Poptávková křivka

Tento článek se zabývá grafem s jednotkovou cenou na svislé ose a množstvím (závislým na jednotkové ceně) na vodorovné ose.
Podívejte se na další cenově-kvantitativní křivky

Definice

Křivka poptávky po zboží je definována pomocí následujících podkladů:

• Konkrétní zboží.
• Jednotka pro měření jeho množství.
• Jednotka pro měření ceny.
• Konvence o tom, zda jsou v uvedené ceně zahrnuty daně z prodeje.
• Určitá množina ekonomických subjektů, které jsou potenciálními kupujícími tohoto zboží.
• Časový rámec, v němž se měří poptávka.
• Ekonomické pozadí, které zahrnuje všechny determinanty poptávky kromě jednotkové ceny daného zboží.

Křivka poptávky má následující charakteristiky:

• Svislá osa je cenová osa, která měří cenu za jednotku zboží.
• Vodorovnou osou je osa množství, která měří množství zboží poptávané celkem všemi výše vybranými ekonomickými subjekty.

Poptávané množství ekonomickým subjektem se zde vztahuje k množství, které je tento ekonomický subjekt připraven, ochoten a schopen koupit.

Všimněte si, že křivka poptávky má smysl pouze ceteris paribus – všechny ostatní determinanty poptávky jsou konstantní.

Termín poptávka se používá pro celý vztah mezi cenou a množstvím, který názorně znázorňuje poptávková křivka.

Rozdíl mezi poptávkovou křivkou, poptávkovou funkcí a poptávkovým rozvrhem

Dva termíny úzce související s poptávkovou křivkou jsou poptávková funkce a poptávkový rozvrh:

• Poptávková funkce je funkce, která bere jako vstup jednotkovou cenu a jako výstup poptávané množství. Poptávková křivka je grafické znázornění poptávkové funkce, ale s heterodoxní volbou os: vstupní proměnná (cena) je vynesena na svislou osu a výstupní proměnná (poptávané množství) je vynesena na vodorovnou osu.
• Poptávkový rozvrh je diskrétní verze poptávkové funkce. Určuje (konečný) seznam dvojic jednotková cena – poptávané množství. Poptávkové rozvrhy lze vytvořit pozorováním. Graficky nám znalost poptávkového rozvrhu umožňuje zakreslit některé body na poptávkové křivce, ale chování částí poptávkové křivky mezi těmito body není jednoznačně určeno. Z poptávkového rozvrhu však můžeme odvodit přibližný charakter poptávkové funkce a poptávkové křivky.

Individuální versus tržní poptávková křivka

Další informace: individuální poptávková křivka, tržní poptávková křivka

Terminologie

Individuální poptávkové křivky jsou poptávkové křivky pro jeden ekonomický subjekt. Tímto subjektem může být jednotlivec, domácnost nebo firma (přičemž firma může být zisková, nevládní nezisková nebo vládní agentura).

Tržní poptávková křivka agreguje (neboli sčítá) poptávkové křivky pro více ekonomických subjektů. Například tržní křivku poptávky domácností po zboží ve městě získáme sečtením křivek poptávky všech domácností ve městě. Křivku tržní poptávky po oceli v automobilovém průmyslu získáme sečtením křivek poptávky po oceli pro všechny firmy v automobilovém průmyslu.

Všimněte si, že tržní poptávka (která je souhrnem poptávky všech ekonomických subjektů po určitém zboží) se liší od agregátní poptávky. Agregátní poptávka je kontroverzní makroekonomický pojem, který je součástí keynesiánské teorie a zhruba popisuje celkovou poptávku v ekonomice po všech statcích. Některé ekonomické školy polemizují o tom, zda má pojem agregátní poptávky smysl i na teoretické úrovni, protože poptávka po jednom zboží je vyjádřena ve vztahu k jiným statkům. Žádná z těchto diskusí o poptávkových křivkách se nedotýká agregátní poptávky.

Kvalitativní rozlišení

Jednotlivcem zde může být míněn jednotlivec, domácnost nebo firma – jakýkoli jednotlivý ekonomický subjekt.

