V červnu 1996 byla zavedena makroekonomická politika růstu, zaměstnanosti a přerozdělování (GEAR). Tato politika navrhovala soubor střednědobých opatření zaměřených na rychlou liberalizaci jihoafrické ekonomiky. Tyto politiky zahrnovaly uvolnění devizových kontrol, privatizaci státního majetku, liberalizaci obchodu, „regulovanou“ flexibilitu na trzích práce, přísné cíle snižování deficitu a měnovou politiku zaměřenou na stabilizaci randu prostřednictvím tržních úrokových sazeb.
Politika Gear měla za cíl posílit hospodářský rozvoj JAR, zvýšit zaměstnanost a přerozdělit příjmy a sociálně-ekonomické příležitosti ve prospěch chudých lidí. Klíčovými cíli politiky Gear byly: hospodářský růst o 6 % do roku 2000, růst zaměstnanosti vyšší než nárůst ekonomicky aktivního obyvatelstva, inflace nižší než 10 %, poměr hrubých domácích úspor k hrubému domácímu produktu (HDP) ve výši 12 %.5 % v roce 2000, uvolnění devizových kontrol a snížení rozpočtového deficitu pod 4 % HDP.
V roce 1998 jihoafrická vláda pod vedením Nelsona Mandely oznámila, že hodlá zakoupit 28 stíhacích letounů BAE/SAAB JAS 39 Gripen od Švédska za 10,875 miliardy R, tj. 388 milionů R (asi 65 milionů USD) za letoun. Cílem strategické obranné akvizice jihoafrického ministerstva obrany byla modernizace obranného vybavení, která zahrnovala nákup korvet, ponorek, lehkých užitkových vrtulníků, cvičných stíhacích letounů s náběhem a pokročilých lehkých stíhacích letounů. Projekt The Arms Deal, jak se mu později začalo říkat, byl však obviněn z korupce. V roce 2011 vyhlásil úřadující prezident Jacob Zuma vyšetřovací komisi pro podezření z podvodu, korupce, nevhodného jednání nebo nesrovnalostí při strategických obranných zakázkách. komisi předsedal soudce Seriti, soudce Nejvyššího odvolacího soudu, a stala se známou jako Seritiho komise.
V roce 1999 odešel Mandela z aktivní politiky. Byl vyzván, aby pomohl zprostředkovat mírové dohody v Burundi ve střední Africe a působil jako prostředník. Dohoda z Aruši o míru a usmíření pro Burundi byla podepsána 28. srpna 2000 za podpory Regionální mírové iniciativy (RPI) a mezinárodního společenství. Následně byly mírové procesy upevněny podpisem dvou dohod o příměří. První z těchto dohod byla podepsána 7. října 2002 mezi přechodnou vládou Burundi (TGoB) a burundskými ozbrojenými politickými stranami a hnutími (APPM). Druhá dohoda byla uzavřena 2. prosince 2002 mezi TGoB a CNDD-FDD Pierra Nkurunzizy.
V Jihoafrické republice Mandela pokračoval ve sbírkách peněz pro Dětský fond Nelsona Mandely. Dělal to mimo jiné tak, že zval podnikatele, aby se k němu připojili při návštěvách osad chudých lidí, kde je nechával přislíbit dary, zejména na školy a učebny. Taková zařízení se stala známými jako produkty „Madiba magic“.