Možná mi nebudete věřit, ale lidi definují jejich vztahy více než cokoli jiného. Vztahy nám říkají, kdo jsme, čí jsme a co se od nás očekává. Naše vztahy určují, kde jsme byli, kde jsme a kam směřujeme. V celé Bibli je snadné vidět několik vybraných lidí, kteří jsou tak jasně definováni svými vztahy. V Genesis 6 byl Noe definován tím, kým nebyl. V První Samuelově knize 15 byl David definován tím, koho nahradí. V 18. kapitole Janova evangelia byl Petr definován tím, koho následoval.
Jsme-li k sobě upřímní, uvidíme, že vztahy jsou tím, jak nás svět nakonec definuje. Vypovídají o tom, kdo jsme, více než jakýkoli životopisný náčrt nebo společenský profil. Nemůžeme nikam jít, aniž bychom si přiznali, kdo jsme nebo ke komu patříme. Na těchto myšlenkách záleží víc, než si chceme připustit. Ve skutečném světě je společnost, ve které se pohybujeme, jednou z nejvýmluvnějších charakteristik toho, kým skutečně jsme. K tomu je třeba říci, že když je vše řečeno, jediný vztah, který určuje, kým skutečně jsme, je náš vztah s Bohem.
Pokud se vydáme zpět do rajské zahrady, uvidíme, že lidstvo je výjimečné. Genesis 1 nám říká, že jsme jediným stvořením stvořeným „k obrazu Božímu“. Možná je to těžké pochopit, ale jsme Božím mistrovským dílem. Jsme jediná věc na tomto světě, která má přirozenou hodnotu. Jsme jediným stvořením, za které byl Ježíš ochoten zemřít. Jsme jediným stvořením na tomto světě, se kterým chce mít Bůh vztah. Jsme výjimeční. To, že jsme stvořeni k Božímu obrazu, nám nemůže být odebráno proto, že nás někdo považuje za nehodné.
Nemůže nám být odebráno proto, že se k nám někdo chová s předsudky nebo nedostatkem slušnosti. Tvoji hodnotu neurčují oni. Definuje ji Bůh a ten říká, že jsi výjimečný. Stojíš za všechno to úsilí, které stálo stvoření tohoto světa. Jste hodni oběti Jeho Syna. Stojíte za píli, kterou si vyžádalo vytvoření Bible, a stojíte za každou událostí, která utvářela Jeho vůli od počátku věků. Jste cenní, protože to říká Bůh. Tento vztah, tato hodnota tě definuje nade vše ostatní.
Náš vztah s Bohem však musí být definován podle Jeho podmínek, protože On vlastní naši minulost, přítomnost i budoucnost. Bůh je věrný, když odpouští upřímnému srdci, vede ochotného služebníka a dodržuje zaslíbení, která dává těm, kdo věrně vytrvají. Můžeme důvěřovat tomu, kdo se nemění, nemůže lhát, jehož „milosrdenství je věčné“ a jehož „pravda trvá po všechna pokolení“ (Žalm 100,5).
Všimněte si, že Bůh znovu a znovu nazývá ty, kdo mu důvěřují, „svými dětmi“. Miloval dávné patriarchy, jako byli Noe a Job, kteří vytrvali navzdory rostoucímu tlaku, aby se vzdali. Měl trpělivost s Izraelity, když se zdokonalovali v lhostejnosti k „Bohu svých otců“. Dnes nacházejí ve zkouškách ti, kdo ho milují, stejnou trpělivost a odpuštění jako křesťané v prvním století, když studovali u nohou Pavla, Timoteje nebo Petra. Bůh miluje své děti. Záleží mu na nich a váží si vztahu, který s ním denně sdílejí, více než jakéhokoli jiného vztahu na tomto světě.
Co nás tedy náš vztah s Bohem učí o jiných, méně božských známých? Náš vztah k Bohu by měl bez váhání určovat, jak vnímáme ty, které nám Bůh přivádí do života. Ostatní lidi bychom měli vnímat tak, jak je vnímá Bůh. Lidé, na které narážíme za všech okolností, jsou také stvořeni k jeho obrazu. I oni jsou Božím mistrovským dílem. I oni ho mohou milovat, sloužit mu a žít s ním na věčnosti hned vedle nás.
Když si uvědomíme, že všichni ostatní se mohou spojit s Bohem stejně hluboce smysluplným způsobem jako my, mělo by být snadné najít důvody, proč se s nimi hluboce spojit. Naše ocenění jejich duše a jejího blaha by mělo podnítit vztah, který je významný, nezištný a obětavý. Vztah definovaný vzájemným oceněním Toho, který nás stvořil, je vztahem, který přetrvá. V takových případech to bude vztah zbavený všeho, co činí náš svět nesnesitelným a lidi, na které narážíme, nesnesitelnými.
Když si uvědomíme, že všichni máme možnost být Božími dětmi, uvidíme ve vztazích naději. Když si uvědomíme, že On má pro každého z nás čas, pro každého z nás trpělivost a upřímně nás miluje stejně, měli bychom si najít čas tuto lásku opětovat. Když si vážíme lidí pro to, jací jsou, a ne pro to, co pro nás dělají, začneme je vnímat stejně jako Bůh. Když se to stane naším faktickým způsobem myšlení, naše jednoduché interakce se změní a naše hluboké vztahy exponenciálně porostou. Když poznáme, že lidé v našem životě jsou určeni k tomu, abychom je milovali, sloužili jim a vážili si jich, začneme vidět, jak Bůh miluje, slouží a váží si nás.
Právě teď Bůh aktivně usiluje o vztah s vámi, který změní váš život. Chce, abys věděl, že jsi výjimečný. Chce, abys věděl, že jsi stvořen k jeho obrazu. Chce, abys věděl, že jsi pro Něho to nejcennější na tomto světě. Chce, abys ho poznal, protože On zná tebe.
Vztahy nás definují. Ujistěte se, že vztah, který vás nejlépe definuje, je ten, který máte s Bohem. Když to bude platit o tobě, každý další vztah bude požehnán Boží přítomností. Pokud je součástí tvého života, pak je také součástí tvého manželství, tvých přátelství, náhodných setkání s cizími lidmi a všech ostatních vztahů, které svět používá k tomu, aby tě definoval. Když je On součástí toho, kdo jsi, svět ví, kdo je On.
.