Na úrovni individuálních poptávkových křivek lze získat mnoho zajímavých a bizarních jevů, které se však mohou stát méně viditelnými (v důsledku vyhlazení a zprůměrování) na agregátní úrovni, protože dochází ke zrušení nebo vyhlazení efektů. Některé příklady jsou diskutovány níže:

• U položek, kde jsou nákupní množství diskrétní, jsou křivky individuální poptávky ze své podstaty nespojité, zatímco křivky agregátní poptávky budou pravděpodobně spojité za předpokladu dostatečné heterogenity mezi jednotlivci. Všimněte si, že individuální poptávková množství mohou být zlomková i při diskrétních nákupních množstvích – například můj týdenní počet nakoupených bochníků chleba může být , pokud kupuji bochník chleba každý druhý den.
• Individuální poptávkové křivky budou pravděpodobněji vykazovat ostré nespojitosti z jiných důvodů: Jednotlivci mohou používat prahové ceny a referenční ceny, aby určili, kterou položku a za kolik nakoupí. Například pokud jsou pro mě a ekvivalentními statky (tj. jsou navzájem dokonale substitučními statky), pak nekoupím žádný statek , když jeho cena převyšuje cenu , ale přesunu celou svou spotřebu na , když jeho cena klesne pod cenu . Cena je tedy bodem diskontinuity na křivce poptávky po . V agregátu heterogenita jednotlivců zajišťuje, že všichni nevnímají stejné dvojice statků jako dokonalé substituty, a proto je výskyt těchto skoků méně pravděpodobný.
• Různá porušení zákona poptávky (tvrzení, že poptávkové křivky mají sklon směrem dolů), racionální i iracionální, se projevují spíše na individuální úrovni než na úrovni agregátu: Například fenomén Giffenova zboží a fenomén Veblenova zboží mohou hrát důležitou roli ve spotřebním chování jednoho jednotlivce nebo domácnosti, ale vzhledem k rozdílným příjmům a rozdílnému vkusu a preferencím, které vedou jednotlivce k odlišnému oceňování substitutů, by se tyto jevy neuplatnily u všech ekonomických subjektů. Vzhledem k tomu, že souhrnný jev Giffenova zboží závisí na jevu, který ovlivňuje velký počet jednotlivců, může být souhrnný jev Giffenova zboží mnohem vzácnější než individuální jev Giffenova zboží. Totéž platí pro různé formy mírné iracionality a idiosynkratického chování.

Příklady poptávkových křivek

Podáváme některé matematické možnosti pro poptávkovou křivku. Výčet je ilustrativní a nemá být vyčerpávající.

Křivka poptávky pro fixní celkový rozpočet: vzájemný vztah mezi cenou a množstvím

V tomto případě jednotlivec nebo domácnost vynakládá na zboží fixní množství peněz bez ohledu na jeho cenu. Nakupované množství je tedy nepřímo úměrné jednotkové ceně, tj. rovnice poptávkové křivky je dána:

kde je celková rozpočtová částka, kterou domácnost vydává. Zde jsou uvedeny některé vlastnosti takové poptávkové křivky:

• Cenová elasticita poptávky pro tuto poptávkovou křivku je .
• Při poklesu ceny na jde poptávané množství do nekonečna. Skutečná poptávka (nekonečno) může být nesplnitelná, proto výše uvedený výraz nemusí fungovat pro velmi nízké ceny. Taková poptávková křivka však může dobře vysvětlit to, co se jeví jako nulový cenový efekt.
• Aby se poptávané množství stalo nulovým, musí se cena zvýšit na nekonečno. Opět to tak ve skutečnosti nemusí být, protože při dostatečně vysoké ceně může být poptávané množství tak nízké, že v obraze dominují transakční náklady.

Mírnou variantou výše uvedeného je:

kde jsou transakční náklady (které předpokládáme jako náklady na jednotku nakupovaného množství). Tato varianta se vyhýbá problému nekonečnosti na jednom konci: když cena klesne na , poptávané množství klesne na . Zejména pro malé transakční náklady je toto poptávané množství extrémně vysoké.

Další varianta zahrnuje dva druhy transakčních nákladů: transakční náklady na jednotku a transakční náklady, které jsou konstantní pro všechna nenulová nakupovaná množství a , pokud se nic nenakupuje. Označíme-li tyto dva transakční náklady jako (na jednotku) a (fixní), pak:

Ještě další varianta je taková, kdy existuje minimální množství, které lze poptávat, pokud je poptáváno jakékoli nenulové množství, což nazýváme . V tomto případě nejprve použijeme vzorec pro určení poptávaného množství. Pokud je poptávané množství menší než , nahradíme ho .

