V FiveThirtyEight se snažíme shromažďovat a analyzovat údaje z průzkumů veřejného mínění poctivým, informovaným, komplexním a přesným způsobem. I když si občas objednáváme průzkumy veřejného mínění, většina našich poznatků o americkém veřejném mínění pochází ze shromažďování údajů z průzkumů provedených jinými firmami a organizacemi. Tato data tvoří základ našich průměrných průzkumů veřejného mínění, volebních prognóz a velké části našeho politického zpravodajství.
Při vytváření naší databáze průzkumů veřejného mínění se snažíme být co nejširší. To znamená, že budeme shromažďovat všechny průzkumy, které byly zveřejněny a které splňují několik základních standardů:
- Průzkum musí obsahovat jméno zadavatele průzkumu, data průzkumu, velikost vzorku a podrobnosti o vybrané populaci. Pokud tyto údaje nejsou obsaženy ve zveřejnění průzkumu, musíme být schopni je získat, abychom mohli průzkum zařadit.
- Provozovatelé průzkumu musí být také schopni odpovědět na základní otázky týkající se jejich metodiky, mimo jiné včetně média, prostřednictvím kterého byl průzkum proveden (např, volání na pevnou linku, textové zprávy atd.), zdroj jejich souborů voličů a kritéria vážení.
Existují však některé typy průzkumů, které nezařazujeme, například:
- „Nevědecké“ průzkumy, které se nesnaží zkoumat reprezentativní vzorek populace nebo voličů.
- Průzkumy jako Civiqs nebo Microsoft News tracking polls, které jsou vytvářeny pomocí MRP (zkratka pro „víceúrovňovou regresi s poststratifikací“), což je modelovací technika, která vytváří odhady založené na dotazování, které jsou následně použity k výpočtu pravděpodobností; tyto pravděpodobnosti jsou pak promítnuty na složení dané populace. Ačkoli se jedná o platnou techniku pro pochopení údajů o veřejném mínění, vylučujeme je, protože je považujeme spíše za modely než za jednotlivé průzkumy. (Jako analogii si to představujeme jako použití cizí barbecue omáčky jako přísady do vlastní barbecue omáčky.)
Další seznam okrajových případů, kdy můžeme průzkumy vyloučit, najdete v tomto článku. Například vylučujeme průzkumy, které se voličů ptají, koho podporují, až po odhalení hlavních informací o kandidátech.
Zahrnujeme interní průzkumy, které jsou veřejně dostupné, s výjimkou jednoho neobvyklého případu (průzkum pro všeobecné volby sponzorovaný soupeřem kandidáta v primárkách.1) Interní a stranické průzkumy mají u jména zadavatele průzkumu hvězdičku. Hvězdička neoznačuje, zda je zadavatel průzkumu sám stranický, ale zda peníze, z nichž byl průzkum zaplacen, pocházejí ze stranického zdroje. Průzkumy jsou považovány za stranické, pokud jsou prováděny jménem politické strany, volebního výboru, PAC, super PAC, 501(c)(4), 501(c)(5) nebo 501(c)(6), které provádějí velkou většinu své politické činnosti jménem jedné politické strany. Navíc v případech, kdy zadavatel průzkumu veřejného mínění běžně provádí průzkumy veřejného mínění pro stranické sponzory a my zjistíme, že jejich sponzorství není transparentní, budeme všechny jeho průzkumy veřejného mínění považovat za stranické.
Pokud navíc zjistíme, že sponzorská organizace selektivně zveřejňuje průzkumy příznivé pro určitého kandidáta nebo stranu, můžeme i tuto organizaci zařadit do kategorie stranických. Obecně se snažíme neoznačovat zpravodajské organizace za stranické, a to ani v případě, že zastávají liberální nebo konzervativní názory. Ale selektivní zveřejňování údajů, které zvýhodňují jednu stranu, je stranické jednání a k takovým průzkumům budeme takto přistupovat. Tyto klasifikace mohou být přehodnoceny, pokud se sponzor přestane tohoto chování dopouštět.
Průzkumy, u kterých máme podezření, že jsou falešné, také nebudou zařazeny, dokud neprovedeme důkladné šetření a nebudeme moci potvrdit jejich pravdivost. Každému zadavateli průzkumu, u kterého zjistíme, že falšuje data nebo zneužívá sázkové trhy, trvale zakážeme účast na základě znalosti toho, jak by jeho průzkum mohl tyto trhy ovlivnit. Kromě toho si vyhrazujeme právo zakázat průzkumy sponzorované určitou organizací, která se soustavně dopouští nečestného nebo netransparentního chování, které přesahuje rámec redakční práce a politických obratů.
