NYPDEdit
11. září 1959 nastoupil Serpico k newyorské policii (NYPD) na zkušební dobu a 5. března 1960 se stal řádným strážníkem. Byl přidělen do 81. okrsku a poté dva roky pracoval v Úřadu pro identifikaci zločinců (BCI). Poté byl přidělen k práci v civilu v utajení, při níž nakonec odhalil rozsáhlou korupci.
Serpico byl policistou v civilu, který pracoval v Brooklynu, Bronxu a na Manhattanu na odhalování mravnostního vydírání. V roce 1967 nahlásil věrohodné důkazy o rozsáhlé systematické korupci v policii a nedočkal se žádného účinku, dokud se neseznámil s dalším policistou Davidem Durkem, který mu pomohl. Serpico se domníval, že jeho partneři o jeho tajných schůzkách s policejními vyšetřovateli vědí. Nakonec se podílel na článku na titulní straně deníku The New York Times z 25. dubna 1970 o rozsáhlé korupci v newyorské policii, který na tento problém upozornil celou zemi. Starosta John V. Lindsay jmenoval pětičlennou komisi, která měla vyšetřit obvinění z korupce v policii. Z panelu se stala Knappova komise, pojmenovaná po svém předsedovi Whitmanu Knappovi.
Střelba a zájem veřejnostiRedakce
Serpico byl zastřelen při pokusu o zatčení kvůli drogám 3. února 1971 na Driggs Avenue 778 ve Williamsburgu v Brooklynu. Čtyři policisté z policejního velitelství Brooklyn North dostali tip, že se chystá obchod s drogami. Dva policisté, Gary Roteman a Arthur Cesare, zůstali venku, zatímco třetí, Paul Halley, stál před bytovým domem. Serpico vylezl po požárním schodišti, vstoupil dveřmi požárního schodiště, sešel dolů, vyslechl si heslo a pak následoval dva podezřelé ven.
Policie mladé podezřelé zatkla a zjistila, že jeden z nich má dva sáčky heroinu. Halley zůstal s podezřelými a Roteman řekl Serpicovi, který mluvil španělsky, aby provedl falešný pokus o nákup a přiměl dealery otevřít dveře. Policie se vydala na schodiště ve třetím patře. Serpico zaklepal na dveře, přičemž držel ruku na revolveru. Dveře se otevřely na několik centimetrů, právě tak daleko, aby se do nich vklínilo jeho tělo. Serpico volal o pomoc, ale jeho kolegové ho ignorovali.
Serpico byl poté podezřelým střelen do obličeje pistolí ráže 22 LR. Kulka ho zasáhla těsně pod okem a uvízla v horní části čelisti. Střelbu opětoval, zasáhl útočníka, upadl na podlahu a začal silně krvácet. Jeho policejní kolegové odmítli odeslat na policejní ředitelství hlášení „10-13“, že byl postřelen policista. Starší muž, který bydlel ve vedlejším bytě, zavolal záchrannou službu a oznámil, že byl postřelen muž, a zůstal u Serpica. Když přijelo policejní auto s vědomím, že Serpico je jeho kolega, převezli ho v hlídkovém voze do nemocnice v Greenpointu.
Střela mu přerušila sluchový nerv, takže ohluchl na jedno ucho, a od té doby trpí chronickými bolestmi způsobenými úlomky střely, které mu uvízly v mozku. Den po střelbě ho navštívili starosta John V. Lindsay a policejní komisař Patrick V. Murphy a policejní oddělení ho obtěžovalo hodinovými kontrolami na lůžku. Později vypovídal před Knappovou komisí.
Okolnosti Serpicova zastřelení byly rychle zpochybněny. Serpico, který byl během protidrogové razie ozbrojen, byl zastřelen až poté, co se nakrátko odvrátil od podezřelého, když si uvědomil, že dva policisté, kteří ho doprovázeli na místo činu, ho do bytu nenásledují, což vyvolalo otázku, zda Serpica do bytu skutečně přivedli jeho kolegové, aby ho zavraždili. Žádné formální vyšetřování neproběhlo. Edgar Echevarria, který Serpica zastřelil, měl být následně odsouzen za pokus o vraždu. 3. května 1971 o něm časopis New York Metro uveřejnil článek „Portrét čestného policisty“, a to týden předtím, než vypovídal v soudním procesu s poručíkem newyorské policie, který byl obviněn z braní úplatků od hazardních hráčů.
Svědectví před Knappovou komisíEdit
V říjnu a znovu v prosinci 1971 Serpico vypovídal před Knappovou komisí:
Díky mému dnešnímu vystoupení zde …. Doufám, že policisté v budoucnu nebudou zažívat … stejnou frustraci a úzkost, jaké jsem byl vystaven … posledních pět let ze strany svých nadřízených … kvůli mé snaze oznámit korupci. Dali mi pocítit, že jsem je zatížil nechtěným úkolem. Problém je v tom, že dosud neexistuje atmosféra, v níž by poctivý policista mohl jednat … bez obav z posměchu nebo odvety ze strany kolegů. Policejní korupce nemůže existovat, pokud není alespoň tolerována … na vyšších úrovních útvaru. Proto nejdůležitějším výsledkem, který může z těchto slyšení vzejít …, je přesvědčení policistů, že se oddělení změní. K zajištění tohoto … je nezbytný nezávislý, stálý vyšetřovací orgán … zabývající se policejní korupcí, jako je tato komise …
Serpico byl prvním policistou v historii newyorského policejního sboru, který vystoupil a následně otevřeně svědčil o rozsáhlých, systémových korupčních úplatcích ve výši milionů dolarů.
