Jeden z těchto rozdílů se týká počtu obyvatel. Švédsko má s téměř 10,4 milionu obyvatel téměř dvakrát více obyvatel než Norsko a Dánsko. Míra porodnosti však ve všech třech zemích v posledním desetiletí celkově klesá. Nejnižší míra plodnosti byla v roce 2020 zaznamenána v Norsku, kde na jednu ženu ve věkové skupině 15-49 let připadalo pouze 1,48 živě narozených dětí. V témže roce se míra plodnosti ve Švédsku a Dánsku pohybovala na úrovni 1,7. Nízká míra plodnosti je v kombinaci s neustále zdokonalovanou lékařskou vědou často spojována se stárnutím populace. Během posledních 10 let obyvatelstvo Dánska v průměru zestárlo, podobné tendence jsou i ve Švédsku a Norsku.
Faktorem, který může potenciálně zpomalit nebo dokonce zvrátit trend poklesu počtu obyvatel, je imigrace. V posledních letech se ve Švédsku zvýšil počet obyvatel s cizím původem a v roce 2019 činil zhruba 2,6 milionu. Vzhledem k migračnímu proudu v Norsku se naopak počet nových přistěhovalců od roku 2011 snížil, zatímco emigrace se zvýšila. Podobně se v posledních letech obecně zvýšila emigrace z Dánska, přičemž většina z nich hledala nové cesty v Německu.
Po mnoho let výrazně klesal počet registrovaných sňatků v celé Skandinávii. V porovnání s ostatními zeměmi se v Dánsku nacházelo nejméně novomanželů, a to přibližně 28,5 tisíce sňatků k roku 2020. V roce 2019 byl počet uzavřených manželství v Norsku mnohem vyšší než v Dánsku a počet rozvodů byl nižší než v ostatních zemích.
V souvislosti s pandemií koronaviru (COVID-19) v roce 2020 bylo Švédsko severskou zemí s daleko nejvyšším počtem potvrzených případů a úmrtí v souvislosti s koronavirem. Po vypuknutí epidemie COIVD-19 byl totiž průměrný počet úmrtí za týden ve Švédsku výrazně vyšší než průměrné počty v předchozích letech. Nejvyšší počet úmrtí na koronaviry byl zaznamenán u osob ve věku 70 let a starších.