Naše pokyny pro zařazení jsou záměrně liberální. Naším cílem je zachytit všechny veřejně dostupné průzkumy, které jsou prováděny v dobré víře. Ačkoli některé průzkumy veřejného mínění mají zavedenější historii přesnosti než jiné – a my to zohledňujeme v našich modelech a politických analýzách – vyřazujeme průzkumy z našeho souboru dat pouze ve výjimečných případech.
Níže jsou uvedeny některé otázky, které nám byly v průběhu let často kladeny ohledně typů průzkumů veřejného mínění, které shromažďujeme. Podívejte se na ně, a pokud máte ještě nějaké otázky nebo najdete průzkum, který nemáme, napište nám na [email protected].
Často kladené otázky
Q: Pro jaké závody shromažďujete průzkumy veřejného mínění?
A: Kromě průzkumů souhlasu prezidenta a průzkumů obecných volebních lístků do Kongresu na celostátní úrovni shromažďujeme průzkumy pro prezidentské, senátní, sněmovní a guvernérské závody. V současné době neshromažďujeme průzkumy pro primárky jiné než prezidentské – s výjimkou případů „džungle primárek“, protože je možné, že kandidát získá mandát přímo. Stránka nejnovějších průzkumů zahrnuje všechny průzkumy, které byly veřejně zveřejněny do dvou let od voleb. Pokud nemáme k dispozici žádné průzkumy pro závod v určitém státě, znamená to, že jsme o žádných průzkumech v daném státě nevěděli.
Q: Mohu si tato data stáhnout?
A: Ano! Ve spodní části stránky s nejnovějšími průzkumy jsou odkazy, ale tato data a další údaje si můžete stáhnout také z našeho úložiště dat pro všechny naše průzkumy, prognózy a další datové projekty. Bohužel však nemůžeme sdílet historická data pro hodnocení prezidentů. Další informace o historických hodnoceních prezidentů a pokyny pro získání tohoto souboru dat naleznete na webových stránkách Roper Center.
Q: Jak zohledňujete průzkum, který zveřejňuje více výsledků pro jednu otázku?
A: Pokud průzkum zveřejňuje více dílčích vzorků (například všechny dospělé osoby, pouze registrované voliče a pouze pravděpodobné voliče), zahrnujeme je všechny do naší databáze. Podobně pokud zadavatel průzkumu položí otázku na dostihy s různými soubory kandidátů – například s kandidátem třetí strany a bez něj – zahrneme do naší databáze všechny verze této otázky. Pokud zadavatel průzkumu zahrnuje více modelů pravděpodobných voličů, jako v tomto průzkumu společnosti Monmouth, nejprve zkontrolujeme, zda zadavatel průzkumu uvádí, že jedna z verzí je jeho preferovanou možností. Pokud ano, použijeme tuto verzi, v opačném případě zahrneme do naší databáze všechny.
Q: Jak zohledníte průzkum, který zveřejňuje čísla s „příznivci“ a bez nich?
A: Pokud průzkum zveřejní jednu verzi otázky s „příznivci“ – respondenty, kteří si mohou být nejistí svým hlasem, ale říkají, že se přiklánějí k určitému kandidátovi nebo straně – a druhou bez nich, zahrneme pouze verzi s příznivci. Pokud je otázka zahrnující „příznivce“ otázkou s „nucenou volbou“, kdy respondenti nemají možnost odpovědět, že nejsou rozhodnuti, když jsou dotázáni, ke které straně se přiklánějí, stále zařazujeme pouze tuto verzi otázky místo verze bez „příznivců“.
Q: Proč někdy přidáváte staré průzkumy na stránku nejnovějších průzkumů?
A: Průzkumy jsou přidávány na naši stránku nejnovějších průzkumů, jakmile jsou přidány do naší databáze. Pokud se na stránce s průzkumy objeví starší průzkumy, je to proto, že byly do naší databáze přidány nedávno – buď proto, že jsme se o nich teprve dozvěděli, nebo proto, že předtím nebyly zveřejněny.
Q: Co znamenají známky pro jednotlivé průzkumy?