Odchod do důchodu a aktivismusRedakce
Serpico odešel do důchodu 15. června 1972, měsíc poté, co obdržel nejvyšší vyznamenání newyorské policie, Medaili cti. Žádný ceremoniál se nekonal; podle Serpica mu ji prostě předali přes stůl „jako krabičku cigaret“. Odjel se zotavit do Švýcarska, kde strávil téměř deset let, žil tam a na farmě v Nizozemsku, cestoval a studoval.
Když bylo rozhodnuto natočit film o jeho životě s názvem Serpico, pozval Al Pacino policistu k sobě do domu, který si Pacino pronajal v Montauku ve státě New York. Pacino se ho zeptal, proč se přihlásil, a Serpico odpověděl: „No, Ale, já nevím. Asi bych musel říct, že to bylo proto, že… kdybych to neudělal, kdo bych byl, kdybych poslouchal nějakou hudbu?“. Za svůj smysl pro spravedlnost vděčí svému dědečkovi (který byl kdysi přepaden a okraden) a svému strýci (v Itálii uznávanému policistovi).
V červnu 1974 se nakrátko vrátil do USA, aby na sjezdu Demokratické strany státu New York v Niagara Falls přednesl nominační projev Ramseyho Clarka, kandidáta na senátora Spojených států. Clark byl nominován, ale prohrál všeobecné volby s úřadujícím republikánem Jacobem Javitsem.
Při cestách po Evropě v letech 1979-1980 žil Frank Serpico v Orissor College v Corwenu ve Walesu; byl jedním ze zakladatelů a ředitelem Orissoru (který byl znám jako Old Union Work House a nověji jako Corwen Manor: na listinách je jeho podpis). V Corwenu a okolí byl dobře známý a často se scházel v městských hospodách. Po neshodách s Orissorem pobýval několik týdnů v B&B, než se v roce 1980 vrátil do New Yorku.
Serpico stále mluví o policejní brutalitě, občanských svobodách a policejní korupci, například o pokusech o utajení po mučení Abnera Louimy v roce 1997 a zastřelení Amadoua Dialla v roce 1999. Poskytuje podporu „jednotlivcům, kteří hledají pravdu a spravedlnost i tváří v tvář velkému osobnímu riziku“, a nazývá je „zapalovači lamp“; dává přednost tomuto termínu před konvenčnějším „whistleblower“, který označuje upozorňování veřejnosti na nebezpečí v duchu půlnoční jízdy Paula Revereho během americké revoluční války.
První povinností policisty je být odpovědný vůči potřebám komunity, které slouží … Problém spočívá v tom, že dosud neexistuje atmosféra, v níž by poctivý policista mohl jednat beze strachu z posměchu nebo odvety ze strany kolegů. Vytváříme atmosféru, v níž se poctivý policista bojí nepoctivého policisty, a ne naopak.“
V rozhovoru z října 2014, který zveřejnil server Politico pod názvem „Policie se stále vymyká kontrole…“ (The Police Are Still Out of Control). I Should Know“ se Serpico zabývá současnými problémy policejního násilí.
V roce 2015 Serpico kandidoval do městské rady ve Stuyvesantu ve státě New York, kde žije, což byl jeho první vstup do politiky. Volby prohrál.
Mezi policisty jsou jeho činy stále kontroverzní, ale Eugene O’Donnell, profesor policejních studií na John Jay College of Criminal Justice, uvádí, že „každým rokem se stává více hrdinskou postavou.“
Dne 19. srpna 2017 pronesl Serpico projev, který byl živě přenášen na Facebooku, když stál s policisty newyorské policie v New Yorku na břehu East River u paty Brooklynského mostu, aby podpořil Colina Kaepernicka za jeho protesty obviňující kulturu policejní brutality. Serpico byl citován: „Jsem tu, abych podpořil každého, kdo má odvahu postavit se proti nespravedlnosti a útlaku kdekoli v této zemi a na světě.“
Vliv na newyorskou policii
V důsledku Serpicova úsilí se newyorská policie drasticky změnila. Michael Armstrong, který byl poradcem Knappovy komise a poté se stal předsedou městské komise pro boj s policejní korupcí, v roce 2012 poznamenal, že „přístup celého oddělení se zdá být zásadně nepřátelský vůči takovému druhu systematizovaného úplatkářství, které bylo způsobem života před téměř 40 lety“. Také na přelomu 70. a 80. let 20. století nebyly obecně prosazovány mravnostní zákony, které by bránily policejní korupci. V důsledku toho sázkové kanceláře a drogoví dealeři často otevřeně působili z výloh obchodů, zatímco prostitutky si otevřeně dělaly reklamu a často nabízely své zboží v různých částech města „od červených luceren“.