Jednoho podzimního večera před několika lety mi zavolal přítel a popisoval objekt na noční obloze na severovýchodě, který ho zaujal. Tento objekt poblikával, blikal různými barvami a zdálo se, že mění polohu.
Objekt, který upoutal jeho pozornost, byla hvězda Capella v souhvězdí Auriga. V říjnu v podvečer vychází Auriga a její jasná hvězda Capella na východě a je těsně nad obzorem. Jasné hvězdy nízko na obloze se budou chovat přesně tak, jak popsal můj přítel. Za všechno může atmosféra naší Země.
Capella je šestá nejjasnější hvězda noční oblohy. Světlo z Capelly putuje rychlostí světla směrem k Zemi už asi 43 let.
Když toto světlo vstoupí do zemské atmosféry, interaguje s dynamickou zemskou atmosférou. Světlo naráží na kapsy vzduchu o různých teplotách a hustotách. Tyto kapsy jsou jako čočky a ohýbají světelné paprsky hvězdy, takže se zdá, že se hvězda pohybuje, mihotá a bliká.
Světlo hvězdy se skládá z různých barev a tyto barvy jsou ohýbány pod různými úhly, takže se zdá, že hvězda mění barvy od červené po bílou. Čím blíže je hvězda k obzoru, tím hustší je atmosféra a tím silnější je tento efekt. Jak se hvězda pohybuje výše na obloze, její světlo se stává stabilnějším.
Celý efekt na pozorovatele působí jako nádherný přírodní úkaz.
Planety obvykle nebliká, protože jsou mnohem blíže, a tedy větší než vzdálené hvězdy. Pokud je vzduch velmi neklidný, mohou planety v okuláru také poskakovat.
Na podzim můžeme pozorovat Jupiter zapadající na západě, Saturn na jihu.
Příští jasnou noc tedy vyjděte ven a porovnejte jasné hvězdy, jako je Capella, s Jupiterem a Saturnem, abyste viděli rozdíl
.