A: Známku pro každý průzkum vypočítáváme na základě analýzy jeho historické přesnosti a metodiky. Pro lepší pochopení způsobu výpočtu známek si můžete přečíst naše úplné hodnocení a metodiku.
Q: Co znamená, když je u průzkumníka uvedeno hodnocení typu „A/B“ nebo tečkovaný kroužek kolem hodnocení?
A: U průzkumníků s relativně malým vzorkem průzkumů během tří týdnů před volbami uvádíme spíše předběžné hodnocení („A/B“, „B/C“ nebo „C/D“) než přesnou písmennou známku a tečkovaným kroužkem zdůrazňujeme, že hodnocení je předběžné.
Q: Proč někteří tazatelé nemají známku?
A: U některých tazatelů nemáme k dispozici žádné průzkumy z posledních tří týdnů volebního cyklu, což znamená, že nemůžeme hodnotit jejich historické výsledky. Průzkumy od těchto tazatelů zahrnujeme do našich průměrů a modelů, ale nemůžeme jim přiřadit hodnocení na základě jejich historické výkonnosti, proto mají v našich průměrech a modelech menší váhu.
Q: Vážíte nebo upravujete průzkumy?
A: Ano. Při výpočtu našich průměrů dostávají některé průzkumy větší váhu než jiné. Například průzkumy, které se týkají většího počtu lidí nebo mají historickou přesnost, se při výpočtu průměru berou v úvahu více než průzkumy s malým vzorkem nebo průzkumy, které byly v minulosti méně přesné. Kromě toho naše průměry průzkumů veřejného mínění zohledňují například „house effect“ (měřítko toho, jak důsledně se průzkumník přiklání k jedné straně nebo kandidátovi) nebo trendy v průzkumech veřejného mínění z podobných států. Více informací o tom, jak vážíme a upravujeme průzkumy pro průměry, najdete v tomto podrobném vysvětlení naší metodiky pro rok 2020.
Q: Kdy zobrazujete kandidáty třetích stran na stránce nejnovějších průzkumů nebo v průměrech průzkumů?
A: Kandidáty třetích stran zahrnujeme do průzkumů, které se jich ptají. Tyto průzkumy najdete tak, že do vyhledávacího pole na stránce nejnovějších průzkumů zadáte příjmení kandidáta. Pokud jde o naše průměry, pokud se dostatečný počet zadavatelů průzkumů ptá na otázky, které zahrnují konkrétního kandidáta třetí strany, zahrneme tohoto kandidáta.
Q: Proč u průzkumů někdy chybí velikost vzorku?
A: Pokud u průzkumu není uvedena velikost vzorku, zadavatel průzkumu nebo sponzor ji neuvedl a my aktivně pracujeme na jejím získání. Tyto průzkumy jsou stále zahrnuty do našich průměrů a modelů s imputovanou velikostí vzorku, dokud nezískáme skutečnou velikost vzorku.
Q: Proč se hodnoty v některých průzkumech sčítají na více než 100 %?
A: Hodnoty v některých průzkumech se mohou sčítat na více než 100 % z důvodu zaokrouhlování. Například pokud by zadavatel průzkumu zveřejnil průzkum s hodnocením souhlasu 46,5 procenta a nesouhlasu 53,5 procenta, pak by se obě možnosti automaticky zaokrouhlily na 47 procent, respektive 54 procent.
Q: Proč se marže v některých průzkumech neshodují s tím, co zadavatel průzkumu uvádí?
A: To se také odvíjí od zaokrouhlování. Například pokud průzkumník dává jednomu kandidátovi 45,2 % a druhému 45,6 %, zobrazíme tyto dva kandidáty na 45 %, resp. 46 %. To znamená, že jejich rozdíl zobrazíme jako rozdíl 0, i když skutečný rozdíl je 0,4.
Máte ještě otázky? Pošlete nám e-mail a my se je pokusíme vyřešit.
Důvodem je to, že nemáme dobré předpoklady pro to, jakým směrem může probíhat zkreslení takových průzkumů. Obvykle by například interní průzkum mezi demokraty ukázal, že demokraté jsou na tom ve všeobecném volebním souboji dobře. Ale v konkurenčních primárkách je pravděpodobné, že by demokrat mohl chtít upozornit na čísla, která by zhoršila šance konkurenčního demokrata ve všeobecných volbách.
To nejlepší z FiveThirtyEight, co vám přinášíme.
.