Historička Leslie Bethellová na semináři Brazilského institutu 2. března spolu s Ericem Hershbergem, ředitelem latinskoamerických studií na Americké univerzitě, a Julií Sweigovou, ředitelkou pro latinskoamerická studia v Radě pro zahraniční vztahy, podala historický výklad o ambivalenci Brazílie vůči „Latinské Americe“. Bethell argumentoval, že z historického hlediska nebyla myšlenka Brazílie jako součásti Latinské Ameriky nikdy plně přijata ani Španěly, ani Brazilci. A s nástupem Brazílie jako regionálního lídra v Jižní Americe po skončení studené války je samotný pojem „Latinská Amerika“ zpochybňován.
Bethell vysledoval, že poprvé byl pojem „Latinská Amerika“ použit v polovině 19. století. Tento pojem se vztahoval pouze na Španělskou Ameriku; neměl zahrnovat Brazílii. Brazílie byla navíc od svých latinskoamerických sousedů izolována geografií, historií, politickými strukturami, rasovým složením, kulturou a především jazykem.
Svým dlouhým atlantickým pobřežím byla Brazílie součástí atlantického světa a její zájmy byly spjaty s Evropou, zejména s Velkou Británií. V první polovině 20. století nahradily Spojené státy Británii jako „ústřední pilíř brazilské zahraniční politiky“, poznamenal Bethell. Mezitím se španělsky mluvící země o Brazílii příliš nezajímaly a vůči americkému imperialismu začaly být podezřívavé, zejména po španělsko-americké válce.
„Podle toho, co jsem četl v intelektuálních dějinách tohoto období, si překvapivě málo španělsko-amerických intelektuálů, kteří přemýšleli o América Latina, myslelo, že to má něco společného s Brazílií,“ řekl Bethell. „Velká většina z nich nadále vylučovala Brazílii z toho, co považovali za Nuestra América a América Latina.“ A Brazilci považovali Španělskou Ameriku za „druhou“ Ameriku. Mnozí cítili bližší spřízněnost se Spojenými státy než se Španělskou Amerikou.
Brazílie jako součást Latinské Ameriky
Ve 30. letech 20. století, během druhé světové války a bezprostředně po ní a během studené války začaly Spojené státy považovat všechny země na jih od Rio Grande za země tvořící jeden region s názvem Latinská Amerika. Tento oficiální americký názor ovlivňoval vlády, mnohostranné instituce a dokonce i akademické studie. „Latinskoamerická studia se ve velkém rozjela na amerických univerzitách a univerzitách v Evropě i jinde a ještě více se zrychlila po kubánské revoluci… v drtivé většině šlo o studium Španělské Ameriky,“ zdůraznil Bethell. Brazílie byla relativně opomíjena.
S výjimkou levice – a to byla důležitá výjimka – jen málo brazilských intelektuálů přemýšlelo o Latinské Americe, a když už, tak si stále nemysleli, že Brazílie je její součástí. A většinou, říkal Bethell, se brazilské vlády o Latinskou Ameriku příliš nezajímaly – a naopak. Současně se vztahy Brazílie se Spojenými státy staly problematičtějšími.
V posledních dvaceti letech od konce studené války došlo ve vztahu Brazílie k regionu ke dvěma zásadním změnám, uvedl Bethell: „Brazílie si sice udržela své postavení v OAS a účastnila se všech summitů Severní a Jižní Ameriky, ale bránila se americkému programu integrace Ameriky… zatímco Brazílie poprvé ve své historii aktivně prováděla politiku angažovanosti se všemi svými bezprostředními sousedy a začala se považovat za regionálního lídra.“ Tento region byl však nyní spíše Jižní Amerikou než Latinskou Amerikou, zdůraznil Bethell.
Podle Hershbergova názoru však Brazílie a Latinská Amerika sdílejí podobnou nedávnou historii a výzvy. „Když jako politolog přemýšlím o Brazílii v kontextu Latinské Ameriky, dívám se na období od doby těsně před druhou světovou válkou až po současnost a vidím opakující se témata, která jsou v popředí debat v Brazílii, a postupy v Brazílii, které jsou typicky latinskoamerické,“ řekl Hershberg a zmínil například populismus, vojenskou vládu, demokratizaci a neoliberalismus.
Pro Sweigovou byla Bethellova prezentace uklidňující, protože jeho historický přehled potvrdil její vlastní výchovu coby tvůrce areálových studií bez pevného základu v Brazílii. Sweigová poznamenala, že „současná zahraničněpolitická vize Brazílie se zdá být založena na představě Brazílie jako mocnosti Jižní Ameriky, ukotvené v Americe, jako nutnosti stát se globální mocností.“
Text článku Leslieho Bethella předneseného na semináři byl publikován v portugalštině v Revista de Estudos Históricos (CPDOC, Fundação Getúlio Vargas) a je k dispozici na adrese: http://virtualbib.fgv.br/ojs/index.php/reh/article/view/2590/1543 . Původní verze v angličtině vyjde v časopise Journal of Latin American Studies.
Renata Johnson
Paulo Sotero, Brazil Institute
.