Původním účelem uvěznění člověka ve vězení nebylo jeho potrestání, ale prostředek k zadržení pachatele trestného činu do doby, než mohl být vykonán skutečný trest. Ten měl obvykle podobu tělesného trestu, který měl viníkovi způsobit bolest, například bití bičem, nebo trestu smrti, při němž se používaly různé metody, které si vyžádaly životy odsouzených osob.
Londýn je znám jako rodiště moderního vězeňství. Filozof Jeremy Bentham byl proti trestu smrti, a proto vytvořil koncept vězení, které by sloužilo k zadržování vězňů jako forma trestu. Bentham vypracoval plány zařízení, v němž by vězni zůstávali po delší dobu. Jeho návrh měl zajistit, aby zavření lidé nikdy nevěděli, zda jsou hlídáni strážemi, nebo ne, což by podle něj umožnilo věznici ušetřit peníze. Protože si vězni nemohli být jisti, kolik strážných je přítomno, uvažoval Bentham, bylo by třeba najmout méně strážníků, kteří by udržovali klid. Nakonec tato věznice nebyla nikdy postavena, ale koncept využití věznic jako formy dlouhodobého trestu se ujal.
V 19. století se věznice stavěly pouze za účelem ubytování vězňů. Měly odrazovat lidi od páchání trestné činnosti. Lidé, kteří byli shledáni vinnými z různých trestných činů, byli posíláni do těchto věznic a zbavováni osobních svobod. Vězni byli často nuceni vykonávat těžkou práci a žít ve velmi drsných podmínkách. Zanedlouho se jedním z cílů trestu odnětí svobody stala náprava vězňů. Mnoho lidí se domnívalo, že strach z uvěznění postačí k tomu, aby vězně odradil od spáchání dalšího trestného činu, ale podle jiných teorií by měla být zavedena opatření, která by pomohla vězně napravit ještě před jejich propuštěním na svobodu. Tato opatření zahrnovala psychiatrická vyšetření, vzdělávací programy a někdy i mnohem drastičtější opatření, jako například terapii elektrošoky. Opačný názor k nápravným účinkům věznění tvrdí, že pobyt ve vězení ve skutečnosti způsobí, že se lidé ještě více zapletou do zločineckého života, protože se při soužití s ostatními vězni zapletou do zločinecké společnosti. Bez ohledu na tyto protichůdné názory na rehabilitaci zločinců je trest odnětí svobody i nadále jednou z nejrozšířenějších forem trestu na celém světě.