zlepšilo. Jediné, co můžeme udělat, je říct, že v tomhle jsem s tebou. Cítím s tebou bolest. Nejsi na to sám. Když zvedneme telefon a zavoláme, zavěsíme a odejdeme od telefonu, cítíme se odvážně. Cítíme, že jsme měli odvahu žít v integritě. Jsme v souladu se svými hodnotami. Dovolte mi tedy, abych vám položil tuto otázku. Stalo se vám někdy – postavím vás před hotovou věc – že jste se ocitli v situaci, kdy jste opravdu potřebovali zavolat, ale neudělali jste to?
RAZ: Ano, ano.
BROWN: Mně také. Taky jsem to zažil. A jaký je pak ten pocit, když toho člověka potkáte o měsíc později v obchodě s potravinami?
RAZ: Hanba.
BROWN: Jo. A je to …
RAZ: … Totální stud.
BROWN: Jo.
RAZ: Vyhýbáte se – chcete se jim vyhnout. Nemůžeš se jim podívat do očí.
BROWN: To ano. Takže pak máš člověka, který truchlí, pravděpodobně se cítí opravdu sám a izolovaný, a ty se schováváš za uličkou s bramborovými lupínky. Myslím, že zranitelnost je odvaha. Myslím, že jde o to projít v dobách hluboké nejistoty a hlubokého strachu a emocionálního rizika. Myslím, že to je – myslím, že to je odvážné. Myslím, že je odvážné se ukázat.
RAZ: Je to nutné? Musíte to dělat?
BROWN: Ano, ano, protože jde o tohle. Pokud zranitelnost skutečně znamená nejistotu, riziko a citové vystavení, pak být člověkem znamená být zranitelný. Být ve vztahu znamená být zranitelný. Být, víte, profesně angažovaný v práci znamená být zranitelný. Nejistotě, riziku a emocionálnímu vystavení čelíme každý den, celý den. A tak si myslím, že mýtus, nebezpečný mýtus je, že si můžeme říct, aha, to je hezké téma, o kterém jsem slyšel mluvit v rádiu, ale víte, já ve skutečnosti zranitelnost nedělám. Ne, děláte ji každý den. Víte, jedna z věcí, kterou jsem už řekl, je, že živě tweetovat svou depilaci bikin není zranitelnost. Víte, sdílení intimních detailů o emocionální reakci vašeho dítěte na váš rozvod na Facebooku není zranitelnost.
RAZ: To je příliš mnoho informací.
BROWN: Určitě, je to jeden ze čtyř velkých mýtů o zranitelnosti, že zranitelnost je nechat všechno na pospas.
RAZ: Správně.
BROWN: Ve skutečné zranitelnosti je zakotvena upřímná, syrová snaha o spojení. A víte, když mě kolega v práci před klienty nebo tak něco opravdu zostudí a já přijdu domů a dám to na Facebook, člověče, v práci mě totálně zostudil ten a ten a cítím se malý a hloupý, možná dostanu dvacet komentářů od dalších lidí, kteří řeknou, nesnáším, když se to stane, stalo se mi to, nejsi sám, brácho. Víš, takové věci.
RAZ: Jo.
BROWN: A to je normalizace. Ale nikde v tom není surová nabídka na spojení. Kdybych ti po práci zavolala a řekla: Ahoj, Guyi, tady Brene, a máš chvilku, protože jsem se právě v práci dostala do totální spirály hanby a cítím se, prostě, jsem zničená. To je velmi zranitelná nabídka, protože říkám, máš čas a záleží ti na tom, abys se mnou strávil pár minut rozhovorem o něčem, co je těžké. A tak je podle mého názoru zranitelnost o intimitě, důvěře a spojení. Své příběhy sdílíme s lidmi, kteří si zaslouží právo je slyšet.
(ZVUKOVÝ ÚRYVEK PŘEDNÁŠKY BRENE BROWNOVÉ)
BROWNOVÁ: Jednou ze zvláštních věcí, které se staly, je, že po výbuchu TEDu jsem dostala spoustu nabídek mluvit po celé zemi, všichni od škol a rodičovských schůzek až po společnosti z žebříčku Fortune 500. Všichni mi nabízeli, abych mluvila s nimi. A mnoho z těch telefonátů znělo takto: Hej, doktore Browne, líbila se nám vaše přednáška na TEDu, rádi bychom, abyste přišel a promluvil. Ocenili bychom, kdybyste se nezmiňoval o zranitelnosti nebo studu.
(smích)
BROWN: O čem byste chtěli, abych mluvil? Existují tři velké odpovědi – to je většinou, abych k vám byl upřímný, z podnikatelského sektoru, inovace, kreativita a změna. Dovolte mi tedy, abych na záznamu řekl, že zranitelnost je místem, kde se rodí inovace, kreativita a změna.
(POTLESK)
BROWN: Tvořit znamená vytvořit něco, co nikdy předtím neexistovalo. Není nic zranitelnějšího než to. Přizpůsobivost změnám spočívá ve zranitelnosti.
Pravdou je, že když selhání nepřipadá v úvahu, máme kolem sebe bandu vystrašených lidí, kteří se potloukají vně arény. Víte, pointa je, že pokud se chystáte vstoupit do arény, dostanete na zadek.
RAZ: To je děsivé.
BROWN: Přijdete – ano, přijdete s nápadem, který je prostě, víte, na nic. Ale víš, jakkoli to zní děsivě a nebezpečně, nemyslím si, že je to tak děsivé a nebezpečné jako strávit celý život venku a přemýšlet, co kdybych se objevil? Co kdybych ten nápad přednesl já? Co kdybych řekl ano? Co kdybych tu práci vzal? Co kdybych tu práci odmítl a strávil rok prací na bláznivém projektu, kterému jsem opravdu věřil? Pro mě je to mnohem nebezpečnější.
(SOUNDBITE OF BRENE BROWN TED TALK)
BROWN: A tak vás nechám s touto myšlenkou. Pokud máme najít cestu zpět k sobě, bude tou cestou zranitelnost. A vím, že je svůdné stát mimo arénu, protože si myslím, že jsem to dělal celý život, a říkal jsem si, že tam půjdu a nakopu někomu zadek, až budu neprůstřelný a až budu dokonalý. A to je svůdné. Ale pravda je, že se to nikdy nestane. A i kdybyste byli tak dokonalí, jak jen to jde, a tak neprůstřelní, jak jen to jde, když se tam dostanete, tak to není to, co chceme vidět. Chceme, abyste šli dovnitř. Chceme být s vámi a naproti vám. A chceme prostě pro sebe a pro lidi, na kterých nám záleží, a pro lidi, se kterými pracujeme, mít velkou odvahu. Takže vám všem moc děkujeme. Opravdu si toho vážím.
RAZ: To je Brene Brownová. Obě její přednášky na TEDu můžete zhlédnout na našich webových stránkách TED.NPR.org.
Copyright © 2013 NPR. Všechna práva vyhrazena. Další informace naleznete na našich webových stránkách s podmínkami použití a oprávněními na adrese www.npr.org.
Přepisy NPR jsou vytvářeny ve spěšném termínu společností Verb8tm, Inc, která je smluvním partnerem NPR, a vznikají pomocí vlastního procesu přepisu vyvinutého společně s NPR. Tento text nemusí být v konečné podobě a může být v budoucnu aktualizován nebo upraven. Přesnost a dostupnost se mohou lišit. Autoritativním záznamem pořadů NPR je zvukový záznam.