Lineární křivka poptávky

Zde je křivka poptávky přímka a je dána rovnicí tvaru:

Zde je nakupované množství při nulové ceně a je minimální cena potřebná k tomu, aby nakupované množství kleslo na . Některé vlastnosti této poptávkové křivky jsou:

• Velikost cenové elasticity poptávky je proměnlivá. Je menší než pro ceny vyšší než a větší než pro ceny nižší než . Celkový přidělený rozpočet je maximální pro cenu a nakupované množství .
• Nakupované množství při ceně je .
• Minimální cena potřebná ke stlačení nakupovaného množství na je .

Křivka poptávky s oblastí vysoké cenové elasticity mezi

Ve výše uvedené křivce poptávky je při jednotkové ceně přibližně 3 křivka poptávky nejvíce elastická. Při velmi malé změně ceny v okolí tohoto bodu se poptávka zvýší ze 2 jednotek na 4 jednotky. Pro ceny vyšší nebo nižší než 3 je cenová elasticita podstatně nižší. Vysoká cenová elasticita při ceně 3 může vzniknout proto, že je to cena blízkého substitutu.

Více křivek poptávky

Výše uvedený obrázek ukazuje dvě různé křivky poptávky po stejném zboží. Změna některého exogenního parametru, který je jedním z určujících faktorů poptávky, může vést k rozšíření vnitřní (modré) poptávkové křivky na vnější (fialovou) poptávkovou křivku.

Při jednotkové ceně 2 vnitřní poptávková křivka udává poptávané množství 1 jednotka, zatímco vnější poptávková křivka udává poptávané množství 1 jednotka.

Podobně k dosažení poptávaného množství 3 jednotek je u vnitřní poptávkové křivky zapotřebí jednotková cena 2/3, ale u vnější poptávkové křivky je zapotřebí jednotková cena 4/3.

Charakteristika křivky

Sklon neboli první derivace

Sklon (neboli rychlost změny) poptávkové křivky je nepřímo úměrný tomu, co se nazývá cenová elasticita poptávky. Cenová elasticita měří celkovou změnu poptávaného množství na jednotkovou změnu ceny, která je bezrozměrná vydělením poměrem množství a ceny. Jinými slovy, při ceně a množství je cenová elasticita poptávky:

Sklon v matematickém žargonu by byl:

Znak sklonu

Další informace: Zákon poptávky

Typicky je cenová elasticita poptávky záporná, což odpovídá tvrzení, že sklon poptávkové křivky je záporný, neboli že poptávková křivka je skloněná směrem dolů. Jinými slovy, ceteris paribus:

• Snížení ceny za jednotku vede ke zvýšení celkového poptávaného množství.
• Zvýšení ceny za jednotku vede ke snížení celkového poptávaného množství.

Toto se označuje jako zákon poptávky. Existují dvě obecná vysvětlení zákona poptávky:

• Konkávnost funkcí užitku jednotlivců a domácností: mezní užitek jednotlivce nebo domácnosti z jednotky zboží klesá s již zakoupeným množstvím. Dále důchodový efekt a substituční efekt. Další informace: Zákon poptávky pro individuální kupující vyplývá z klesajícího mezního užitku
• Heterogenita domácností, tj. rozdíly v rezervačních cenách mezi domácnostmi. Další informace: Zákon poptávky pro více kupujících vyplývá z rozdílů v rezervačních cenách

Křivka poptávky, která porušuje zákon poptávky, se označuje jako výjimečná křivka poptávky. Jedním ze zdrojů výjimky ze zákona poptávky je Veblenovo zboží, jehož poptávka souvisí s nápadnou spotřebou. Dalšími statky, které zdánlivě porušují zákon poptávky (i když jej přímo neporušují), jsou Giffenovy statky a některé druhy statků, u nichž je nedostatečná informace o kvalitě a vyšší cena může být považována za signál vyšší kvality.

Znak druhé derivace

Neexistuje žádný obecný princip, který by jednotně předpovídal znaménko druhé derivace; podobně neexistuje žádné zastřešující pravidlo o tom, zda cenová elasticita poptávky s cenou roste nebo klesá.

