Příští měsíc, u příležitosti svatby prince Harryho s Meghan Markle, bude Julien’s, „aukční dům hvězd“ se sídlem v Los Angeles, prodávat pět kousků dortu z „ikonických“ britských královských svateb v minulosti. Loterie zahrnuje plátek ovocného dortu napuštěného brandy ze svatby Harryho bratra Williama s Kate Middletonovou v roce 2011 (s odhadovanou cenou mezi šesti a osmi sty dolary) a jeden ze svatby chlapcových rodičů, prince Charlese a Diany (osm až dvanáct set dolarů), prodávaný s papírovým ubrouskem a obálkou, adresovanou původním příjemcům a označenou královským razítkem královny Alžběty. Dále je zde kousek ze svatby Charlese s jeho druhou manželkou Camillou Parker Bowlesovou, další ze svatby prince Andrewa a Sarah Fergusonové v roce 1986 a za relativně výhodných tři sta až pět set dolarů jeden ze svazku princezny Anny a kapitána Marka Phillipse v roce 1973. Za léta, která uplynula od upečení těchto cukrovinek, se jejich vrstvy marcipánu sice změnily ze žluté na zašlou okrovou barvu, ale samotný dort, nabitý cukrem a lihem a sušeným ovocem, je jinak působivě zachovalý.
Foto: Topical Press Agency / Getty
Byla to kuchařka z osmnáctého století jménem Elizabeth Raffaldová, která jako první vyvinula vzorec, jehož se každý z těchto královských svatebních dortů víceméně držel. Od středověku se v Anglii při všech zvláštních příležitostech, od Vánoc až po křtiny, slavily ovocné koláče, které se optimálně hodily do doby před nástupem chlazení. (Jak poznamenal jeden současný odborník na bezpečnost potravin: „Je nepravděpodobné, že byste na ovocném dortu viděli plíseň po velmi dlouhou dobu.“) Raffaldova inovace spočívala v pokrytí „dortu nevěsty“, jak se tehdy svatebnímu dortu říkalo, vrstvou marcipánu a následně zářivě bílým pláštěm z hmoty podobné cementu, která se stala známou jako královská poleva. Díky tomuto dvojitému potahu byly dorty dobré na pohled, ale ne nutně k jídlu. Jeden pekař z devatenáctého století poznamenal, že hostům zůstala „silná vrstva bílého cukru, o kterou se nikdo nestaral, střední vrstva mandlové hmoty, kterou si každý přál a ne vždy ji dostal, a obrovské množství dortu, z něhož mnozí snědli jen pár drobků.“
Dort královny Viktorie na její svatbu v roce 1840 byl prvním, který se stal národní posedlostí, pokračováním fascinace veřejnosti samotnou mladou královnou. Byl upečen v obrovské jediné vrstvě – „velké zvíře… o obvodu asi deseti stop“, jak se vyjádřil jeden pozorovatel. Na vrcholu byly figurky Viktorie a jejího snoubence Alberta Sasko-Koburského a Gótského v římských šatech a také sošky hrdliček, Amorů a jednoho z Viktoriiných milovaných psů. Obrázek dortu byl vystaven ve všech londýnských tiskárnách; v týdnech před svatbou navštívilo pekárnu na Bond Street, kde stál na stráži policista, až jednadvacet tisíc lidí. O osmnáct let později se na svatbě Viktoriiny dcery Vicky s pruským princem Fridrichem Vilémem objevil první vícepatrový královský svatební dort. Byl sedm stop vysoký, s propracovanými cukrovými bustami nevěsty, ženicha a nevěstiných rodičů, dále s různými nahými amorky, girlandami pomerančových květů a alegorickými sochami představujícími nevinnost a moudrost.
Umělecké dílo s laskavým svolením The Mirror of Literature, Amusement, and Instruction
Po více než sto let se královské svatební dorty kromě dekorativního rozkvětu příliš nezměnily. Když se Alžběta a Filip v roce 1947 brali, stále ještě platil válečný přídělový systém, a bylo cosi téměř masochistického na tom, jak se veřejnost kochala myšlenkou na čtyřpatrový „mistrovský“ dort páru, který vážil pět set kilogramů, byl plněný rybízem a rozinkami darovanými australskými dívčími průvodkyněmi a zobrazoval výjevy ze života páru, včetně Filipových oblíbených sportů: atletiky, kriketu a plachtění. (V roce 2015 byl kus tohoto dortu, stále zabalený v původním pergamenu, prodán v aukci za pět set liber.) Na svatbu Kate a Williama si ženich vyžádal speciální dort navíc z rozpuštěné hořké čokolády a nalámaných sušenek z bohatého čaje, ale hlavní svatební dort páru by nevypadal nepatřičně na viktoriánském hodovním stole. Jeho autorka, návrhářka luxusních dortů Fiona Cairnsová, uvedla, že dostala „jasné zadání“, že dort nesmí být „okázalý nebo velkolepý“. Přesto obsahoval osm pater ovocného dortu vysokého více než metr, vážícího sto kilogramů a zdobeného sedmnácti druhy květin z cukrové pasty, které Kate vybrala podle jejich symbolického významu, včetně bodláků pro Skotsko a konvalinek pro pokoru. Žádost o čokoládu a o skromnost vypadala jako drobná gesta vzpoury prince, který se možná tajně touží vymanit z babiččiných rituálů, ale je na to příliš zdvořilý.