Star Trek, který měl premiéru v roce 1966, je všeobecně oblíbený a často považovaný za nejslavnější sci-fi seriál a sérii všech dob. A zatímco někteří mohou při snaze vysvětlit univerzální zábavnost tohoto seriálu poukazovat na daleká dobrodružství, odvážné, ale oblíbené kapitány nebo bláznivé holopaluby, já jsem vždy poukazoval na jeden konkrétní aspekt tohoto seriálu: Klingoni – přesněji řečeno klingonština. Když se podíváme na jejich jedinečný, často hrdelní jazyk, můžeme lépe pochopit, jak přispívá k vytvoření oddaného diváctva a oddaného fandomu, který dnes známe a milujeme. Zůstaňte tu se mnou; slibuji, že nakonec to všechno bude dávat smysl.
Jedna z nejpopulárnějších definic sci-fi pochází od chorvatského kritika science fiction Darka Suvina, který v roce 1979 identifikoval pojem a fenomén tohoto žánru, který nazývá kognitivní odcizení. Poznání je to, co Suvin nazývá „imaginativní rámec“, který je pro diváky srozumitelný – svět, který dává logický smysl a dal by se snadno a uvěřitelně vysvětlit. Odcizení předpokládá, že na světě musí být něco jiného, co ho odlišuje od našeho světa – něco trochu mimo nebo distancujícího, proto „odcizení“. Dohromady tedy kognitivní odcizení umožňuje divákům alternativní svět dostatečně odlišný od toho našeho – který přesto dává logicky a často i vědecky smysl, protože to není fantazie! – klobouk jim umožňuje vnímat sci-fi svět a práci novým, nezkaženým způsobem.
I ve Star Treku můžeme vidět příklady jak poznání, tak odcizení. Je snadné vybrat příklady poznání, jako jsou technologické a vědecké vymoženosti, například U.S.S. Enterprise – diváci chápou cestování vesmírem a koncept teleportace, i když pokročilá vesmírná loď a zařízení jako transportér jsou mimo naše vědecké chápání. Star Trek nabízí odcizení jednoduše v zasazení seriálu do budoucnosti – Federaci jako ústřední vládu si jistě dokážeme představit, ale zjevně se velmi liší od současných politických systémů našeho světa. Když je tedy postaven vedle sebe, jsou diváci nuceni si tento materiál přiblížit po svém, protože jde o svět, který je sice známý, ale ne natolik, abychom si ho mohli vyložit přesně stejným způsobem, jakým si můžeme vyložit naši vlastní realitu. Diváci si tak mohou vytvořit nové názory, doufejme, že opustí předsudky a vytvoří si nuancované pohledy na fiktivní sci-fi svět.
Takže kde vstupuje do hry klingonština? Společnost Paramount Pictures pověřila vytvořením klingonštiny pro Star Trek amerického lingvistu Marca Okranda, což z klingonštiny činí konstruovaný jazyk (jazyk speciálně vytvořený někým za určitým účelem). Samotná klingonština byla intenzivně studována akademiky i fanoušky a americká lingvistka Arika Okrentová ve své knize In the Land of Invented Languages z roku 2009 popsala klingonštinu jako jazyk, který má určité rysy naplňující jak poznání, tak odcizení. Uvedla, že klingonština má „pocit přirozeného jazyka“ a zároveň „získává svou cizost z aspektů, které ji odlišují od přirozených jazyků“. Zní vám to povědomě? Klingonština vypadá, že by logicky mohla zapadnout do našeho světa, ale má v sobě cosi cizího a zvláštního, díky čemuž se poměrně dokonale hodí ke kognitivnímu odcizení. V téže knize Okrent také říká, že klingonština “ jistý druh jazykového smyslu“, ale podle akademické definice „fonologický systém jazyka je ze své podstaty drsný, hrdelní a cizí“ – vypadá to, že zapadá do našeho světa, ale při bližším zkoumání je na ní něco odcizujícího. Když to dáme dohromady, zjistíme, že kognitivní odcizení je v mnoha aspektech klingonštiny velmi zřetelně ve hře.
Kromě kognitivního odcizení však mají konstruované jazyky, jako je klingonština, ve sci-fi světě, jako je Star Trek, i další důležité role: budování světa. Lingvisté, včetně Josepha Lo Bianca & a Lawrieho Barnese &, respektive Chantelle van Heerdenové, ve svém článku „Invented Languages and New Worlds“ z roku 2004 a v článku „Virtual Languages in Science Fiction and Fantasy Literature“ z roku 2008 tvrdí, že konstruované jazyky fungují způsobem, který je velmi podobný přirozeným jazykům v tom, že podporují světy příběhů a také hrají nesmírně důležitou roli ve “ smyslu a identitě“. Mnozí lingvisté také považují konstruované jazyky za nástroj k budování nejen sci-fi světů, ale i jejich složek, včetně života, společenství a civilizací. Vzhledem k zásadní roli jazyka v našem vlastním životě při komunikaci a dalších věcech se konstruovaný jazyk stává nedílnou součástí vědeckofantastické společnosti, protože je pro její fungování nezbytný.