Obecně existují určitá cenová pásma, kde je cenová elasticita poptávky zvláště vysoká. Obecně to bývají cenová pásma, kde substituční efekt působí nejsilněji, tj. cenová pásma, kde by mohlo dojít k výrazným změnám v míře substituce směrem k substitutům a od substitutů. Případně se jedná o cenová pásma, kde se shlukují rezervační ceny mnoha domácností.

Obecně platí, že pod těmito cenovými pásmy je poptávané množství zboží vysoké, ale do značné míry cenově nepružné, zatímco nad těmito cenovými pásmy je poptávané množství zboží nízké, ale opět do značné míry cenově nepružné.

V tomto modelu některých kritických cenových pásem není znaménko druhé derivace konstantní.

Obecně chování druhé derivace závisí na:

• Na úrovni jednotlivých domácností závisí na druhé derivaci křivky mezního užitku, resp. na třetí derivaci křivky užitku.
• Na úrovni ekonomiky závisí na rozdělení příjmů i vkusu a preferencí v ekonomice.

Empirický odhad

Další informace: Odhad křivky poptávky

Křivku poptávky je obtížné odhadnout, protože v každém okamžiku můžeme získat pouze jednu dvojici (množství, cena) pro trh jako celek. Existují však způsoby, jak tento problém obejít, které nám umožňují udělat hrubý náčrt poptávkové křivky.

Vliv daně z obratu na poptávkovou křivku

Další informace: vliv daně z prodeje na tržní cenu a obchodované množství

U některých druhů zboží se daň z prodeje vybírá, obvykle buď pevnou částkou za jednotku prodaného zboží, nebo jako pevný podíl z ceny před zdaněním. V případě daně z prodeje existují dvě možné konvence používané při kreslení křivky poptávky:

• V jedné konvenci se jednotková cena vztahuje k ceně před zdaněním. V tomto případě vede zvýšení daně z obratu ke zúžení křivky poptávky a snížení daně z obratu vede k rozšíření křivky poptávky.
• V druhé konvenci se jednotková cena vztahuje k ceně včetně daně. V tomto případě nemá změna daně z obratu žádný vliv na křivku poptávky; místo toho ovlivňuje křivku nabídky.

Pohyb po křivce

Další informace: konvergence k tržní ceně

Každá konkrétní cena odpovídá bodu na křivce poptávky: cenovou souřadnicí bodu je tato cena, zatímco množstevní souřadnicí je poptávané množství za tuto cenu. Změny ceny při zachování ostatních faktorů konstantních se označují jako pohyb po křivce poptávky. Snižování ceny v čase se označuje jako pohyb po křivce poptávky směrem dolů (také se nazývá cenový skimming), zatímco zvyšování ceny v čase se označuje jako pohyb po křivce poptávky směrem nahoru.

Na volném trhu se očekává, že dodavatelé budou měnit svou cenu, dokud se poptávka nevyrovná nabídce. Jinými slovy, poptávka se pohybuje po křivce poptávky, dokud cena nedosáhne tržní ceny.

Pohyb (posuny) křivky

Další informace: srovnávací statika pro poptávku a nabídku

Křivka poptávky se mění, když se změní jeden (nebo více) z determinantů poptávky jiných než cena.

Posun křivky poptávky směrem ven

Posun křivky poptávky směrem ven (nazývaný také rozšíření křivky poptávky) znamená zvýšení poptávky při každé ceně nebo ekvivalentně zvýšení ceny potřebné k omezení poptávky na určitou úroveň.

Posun křivky poptávky směrem dovnitř

Posun křivky poptávky směrem dovnitř (nazývaný také kontrakce křivky poptávky) znamená snížení poptávky při každé ceně nebo ekvivalentně snížení ceny potřebné k omezení poptávky na určitou úroveň.

Jiné změny tvaru křivky poptávky

Křivka poptávky může změnit svůj tvar tak, že se pro některé cenové hladiny posune dovnitř a pro jiné cenové hladiny ven. K tomu může dojít v případě individuální poptávkové křivky, pokud se zvýší stupeň substituce jiným substitučním zbožím. V případě tržní poptávkové křivky k tomu může dojít v důsledku změny rozdělení důchodu.

.