Akkadština
Asyrština a babylonština patří do rodiny semitských jazyků, stejně jako arabština a hebrejština. Protože jsou si babylonština a asyrština tak podobné – alespoň v písmu -, jsou často považovány za odrůdy jednoho jazyka, dnes známého jako akkadština. Nakolik byly ve starověku vzájemně srozumitelné, není jisté.
V průběhu 2. tisíciletí př. n. l. byla akkadština přijata na celém Blízkém východě jako jazyk vzdělanosti, administrativy, obchodu a diplomacie. Později v 1. tisíciletí př. n. l. ji postupně nahradila aramejština, kterou se v některých částech Blízkého východu mluví dodnes.
Akkadština byla rozluštěna v polovině 19. století. Protože se vedly spory o to, zda se rozluštění podařilo či nikoliv, poslala Královská asijská společnost v roce 1857 kresby téhož nápisu čtyřem různým učencům, kteří je měli přeložit bez vzájemných konzultací. Byla ustavena komise (jejíž součástí nebyl nikdo menší než děkan katedrály svatého Pavla), která měla překlady porovnat. Zpráva komise, která je k dispozici zde, je i po více než 150 letech fascinujícím čtením.
Další četba
- Irving Finkel a Jonathan Taylor, Cuneiform, London: The British Museum
- Dominique Charpin, Reading and Writing in Babylon, Cambridge MA: Harvard University Press
- John Huehnergard, A Grammar of Akkadian (3rd ed.), Winona Lake IN: Eisenbrauns
- Martin Worthington: Teach Yourself Complete Babylonian, London: Hodder
Původně vydáno University of Cambridge pod mezinárodní licencí Creative Commons Attribution 4.0.
.