Ptejte se lidí na ponaučení z pohádky o Pinocchiovi a většina z nich nepochybně řekne, že je to poučení o lhaní. V původním seriálu, který skončil ponurým způsobem, kdy dva padouši pověsili Pinocchia na strom, aby zemřel, se však proslulý natahující se nos loutky jako detektor lži v žádném okamžiku neobjevuje. Loutkový příběh si získal takovou oblibu, že Lorenzini byl požádán o pokračování seriálu. Teprve ve druhé sérii Pinocchiovi narostl nos, když řekl lež – a ne vždy pak.
V podstatě hybným tématem příběhu je důležitost vzdělání, jehož byl Lorenzini vášnivým zastáncem. To, co vede Pinocchia od jednoho neštěstí k druhému, je jeho neochota chodit do školy. Důsledky absence vzdělání v Itálii konce 19. století jsou šokujícím způsobem ilustrovány v jedné z nejzlověstnějších epizod „Dobrodružství“: Pinocchio a jeho kamarád se vydávají do Země hraček, kterou považují za jakýsi ráj. Jakmile se tam však ocitnou, jsou proměněni v osly. Pinocchio jen o vlásek unikne porážce pro svou kůži, ale jeho přítel je upracován k smrti – osud, který v méně dramatické podobě čekal mnoho nekvalifikovaných dělníků v Lorenziniho době.
V italštině se slovo osel používá jak pro ty, kteří jsou upracováni k smrti, nebo dokonce k vyčerpání, tak pro ty, kterým se nedaří ve škole – ne nutně proto, že jsou hloupí, ale protože se odmítají učit. Lorenzini chce říci, že být oslem ve škole vede k tomu, že potom pracujete jako osel. Jediný způsob, jak se vyhnout životu (a možná i smrti) osla, je získat vzdělání.
Vzdělání je také zásadní pro pohádkový závěr příběhu, v němž Pinocchio přestává být loutkou a stává se chlapcem. Sedm kapitol od konce chodí do školy, vyniká ve studiu a je mu přislíbena lidskost. Ale právě tehdy udělá svou téměř osudovou chybu: rozhodne se jít do Země hraček, kde se nepromění v člověka, ale v osla. Po další sérii děsivých neštěstí začne znovu studovat, ale teprve když začne přebírat zodpovědnost za sebe i za ty, které má rád, získá právo stát se člověkem.
Morální ponaučení příběhu tedy není v tom, že by děti měly vždy říkat pravdu, ale v tom, že nejdůležitější je vzdělání, které umožňuje jak osvobození od života plného brutální dřiny, tak, a to je důležitější, sebeuvědomění a smysl pro povinnost vůči druhým. Skutečným poselstvím „Dobrodružství“ je, že dokud se neotevřete poznání a svým bližním, zůstanete navždy loutkou – jiní lidé budou nadále tahat za vaše nitky. A co může být v dnešní stále autoritářštější době horlivěji aktuální než právě tohle?