Greg Lippmann v Deutsche Bank
Ryan Gosling hrál obchodníka Deutsche Bank Jareda Vennetta podle skutečného Grega Lippmanna, obchodníka s hypotékami. Ten nyní vede vlastní hedgeový fond.
V rozhovoru pro FCIC z května 2010 vyložil, jak přišel na to, že rozpoznal slabost amerického trhu s bydlením.
Když jsem se podíval na poměr cen domů a nesplácených úvěrů napříč Amerikou, zaujaly mě dvě věci; zaprvé velký rozdíl mezi mírou nesplácených úvěrů v těch částech Spojených států, kde ceny domů rostly o tři nebo čtyři procenta ročně, a mnohem, mnohem nižší mírou nesplácených úvěrů v místech, kde ceny domů rostly spíše o 12 nebo 13 procent ročně. Překvapilo mě také, kolik lidí neplnilo své závazky i v těch oblastech, kde ceny domů tolik rostly, což mě přimělo pochybovat o životaschopnosti těchto úvěrů v prostředí skromnějších cen domů.
Přepočítal si to a přišel na to, že zatímco při dlouhé splatnosti zajištěného dluhového závazku se v lepším případě může vyplatit čtyři až osm bodů, v horším případě může klesnout o 50 až 90 bodů. Platil i opačný případ, takže sázka na krátkou pozici byla v případě, že by se trh vydal tímto směrem, extrémně výhodná.
A tak jsem šel za vedením Deutsche Bank a předložil jsem jim podobný přehled, o jakém jsme právě hovořili. A řekl jsem, že si myslím, že to dává smysl, protože výplata daleko převyšuje ztrátu, když se upraví o pravděpodobnost. Představil jsem, že si myslím, že existuje méně než padesátiprocentní šance, že tento obchod skutečně vyjde. Ale měl jsem pocit, že i když je méně než padesátiprocentní šance, že to vyjde, pokud dostanete výplatu pět nebo deset nebo dokonce více než deset ku jedné, nemusíte si skutečně myslet, že to vyjde, aby to bylo rozumné, zejména když instituce jako celek, konkrétně v těchto produktech, a pak v širším měřítku, byla instituce jako většina firem na Wall Street, která je nakloněna investicím, kterým se daří dobře.
A zde je to, co o knize řekl:
Kniha má především pobavit. Proto si myslím, že je v ní spousta věcí přehnaných. Takže kde je hranice mezi nepřesným a přehnaným, je – každý jednotlivec si tuto hranici určí sám … Takže si myslím, že ten komentář, kde se mi připisuje, že jsem řekl: „Idioti v Německu to kupují,“ je podle mě vytržený z kontextu. Rozhodně to není něco, co jsem vedl. Nešel jsem mezi lidi a neříkal: „No, měli byste si koupit ochranu, protože idioti v Německu prodávají ochranu“. Takhle to nevzniklo… Takže co si z té knihy pamatuji, tak to je věc, se kterou mám největší problém.
.