Když Okrand vytvářel klingonštinu, chtěl, aby byl jazyk co nejvěrohodnější, což také pomohlo vytvořit svět Star Treku. Ve své knize From Elvish to Klingon z roku 2011: Anglický historik Michael Adams hovořil o tom, jak se Okrand rozhodl, že „nejlepší způsob, jak zajistit, aby jazyk zněl reálně, je udělat ho skutečným – vymyslet fonologický a gramatický systém a využít konzistentní slovní zásobu“ – a Okrand pokračoval ve vytváření jednoho z nejpopulárnějších konstruovaných jazyků vůbec. Okrand přidával další a další slovní zásobu a nakonec klingonština přesáhla rámec zamýšleného použití jazyka pro imaginární svět Star Treku a začala neúmyslně ovlivňovat svět sci-fi a společnosti v něm nad rámec pouhé existence v něm. Adams popsal, že „motiv pro vynalezení klingonštiny byl v první řadě víceméně instrumentální“, zatímco „vynalezení další klingonštiny se stalo důležitým pro značku Star Trek“, jak ji známe a milujeme dnes. Nicméně rozšíření klingonštiny do plně konstruovaného jazyka udělalo mnohem víc, než jen posloužilo k věrohodnosti seriálu: oživilo „imaginární civilizaci“ a pomohlo “ lidem ve vymyšlených světech a kulturách, které jim byly představeny.“
Klingonština zdaleka nespočívá jen v tom, že se jí mluví v seriálu – je nesmírně populární jako jazyk k učení. Podle Okrenta v knize V zemi vymyšlených jazyků je klingonština co do počtu mluvčích na druhém místě za esperantem – a esperanto je jazyk, který byl vymyšlen za funkčním účelem v reálném životě. Popisuje také fenomén Star Treku jako posedlost a lásku a naznačuje, že klingonština je tak populární proto, že náročnost jejího učení je na ní vlastně to nejpoutavější a nejzajímavější. Klingonština je nám známá forma jazyka a komunikace, ale obtížně naučitelná, cizí kvalita konstruovaného jazyka je natolik fascinující, že přivádí ještě více fanoušků a studentů. Tato kvalita cizosti klingonštiny umožňuje divákům empaticky se spojit se Star Trekem, ale jazyk je dostatečně zakořeněn v našem vlastním kognitivním chápání jazyka, takže se ho můžeme učit jako kterýkoli jiný jazyk a zároveň pochopit, jak funguje ve světě Star Treku.
Klingonština je jen jedním z příkladů konstruovaných jazyků v televizi, filmu, literatuře a dalších dílech nejen sci-fi. Je však jedním z nejznámějších a má tak silný jazykový základ, že míra, do jaké by někdo mohl mluvit klingonsky, je téměř stejná jako u angličtiny (Okrent odhaduje, že plynně mluvících klingonsky je snad nanejvýš několik desítek!). Jako jeden z nejúplnějších příkladů konstruovaného jazyka je klingonština na extrémním konci spektra, protože mnoho konstruovaných jazyků v televizní sci-fi je rozvinuto pouze natolik, aby byly vidět v televizi nebo v jiných médiích (vzpomeňte si na kryptonštinu – pardon, na Supermana a Supergirl). Ale i další plně konstruované jazyky jsou stále populárnější – vzpomeňte si, jak jazyky jako dothrakijština a valyrijština (oba konstruované jazyky vytvořil pro seriál lingvista David J. Peterson) přispívají k životnému, mimořádně propracovanému světu Hry o trůny. Přesto hloubka a šíře slovní zásoby, popularita a možnost použití staví klingonštinu do jedinečné pozice, kdy je lingvisticky i umělecky podporována akademickými komunitami i veřejností, díky čemuž je nesmírně populární po celém světě. Komunity, které se vášnivě zajímají o Star Trek a klingonštinu, jsou obrovské – lingvisté a nerdi populární kultury si konečně mají na conu o čem společně povídat!“
Jiné konstruované jazyky nemusí mít na lidi tak silný empatický účinek jako klingonština, protože se podobá přirozenému jazyku a také má vlastnosti kognitivního odcizení. Nicméně silné jazykové zázemí klingonštiny spolu s její nadpozemskou, mimozemskou povahou je pro tolik mluvčích lákavé a činí z ní zajímavý, nádherný a jednoduše rozkošný jazyk, který se lze naučit a také se o něm jen dozvědět.
Klingonština je tak příkladem toho, jak mohou konstruované jazyky sloužit k silnému propojení diváků s televizním sci-fi dílem a poskytnout zdroj empatie. Možná, že schopnost sblížit se s lingvistikou na srazu Star Treku jsou běžnější, než by se mohlo zdát – Okrentová sama se na sraz klingonštiny vydala za účelem výzkumu a zjistila, že klingonština „vyhovuje osobnímu vkusu určité skupiny lidí tak dobře, že jakmile ji spatřili, zamilovali si ji, dožadovali se dalších a vytvořili komunitu, která ji uvedla v život“.
Klingonština možná přispívá k vrozené komplexnosti budování světa Star Treku, ale také mnohem hlouběji spojuje diváky s příběhem a postavami. Zkonstruované jazyky sice přispívají k zásadnímu úkolu budování světa v televizní sci-fi, ale zároveň slouží jako nesmírně důležitý způsob, jak si diváci prostřednictvím kognitivního odcizení budují empatické spojení s materiálem (a děkuji ti, Darko Suvine – mimochodem, také úžasné jméno). Takže tvůrci sci-fi venku, zpozorněte – možná si budete chtít vytvořit vlastní konstruovaný jazyk.
Olivia Popp je spisovatelka na volné noze, umělkyně a všestranná sci-fi nerdka. Ráda natáčí filmy, cestuje a jí velké množství barbecue omáčky. Najdete ji na Twitteru @itsoliviapopp.