Lidé v Efezu měli řeckou a římskou kulturu a životní styl. V době římské museli nosit „bíle zbarvenou tógu“, jakýsi oděv v době dospívání. V řeckém období měli jiný typ oděvu podobný tóze. Věk puberty byl u chlapců 14 let, u dívek 12 let.
Efesané měli sluneční hodiny a také vodní hodiny v deštivých a mlhavých dnech, aby pochopili, kolik je hodin. Mít doma takové hodiny bylo u Efezanů známkou bohatství rodiny. V Efezském muzeu si můžete prohlédnout pěkné ukázky slunečních hodin. V řecké a římské době lidé většinou vstávali za východu slunce, ale římský městský život byl díky jejich svátkům pestřejší než řecký.
O vzdělání řeckých dívek se příliš neuvažovalo, ale chlapci byli v sedmi letech posíláni do gymnázia, aby se naučili hudbě a číst a psát. V římské době navštěvovaly dívky i chlapci základní školu společně ve věku sedmi let. Na gymnáziích se žáci učili dějepis, hudbu, logiku, astronomii, řecký jazyk, poezii, měrné jednotky, filozofii, matematiku, mytologii atd. Číst a psát se v římské době učilo mnoho lidí. Pokud se dítě narodilo jako postižené, mohl ho otec odmítnout. V takovém případě bylo dítě buď prodáno, nebo ponecháno na agoře. V pozdějších staletích se kvůli chudobě stalo běžným a legálním prodávat novorozence.
Řekové a Římané měli stejný druh výpočtu. Každodenní prodej a nákup se v podstatě prováděl počítáním na prstech, ale pro výpočet velkých čísel přesahujících tisíce ukazovali prsty určitý orgán a každý orgán měl určitý číselný význam.
Měli tradici obětovat zvířata pro své bohy a bohyně při každodenních obřadech, slavnostech, oslavách atd. Život lidí ve starověku byl spojen s bohy a bohyněmi a téměř každé starověké město mělo kultovní centrum zasvěcené některému z bohů či bohyň. V Efezu měli chrám pro svou bohyni Artemidu.
Ve starověku lidé věřili v reinkarnaci, a když někdo zemřel, jeho tělo bylo buď pohřbeno, nebo zpopelněno na hřbitově. Kvůli víře v reinkarnaci do něj ukládali některé věci, které používal a měl rád.
Veřejné lázně neexistovaly až do pozdně řeckého období, ale pak se lázně stavěly a zejména v římské době se lázně staly jednou z nejoblíbenějších staveb měst. Ve dne i v noci byly lázně otevřené, ale ženy a muži se nesměli koupat společně. Ženy a děti mohly jít do lázní zdarma během 7 hodin po východu slunce a muži pak mohli chodit se zaplaceným vstupným. Římané v lázních s oblibou pořádali zejména večírky s jídlem a pitím.